Brutal Assault 2019 (vol. 24)

obsah aktuální k datu - 30.12.2019
Brutal Assault 2019 (vol. 24)
datum
7.8.2019 - 10.8.2019
město / obec
Jaroměř
kraj
Královéhradecký kraj
stát
Česko
návštěvnost
asi 19.000 lidí
žánr
doom metal, death metal, brutal/slam death metal, black metal, thrash metal, death/doom metal, funeral doom metal, sludge metal, atmospheric black metal, pagan/folk metal, post metal / post hardcore / Psychedelic metal, industrial metal, crossover / crossover/thrash, grindcore/goregrind/crust, hardcore, hardcore/punk, ambient / dark ambient / dark folk, alternative rock/metal / nu metal / groove metal
vstupné
limitovná vstupenka nebyla => od začátku předprodeje to bylo za 2250 (do 30.4.2019), junioři a ZTP a ZTP/P 1200, 2550,- (další edice vstupenek) ; 3.7.2019 vyprodáno
ceny
Plzeň 12 + radegast 12... 55,- ; country 0,4l + master 13 0,4l + Rozmarná 12 0,4l + asi i Master 18 ... 60,- ; Radegast 10 asi 42,- (?), Kozel 11 a Kozel černý ??,- ; burger od řezníka za 160,- (malý) a nějak 200,- kč (velký)
autor

Počasí:

- Ve středu ráno prý slušně sprchlo. První dny převážně akorát lehce pod mrakem, sem tam pařák. Teploty do 30 stupňů. Pátek opět pod mrakem. Sobota pokapávalo a od asi 12h spíše permanentně pršelo do tak 22h kdy byly hodně lidí promočených a plácalo se v bahně.

Obecné klady:

- stále solidní jídlo (již mám své stánky kam chodím již roky a netřeba měnit či hledat něco levnějšího.. fialový stánek se snídaněmi, stánek s dančí klobáskou a sekanou, burgry v karavanu co objíždí snad všechny festy). Ceny vzorstly, ale mezi 80-100kč se dalo najít slušně. Samo super burger od řezníka za 160,- (malá) a nějak 200,- kč (velký) to není zrovna málo.
- žádné informace o frontách u vstupu
- Slušné pivo (radegast 12 i Plzeň ušely, Master 13 se dal, speciály z "výběr sládků" Rozmarná 12 a Country byly super)
- stále hezčí areál
- jako vždy super kapely, zvuk, lidi...
- I letos výstava obrazů (výstava log + jinde výstava nějakých Slovenských umělců) a jiného umění. Expozice jako "vojenská nemocnice", či "kostnice", "fear house" atd.. )
- stále luxusní hospoda u Josefa II v Josefově
- tradiční stánek s pivovarem Mordýř a výbornou IPA
- Nově vzniklý prostor Junktown místo autodromu

Obecné zápory:

- nadále odpadla medovina od dámy z Czech Death Festu
- drahé pivo (Plzeň 12 + Radegast 12... 55,- ; country 0,4l + master 13 0,4l + Rozmarná 12 0,4l + asi i Master 18 ... 60,- ; Radegast 10 asi 42,- (?), Kozel 11 a Kozel černý ??,-)
- Průchozí oriental stage při koncertech. Uzavření taky není ideální, ale není dobré když se všude někdo cpe skrze "zkratku" a kazí zážitek lidem co tam stojí na koncertě.
- stálý problém s pytlemi na odpadky v kempu. Proč je safra nedají k dispozici u vstupu/výstupu z areálu třeba? Sice byly k dostání u prodeje vody v kempu, ale to je pro mnoho kempařů dost daleko.

Ani klad ani zápor:

- Cashless... Kapitola sama o sobě na jednu stranu u vstupu pitomé pípání při příchodu/odchodu + spárované údaje z chipu s údaji v eshopu (u někoho dokonce i s kreditkou..) ... na stranu druhou netaháme papírky, nepočítáme, nerozměňujeme a stále víme kolik máme. Když si člověk zvyknul na 2x pípnutí u nákupu, tak bylo vše o něco rychlejší jak dříve. Takže zde jsou zápory i klady.

---- Středa 7.8.

- The Arson Project
Před startem těchto Švédů byla nejspíše tato stage uzavřená páskou. Bylo divné, že stálo mimo prostor stage tolik lidí. Každopádně po příchodu se již vstoupit dalo. Kapela hned odpálila první skladbu a i přes slabší zvuk to byl nářez od startu do konce. Zvukové problémy vesměs přetrvávaly. Zvuk mi přišel dost "doširoka" a energie byla menší než jsem čekal. Do toho jejich "Powerviolence / Grind" není jen o totální rychlosti, ale i o zpomalování. Tudíž i na to měl zvuk vliv, kdy to zpomalení až tak nezhutnilo atmosféru a spíše mátlo kotel. Ten se chtěl rozjet, ale odhodlal se až ke konci setu jen asi v 10 kusech. Tudíž lehké zklamání za které kapela nemůže. Pobavil zpěvák, který si při poslední skladbě šel zaplavat do lidí.

- Ensiferum
Finsko a Viking / Folk Metal jde k sobě. Ensiferum jsou jedna z nejznámějších kapel této scény a živě vždy zabaví. V poslední době je poslouchám minimálně a tak jsem na jejich set šel spíše zistit jakou mají formu. Samotný koncert provázelo, pro mne, několik notoricky známých věcí a všeobecné veselí. Až jsem byl překvapen jak mne bavili. Předčená očekávání.

- Soilwork
Tento legendární Švédská kapela je na scéně pojem, ale já se do nich nikdy nedostal ani z desek ani živě. Zde jsem na ně vyrazil po 8 letech od posledního živého setkání. Výsledek byl bohužel takový jaký jsem čekal. Jejich hudba je až příliš moderní forma "Melodic Death Metal" kde se nebojí i míchání stylu klidně s core nádechem, tam s rockem. Prostě všehochuť, která mne moc nebaví a tak jsem po pár skladbách odešel.

- Incantation
Luxusní záhrobní Death Metal z USA. Zde není základem vysoká rychlost, ale naopak totální pomalý zmar, který sem tam i zrychlí. Hodně jsem se bavil, ale i zde mi zvuk přišel slabší, tudíž ve finále lehké zklamání.

- Woe Unto Me
Funeral Doom Metal z Běloruska zní lákavě. Dlouho jsem se do této kapely dostával, ale nějaký čas zpět se mi to povedlo. Potvrzení jejich setu na Brutalu mne tím pádem nadchlo. Údajně je dohodili slovutní Shape Of Despair, tudíž za to patří díky i jim. A co set? Povedená porce funeralu, kterou jednoznačně stráželo světlo. Zvláště takto pomalý styl potřebuje alespoň šero. Kapela si pomáhala velmi zajímavou projekcí za zády, ale i ta byla hůře vidět za světla. Ve finále jsme zde potkal kamaráda a část setu jsem s ním prokecal. Tudíž jsme rozpolcen jak set hodnotit. Podmínky neměli dobré a ještě jsem část prokecal, tudíž za mě slušný set. A příště jim věnuji více pozornosti.

- Belzebong
Po krátké pauze nastoupili tito Poláci. Je to také doom metal, ale jeho základ je "Stoner". Tudíž zde bylo mrak kouře, podlazených riffů a nálady jak kdyby byly fanoušci i kapela opojeni marihuanou. Samotná hudba mi přišla monotónnější, ale ve finále to navodilo právě tu hypnotickou atmosféru. Hodně jsem se bavil a zde se událo jedno z největších překvápek festivalu.

- Antelogos
Do potvrzení jsem tuto Francouzskou "Dark Ambient / Drone" kapelu neznal. Jejích hudba je načichlá takovou zlou aurou plnou satanismu, až rituálu. Velmi lákavá hudba. I počátek setu na to vypadal kapela u pódia provedla jakýsi rituál s kadidlem a poté obcházela přihlížející, aby se čehosi napili. Po dlouhém intru začala dost monotónní hudba, která mne bavila mnohem méně než z předposlechu na Bandcamp. Ještě jsme jim dal pár minut a raději jsem odešel, abych stihl více kapely Déluge. Ve finále zklamání.

- Deluge (Déluge)
Další Francouzská kapela, která drtí zajímavý Post-hardcore. Dlouze jsem se do ni dostával, ale na set jsem se těšil. Už od příchodu jsem nasával skvělou atmosféru, kterou umocňovala tma, kouř a nádherné osvětlení. Opět jsem bojoval se zvukem, který se postupně zlepšil a já se začal bavit, ač výkon nebyl takový jaký znám z klipů. Čekal jsem o něco víc na rozdíl od party Francouzů v mém okolí, kteří se náramně bavili.

- Parkway Drive
Asi největší jméno na festivalu s jednoznačně největší zásobou efektů. Tato zásoba blokovala stage od samého rána a z těch pár skladeb, co jsem viděl, tak odezva publika byla velmi nadšená. Já se hudebně nebavil holt metalcore nemám rád a ani Austrálie jim nepomáhá. Tudíž jediné co mne bavilo bylo obří pyro, kde se tvářilo že celá stage jednoduše hoří.

- Cult of luna
Tento Švédský Post metal je má velká srdcovka. Zajímavé bylo, že první čtvrtina setu byla pojatá velmi instrumentálně. Bavil jsem se, ale čekal jsme až to rozjedou i přes úžasnou hru světel na stage v kombinaci s kouřem. Následně se začalo hrát již klasicky a set šel nahoru. Což bylo způsobeno i salvou skvělých skladeb. Koncovka setu šla opět pomaleji a instrumentálně. Vynikající set, který podpořil v atmosféře i mírný déšť.

- Hypocrisy
Švédská death metalová ikona v čele s Peterem Tägtgrenem. Po dlouhých 9 let jsem je znovu viděl a těšil jsme se na ně. Sice jsme původně plánoval zajít asi na půlku setu skrze střet s Coven a Cult of luna, ale pozdější příjezd Hypocrisy znamenal prohození setů Cult Of Luna a Hypocrisy a já tak dal celý set. Celkově slušný set, ač mi to zde přišlo moc obyčejné sem tam až industriální a takové jednoduše líbivé. Tudíž takový nadprůměrný set, který zvedla hlavně skvělá skladba Eraser, která tedy zazněla až po dlouhé pauze na konci.

- The Ocean
Progressive Post-metal zněl lákavě. Předposlechny mne příliš neoslnily, ale rozhodl jsem se, že když bude síla tak si na ně zajdu. Síla byla a tak jsme si je šel poslechnout. Zvuk byl takový hodně moderní, všeobecně oblíbený.. Celkově mi to přišlo jako genereický post metal bez špetky inovace, či osobitosti. Má zde být i vliv sludge metalu, ale ten jsem nějak nezaznamenal. Celkově tedy nic moc výkon a asi v půlce setu jsem se vydal spát a poslouchal je po cestě.

Tento den mne zajímalo i pár dalších kapel a to:
-------------
- Kraanium (Slamming Brutal Death Metal - Norsko) zde jsem zůstal sedět na pivu
- Voivod (Proggy Thrash / Post-punk - Kanada) opět pivo
- Jinjer (Groove Metal / Progressive - Ukrajina) zde nastal střet s Incantation + Woe Unto Me.
- Eyehategod (Sludge Metal - USA) zde nastal střet s Woe Unto Me
- Batushka (Black Metal - Polsko) zde nastal střet s Woe Unto Me
- Therion (Symphonic Metal - Švédsko) zde nastal střet s Belzebong + Antelogos
- Coven (Psychedelic Rock - USA) zde nastal střet s Antelogos + Cult Of Luna
- Kadavar (Psychedelic/stoner Hard Rock - Německo) zde nastal střet s Cult Of Luna + Hypocrisy

---- Čtvrtek 8.8.

- Brutally Deceased
Na domácí scéně je hodně kvalitního death metalu a tito Pražáci patří rozhodně mezi ně. Ostatně Žlababa má asi nejlepší vokál u nás a když k tomu dodáte skvělé hudebníky tak to prostě funguje a je fuk zda to jsou Heaving Earth, Shampoon Killer, či právě Brutally Deceased. Kapela zde otevírala den, ale bylo to propracované probuzení pěkně "po švédsku". Zazněly i skladby z nového splitka s Polskou kapelou Embrional. Kapela se loučila s kytaristou a bubeníkem (po 12 letech), což je ztráta ale život jde dál. Rozloučit se s nimi dorazilo dost lidí a všichni se bavily. Já též, ač jsem byl unaven z náročné středy.

- Letters From the Colony
Při čekání na Jungle Rot jsem se rozhodl dát šanci i tomuto Progressive Metalu ze Švédska. Předposlech mne moc nezaujal, ale za pokus to stálo. Hudebně mi to přišlo jako strašně špatně smíchaná všehochuť. byl tam i death metal, djet a "dle chytrých stránek" i shoegaze, či math metal. No prostě posbírá to co "funguje" dám to dokupy, jdu pod Nuclear Blast a pohoda. Za mne to bylo špatné a po sotva 2 skladbách jsem se dal na odchod.

- Jungle Rot
USA a Death Metal je jasná kvalita a JR jsou dost zkušení harcovníci (1992), ale přijde mi že nikdy se nedokázali prosadit do "první ligy". Osobně mne jejich militární death metal baví, ač doma si je takřka nepustím. I set byl povedený i pomalejší, což pro mne není tolik na škodu. Zajímavostí byl nový bubeník, který působil mladě (Spenser Syphers). Ostatně jediným zakládajícím členem je zpěvák Dave Matrise.

- Alien Weaponry
Maori Thrash Metal z Nového Zélandu zní hodně lákavě. V nejznámějším klipu (Kai Tangata) je slyšet specifický jazyk, obrazy kanibalů atd... Toto vše lákalo lidi ještě víc. Na počátku setu předvedl bubeník za bicími tanec Haka (či jeho obdobu) a lidé byly opravdu nažhavení co přijde. Bohužel v následující hudbě by jste odkazy na Nový Zéland hledali marně (nejspíše vyjma textů). Což platí i o pódiové show, vzhledu členů kapely, či inovativnosti. Hudebně mi to přišlo opět jako lepení různých dílků převážně z vod thrash metalu (hodně jsem zde cítil Německý thrash alá Kreator, Sodom... Sem tam i brazilskou Sepulturu). To, že mají používat maorský jazyk nešlo živě ani rozeznat. A, že to jsou teprve středoškoláci, které na turné doprovází rodiče je maximálně zajímavý fakt. Osobně tedy slabé a jejich sláva je nejspíše "tlačena" přes Napalm Records pod kterými zakotvili. Za pár let to bude třeba lepší, ale v současnosti za mě ne. Asi v půlce setu jsem tak odešel.

- Krisiun
Při slovním spojení Brazílie-metal každý řekne Sepultura a zbytek Soulfly. Až pár dalších lidí řekne Krisiun, či jméno nějaké další skvělé kapely. To je prostě fakt s kterým se musí vypořádat i tito tři bratři, kteří hrají špičkový zajímavý death metal již od roku 1990. Pro mne je v Brazílii nej kapela buď Sepultura, či Krisun a právě krisiun mám naposlouchané mnohem víc. Ze setu jsme tedy znal většinu skladeb a i přes pařák jsem si je náramně užil (i při minulých setkáních). Jednoznačně jeden z nejlepších setů letos i tak jsme odešel o něco dříve, protože jsme se s partií rozhodly jít na jídlo do města, aby jsme stihly Decapitated.

- Decapitated
Aneb největší jméno Polského Death metalu a dlouholetá stálice na festivalech v ČR. Kapelu jsem viděl již mnohokrát a stále nevím jak to s nimi mám. Hudebně to je špička, vokál taky vše sedí, ale občas tam ulítne nějaká "core zasekávačka" atd... Což v podání kapely je odlišení od zbytku death metal kapel, ale já vždy zpozorním a zábavnost u mne poklesne. I zde to bylo totéž a lehce to umocnil fakt, že jsme do areálu dorazily když už kapela hrála. Suma sumárum povedený set, ale i letos zde byly lepší deathové kapely.

- Walls Of Jericho
Tento americký Metalcore/Hardcore je na brutalu již jako doma. Pocity z minulých setkání se dostavily i letos. Tudíž vysoké nasazení, kýble energie do lidi, živelná drobná Candace Kucsulain. vše do sebe zapadlo a to nejsem "coreista". Bohužel silný pařák mne zahnal do baru, kde jsme set dokoukal a doposlouchal na obrazovce. Překvapilo, že Candace není až tak přehnaně namakaná jak se jeví v mnoha klipech. Svalů má hodně, ale "potěšilo mne" že nejsou až tak obří.

- Omnium Gatherum
Finský Melodic Death Metal je prostě nejlepší v celém světě a OG jsou jedním z jeho hlavních představitelů. Ač mám v této škatulce oblíbenější kapely, tak je mám prostě rád. Očekávání tedy byla vysoká a v hlavě mi blikala otázka "Bude to tak skvělé jako minule?". Bohužel výsledek byl špatný. Celá hudba mi přišla načichlá až moc "líbivě" tudíž ještě víc "orgazmických sólíček", až "rockový feeling" tudíž větší důraz na tuto stránku jak na to, že to je pořád "death metal". Možná to bylo zvuk možná kapelou, ale zklamání.

- Olaf Olafsonn and the Big Bad Trip
Tuto kapelu znám odhadem tak rok, ale dlouho jsme ji neslyšel. Po potvrzení jsem si je naposlouchal a výsledek byl "Jako dobré, ale mám obavu zda mne budou živě bavit.". Plán byl na ně dorazit a v půlce mizet na kapelu "Skeletal Remains". Po dosednutí v KAL stage vedle pásky, které vyblokovala kus prostoru před stage jsem začal nasávat atmosféru lehce zakouřeného modře nasvíceného prostoru. Následně dorazila kapela a spustila skvělý Psychedelic / Stoner Rock. S minimem pohybů a několika zajímavými doplňky oblečení, které v kouři evokovali jak kdyby Vám tam hrál nějaký lesní muž s parohy atd... Pořád mi vrtalo hlavou proč je zde ta páska. V půlce setu přišlo rozuzlení, kdy do tohoto placu vstoupily 3 ženy v různých převlecích "alá smrtka" s třásněmi a začali tancovat řekněme "výrazové tance". K tomu dodaly kadidlo, svíčky a dokreslovaly již tak úžasnou hudbu. Do toho členové kapely použili i flétnu, které do všeho okolo krásně zapadla. Opravdu vynikající set, který jsme si užil naplno a ani mne nenapadlo kamkoliv odcházet.

- Kampfar
Pagan Black Metal má synonymum a to právě kapelu Kampfar. Tito Norové jsou prostě dokonalí a ne nadarmo jsou na scéně již od roku 1994. jejich hudba má vývoj a je fuk zda Dolk "jen" zpívá, či sedával za bicími. Zde jsem čekal hodně moc, ale mrzelo mne že jsem musel v půlce odcházet, abych stihl set kapely Windhand. Tudíž již před setem jsem byl zklamán z tohoto pitomého střetu. Tudíž i ze setu samotného jsme nebyl nadšený tak jak jsem čekal, ač i tak jsem se bavil.

- Windhand
Další zástupce Stoner Doom Metalu na Brutalu a tentokrát z USA. kapelu mám hodně rád, ač mám naposlouchanou hlavně poslední desku "Eternal Return" a zbylé moc ne. Prostor "Oriental stage" dodal setu další kouzlo, které překlenulo z počátku horší zvuk. Následoval vynikající set v čele s uhrančivým vokálem, který byl prostě skvělý. Atmosféra hudby je zde opravdu silná což možná dělá i tématika, kterou se kapela zabívá (okultismus, smrt, láska, horror atd..). Jeden z top setů ročníku.

- Anthrax
Aneb jedna z kapel známých jako "The Big Four of Thrash", kde je po boku veličin Megadeth, Metallica a Slayer. je to velká legenda hrající Thrash metal již od roku 1981. I Joey Belladonna je brán za zásadního vokalistu. Osobně mám mnoho oblíbenějších thrash kapel jak tyto mazáky, ale je prostě povinnost je alespoň 1x vidět. V roce 2013 mi je zhatil silný déšť při kterém jsem promokl "na kost". Letos jsem chtěl zajít na část setu. To se povedlo já mám splněno, ač jsme se nějak zásadně nebavil. Jejcih "uječenější", či "rozvernější" thrash mne moc nebaví. Tudíž splněná legenda, ale příště lidně vynechám.

- Discharge
tato legenda hraje již od roku 1977 a drhnou dál ten svůj Hardcore/Punk, či D-beat / Crust. Nemám je příliš naposlouchané, ale zábavní jsou a je možnost je vidět. V plánu byla koncovka setu poté co dohrají Deicide, ale ti nedorazily tak jsem si dal krátkou pauzu a šel na celý set Discharge. Kapela makala celý set v čele s novějším vokalistou (JJ Janiak - od roku 2014), který byl na pódiu nezastavitelný. Energie se valila, ale za mě to byl "jen tvrdší punk" což si klidně poslechnu, ale že bych do takové kapely investoval síly na brutalu to ne. I tak jsme zde dal celý set a vyrazil spát. zajímavostí byl jeden song pro Lemmy Kilmister (Motörhead).

Tento den mne zajímalo i pár dalších kapel a to:
-------------
- Sodom (Thrash Metal - Německo) zde nastala potřebná pauza před večerem
- Testament (Thrash Metal - USA) zde nastal střet Olaf Olafsonn and the Big Bad Trip
- Deicide (Death Metal - USA) Ti vůbec nedorazili, protože si prý nestihli zabookovat letenky. Místo nich hráli druhý set Brutally Deceased a já si dal pauzu, když jsem je viděl již ráno.
- Skeletal Remains (Death Metal - USA) Zde nastal střet Olaf Olafsonn and the Big Bad Trip, ač jsem plánoval přejít na koncovku tak Olaf byli prostě dokonalí a prostě nešlo odejít.
- Une Misére (Dark Hardcore / Post-black - Island) již jsem byl unaven

---- Pátek 9.8.

- Taphos
Program tohoto dnes odpálili Death metalový Dánové, kteří na mne svými fotkami, logem, "záhrobním" Death metalem atd.. působí jak kapela co hrála koelm roku 1990 pak se rozpadla a nově se dala dokupy. Něco jak třeba Demilich. Po pohledu na pódium jsem uviděl mladou sestavu, která ale právě hrála ten krásný špinavý death. Hodně jsme se bavil, ale i za svůj 35 minutový set mne mnohdy dokázaly zklamat silnou podobností jednotlivých skladeb, aby pak daly jinou a zas mne bavili. Tudíž povedené "střední tempo".

- Čad
Po pauze 2 kapel jsem vyrazil na tyto Slováky. hrají takovou směs hodně vycházející z Thrash metalu, ale najdeme zde i prvky z Crustu či HC. kapela baví jak hudbou, tak vtipnými texty i vtipnými průpovídkami. Vše sedělo, ale největší překvapení bylo že kapela po pár skladbách přestala hrát a zpěvák "Pišta Vandal" (Štefan Chrappa) přečetl z mobilu vzkaz od fanouška. V něm stálo, že danému fandovi zemřel kamarád s kterým jezdívali i na Brutal a těšily se na set Čad a prý zda by bylo možné tomu zemřelému 52 letému kamarádovi zahrát něco na cestu. Opravdu emotivní slova co sklidila velký aplaus. Za mne klobouk dole. Celkově povedený set na který dorazilo překvapivě hodně lidí.

- Wormed
Španělsko umí vyprodukovat hodně extrémní metal a jedna z nejlepších zdejších kapel se jmenuje právě Wormed. jejich Technical Brutal Death šlape jako hodinky. Pokud se nepletu tak texty mají o příbězých ze smyšlené vzdálené galaxii a vše na sebe navazuje. Živě to byl totální masakr, který tedy trošku brzdil pařák, ale to nic neměnilo na vynikajícím setu.

- Gorod
V "Technical Death Metal" se pokračovalo i nadále (s pauzou na 1 kapelu) a tentokrát z Francie. Gorod znám od Brutalu, kdy je sehnaly na poslední chvíli jako nějakou záplatu za odpadnuvší kapelu. Chlapi mne sem tam baví a sem tam zase ne. Nevím proč možná to je jejich častými změnami tempa z pomalosti do ultra rychlého death metalu. Možná to je vokálem, který mi úplně nesedí. Těžko posuzovat každopádně solidní set, ač klidně příště vynechám.

- Aborted
Po další pauze nastoupil další Death Metal a to z Belgie. Při této kombinaci fandům naskočí jako první jméno právě Aborted. Tato vynikající kapela se dlouhodobě potýká s personálními změnali, které jsou snad již zažehnány, protože od roku 2016 se tváří sestava stabilně. Snad tedy Sven "Svencho" de Caluwé našel ideální sestavu. Na setu to bylo znát vše šlapalo ideálně. Opravdu profesionální výkon, který byl obohacen na jednu skladbu o hostovačku vokalisty kapely Cytotoxin (Sebastian Grihm alias Grimo). Jeho vokál je odlišný jak Svenům a bylo zajímavé si to poslechnout. Vynikající set.

- Destruction
Další zcela zásadní kapela pro celý thrash metal. Jsou členy The Big Teutonic 4 společně s veličinami kreator, Sodom a Tankard. Německý thrash mi sedí víc jak ten z USA a Destruction mám celkově rád. Viděl jsme je již několikrát, ale na Brutalu mi to na ně již dlouho nevycházelo časově. Zařekl jsem se, že i přes neideální počasí dám alespoň 2 skladby. To jsem si splnil a bavil jsem se. Každopádně v plánu byl přesun na další kapelu, tudíž i takový zlomek setu mi musel stačit.

- Get The Shot
Metal / Hardcore z Kanady o kterém mi kamarád říká "nejvíc nakopávací HC co znám". Osobně jsem se do nich z poslechů na Youtube nedostal, ač klipům nelze upřít příval energie. Čekal jsem zda to živá zlomí. Čas jsem měl jen na první půlku setu (přeběh na celý set Immolation) a i tato část byla opravdu nářez. Celá kapela byla neustále v pohybu, zpěvák stíhal i plavat v lidech kdy porit němu zase plavali fanoušci. Velká divočina, nářez a zábava. Odcházel jsem spokojený, ač nadále tuto kapelu nevyhledávám, každopádně jedno z příjemných překvapení festivalu.

- Immolation
Další Death Metal tohoto dne a tentokrát z USA. Má velká srdcovka a zároveň legenda. Letos dorazily po delší době kompletně ve 4 lidech a set byl prostě špičkově zahraný. Ostatně i sám kytarista Robert Vigna zvládá to co málokterý konkurent. Obecně tento válivější death metal je mému srdci nejbližší a Immolation jsou zárukou kvality, kterou zde jen potvrdili. Jeden z top setů ročníku.

- Anathema
Legendární kapela hrající od roku 1990, která proběhla velkým žánrovým přerodem z jedné z prvních Death/Doom Metalových kapel do kapely hrající Progressive/Alternative Rock. Celé to zažili oba bratři Cavanaghové a bubeník John Douglas. Sám mám rád jak starou, tak novou tvorbu této veličiny. Na set jsme se tedy těšil. První co mne zarazilo byly dvoje bicí a následně hodně utlumený zvuk jedné z kytar. Celkově jsme byl nějaký zklamaný, že mne ani nějak nenadchly pozdravy "dekuji" a "na zdravje". Dal jsem jen 3 skladby a mizel jsem do Josefova na jídlo. Nejspíše mi zde nesedl přechod ze dne plného death metalu na rock.

- Heilung
Toto mezinárodní uskupení hraje Neofolk / Ambient a je stále víc populární, což jde možná ruku v ruce s rostoucím jménem kapely Wardruna. Kdo hledá něco "alá" Wardruna tak mnohdy dostane odpověď právě "Heilung". Celkově tento set byl jeden z nejdiskutovanějších jak před ním, tak po něm. První skupina kritizovala monotónnost bicích, energie, pomalost atd.. další skupina v tom spatřovala rituál, přechod myšlení kamsi dál, uklidnění atd... Já jsme stál u té druhé skupiny y byl jsem velmi spokojen. I přes únavu jsem si je hodně užil. Co se vizuální stránky týče, tak tu jsme měl nasledovanou z jiných koncertů na Youtube, tudíž jsem nebyl překvapen jako většina návštěvníků. Jendoznačně to je krásné dokreslení specifické hudby. Super set.

- Emperor
Obrovské jméno celého Black Metalu dorazilo znovu po pár letech. Ihshan to tu má prostě rád a tak dovedl svoji kapelu znovu. Set byl hodně podobný tomu poslednímu jak setlistem, tak efekty jen bych řekl ež byl lepší zvuk. Celkově jsem byl velmi nadšen až se mi nechtělo odcházet, ale v půlce setu Emperor mi nastal střet s více kapelami kdy dané střety navazovaly na další.. Tudíž jsem holt musel odejít, ale i tak cháválím tento koncert jako jeden z nejlepších za celý rok.

- Taake
Po programových peripetiích na KAL stage jsem dorazil na počátek setu této legendární Norské kapely. Hoest je persona v celém Black metalovém podhoubí. Živě s ním navíc hrají členové kapel jako Helheim, Gorgoroth, Aetenus, či Gaahls Wyrd. Tudíž záruka kvality zde je. Zvučení neprobíhalo moc dobře zvláště s mikrofonem Hoesta. Od začátku setu byl ten vokál divný takový prostorový, který přehlušil většinu nástrojů. Nespokojen byl asi i Hoest, což možná způsobilo několik pádů mikrofonu na zem (což zvukaři opravdu "milují"). Zde tedy nejsem nadšen, ač jsem konečně tuto legendu viděl na vlastní oči. Po asi 1/3 setu jsme zase mizel na set Electric Wizard.

- Electric Wizard
Když jsem na tyto Brity dorazil tak jsem již začal mít "spací krizovku" čemuž houpavé, pomalé, psychotropní tóny zrovna nepomáhají. Doom/stoner člověka prostě neprobere. Snažil jsme se na kapelu naladit, ale nedařilo se. Tak jsem si párkrát obešel stage a to dokázalo únavu oddálit a tím pádem mohu hodnotit výsledný set. Byl povedený zvuk se skvělou atmosférou, hromadou lidí a velká spokojenost. Očekával jsem sice projekci, jako minule, ale i pohled na ten kříž byl zajímavý. Set zařadím někam do top 20 koncertů ročníku, ale kdybych nebyl unaven tak by nejspíše mířili na vyšší příčky.

- Primordial
hrají svůj Celtic Black Metal již od roku 1992 a za mne jsou jednou z nejlepších a nejznámějších kapel z Irska. na Brutalu hrají často a vždy jsou vynikající. Bohužel před jejich setem jsem "usínal ve stoje" a tak jsem vyrazil poklusem do stanu, abych si je doposlouchal tam. Tudíž na zvuk přes les jej hodnotím kladně a bavil jsem se. A poslední skladba "The Coffin Ships" je prostě vždy taková ta "třešnička na dortu". Druhý den jsme si říkal, že jsem si měl dát panáka a pokusit se tak přemoci únavu.

Tento den mne zajímalo i pár dalších kapel a to:
-------------
- Meat Spreader (Old School Goregrind - Polsko) pokec u piva
- Final (Industrial / Drone / Ambient - UK) Byl jsem tam na část setu, ale nastal posuv programu, tak jsme poslouchal ambient z repráků. Po 20 minutách už toho bylo moc a já odešel na Taake a Electric Wizard. Holt Broaderik přijel pozdě.
- Iron Reagan (Crossover Thrash - USA) Měl jsme dorazit na koncovku setu, ale byl jsem unaven.
- Godflesh (Industrial Metal - UK) I zde byl faktor únavy, ač jsem se sem úplně nehnal.
- Hellhammer triumph of death (Speed/Thrash/Black Metal - Švýcarsko) Po doposlouchání Primordial jsem se snažil usnout, což moc při jejich rachotu nešlo. Zvuk byl dost divné, ale podařilo se mi usnout.

---- Sobota 10.8.

- Gutalax
Co říci k této festivalové klasice? Co říci ke kapele co hraje pomalu neustále? Co říci ke kapele která je i "po desáté" stále zábavná? Co říci obecně ke Goregrindu, tedy "tupému" tupa tupa tanečnímu stylu? Jednoduše nic... Hromada lidí, srandiček, převleků, nafukovacích hraček. Jako bonus plovoucí reálná TOI-TOI po lidech směr zvukaři a okruhem zpět na stage. A dále premiéra klihu "Shitbusters", který se na Youtube dostal až v pondělí po Brutal Assault. A to ještě proběhla "wall of shit" aneb "wall of death" zády s tím, že se lidé uprostřed mají pozdravit a dát si pusu bez ohledu na pohlaví.. a prý hlavně ať proběhne "kiss" a ne "piss". Prostě zábavná to kapela.

- Mallephyr
Jméno této Black / Death Metal kapely stále roste. Jejich hudba zraje spolu s nimi a já prostě tleskám. Kamarád to po koncertě kvitoval jak byli super, že to byla tvrdá "studená sprcha", že ten mráz z té hudby byl prostě úžasný. K čemuž jen pokyvuji uznale hlavou, že to byla paráda. Škoda, že hráli za světla na menší Obscure stage by jim to slušelo víc.

- Altarage
Španělsko a "Chaotic Death Metal" či možná i "Black/Death metal" prostě taková prasárnička pomalu alá Teitanblood, či Australská kapela Portal. Hodně jsme se na ně těšil, ale chvíli mi trvalo se na ně nalatit a v tá monotónnější salvě nalézt to co mne na nich baví. Postupně jsme se hradbou zvuku prodral a jsem spokojen. Do toho lehce poprchalo což kapele pomohlo, ač i ze platí hrát na Obscure stage pod stanem tak by bto bylo lepší. Bylo zde dost málo lidí odhadem tak 1/3 prostoru mezi zvukařem a stage. Zajímavostí byl nápis "No hope" na kytaře, kterou 2x daný kytarista otočil směrem k lidem aby si to mohli přečíst.

- Counting Hours
Depressive Dark Rock.. odkud by taková kapela mohla být? je jasné, že odpověď je Finsko. Do potvrzení jsem tyto melancholiky neznal, ale naposlouchání mne vcelku zaujalo a říkal jsem si, že živě by to mohlo být super. A taky že bylo! Lidí bylo opět málo, asi jak na Altarage, což mi vůbec nevadilo. Poprchalo i nadále a já si mohl zavřít oči a vychutnávat si tu melancholii. Až bych dumal zda to je melodický doom metal, či depresivní rock holt ne vše se lehce škatulkuje. Zaslechl jsem i názor "hrají jak stará Katatonia" ostatně proč ne. Kapela zahrála i novou skladbu.

- Cytotoxin
Tito Němci jsou, za mě, jedním z nejlepších současných Brutal Death Metal kapel. Grimo je hlavně vynikající vokalista s obrovským charismatem, které doplňuji i jeho mohutné svaly. I celý zbytek kapely je vynikající. k tomu dodejte barely s zeleným kouřem, část setu plynové masky atd.. Vše k sobě pasuje a je to velká salva. Škoda jen, že kapela nemohla své barely dát jednoduše do lidí a nebyl stagediving. Na Antitrendu se s tím lidi hodně vyblbli a, dle videí, bylo totéž i na Obscene Extreme. Jako bonus šel vokalista Grimo na poslední skladbu přímo do kotle v ruce s malým barelem.

- Necros Christos
Na tento Německý Black / Death Metal jsem se hodně těšil. V jejich podání to je tvrdá temnota hraničící s rituálem. Cítím v jejich hudbě i orientální náladu, což je právě u Němců trošku překvapující. Celému setu pomohl i začínající déšť, který zvýraznil zkázu která se linula z pódia. K ní nebylo potřeba něco vysokorychlostního, ale ta hudba se "dala krájet". Super set.

- Violator
Aneb undergroundový Thrash Metal z Brazílie. Toto spojení má zvuk díky hvěznám jakými jsou Sepultura a Soulfly, ale co si budeme povídat mnoho lidí nezná jiné kapely z Brazílie, natož Thrash Metalu s vyjímkou ženské kapely Nervosa. Osobně k této trojce znám Torture Squad a právě Violator. A tak jsem čekal co tato menší kapela předvede na zdejším pódiu. Od počátku byl set plný energie, skoků a extrémního nasazení. Vše bylo podpořeno skvělou porcí "thrashe". Kapela navíc strašně děkovala kolik na ni dorazilo lidí, navíc v dešti. Jak jsou šťastní, že hrají na tak velkém festivalu, že to je splněný sen, že všichni jsme jedna rodina atd... Opravdu z nich čišilo upřímneé nadšení a radost. Zaujala i "duhová vlajka" (symbol gay a lesbické hrdosti) přes reprák, či kritika politické situace v Brazílii (Prý jsou pod útokem fašistů a historie se nesmí opakovat.). Vynikající set.

- Demolition Hammer
Další Thrash Metal jen z USA a místo undergroundu se nebojím napsat slovo "legenda". Tito mazáci hrají již od roku 1986, ale mne osobně nějak zásadně nebaví. Při jejich poslední účasti na brutalu jsem je vynechal a pak jsem poslouchal nadšené ohlasy o jednom z top koncertů. Tudíž letos naladěn z thrash metalových Violator, a již stejně promočený, jsem se rozhodl že si je kousek poslechnu. Za ty asi 2 skladby chválím, ale Violator mne tedy bavili víc.

- Vltimas
Kapela vznikla teprve v roce 2015, ale hned od počátku budí pozornost díky své hvězdné sestavě. Jsou zde: David Vincent (ex-Morbid Angel), Flo Mounier (Cryptopsy, ex-Nader Sadek, ex-Solium Fatalis), Rune "Blasphemer" Eriksen (Aura Noir, Gaahls Wyrd, živě ex-Mayhem, ex-Nader Sadek). Tudíž vynikající sestava. i jejich jediné album "Something Wicked Marches In" z roku 2019 mne baví. Očekávání byla tedy vysoká ipřes neustávající déšť. Bohužel zábavnost skončila u skvělé hudební práce (hlavně Flo dominoval za bicími), ale hodně mne nebavil Vincentův vokál. Ten mi přišel jak kdyby se snažil kázat prostě takový divně zvolený typ vokálu. Tudíž jsem spokojen, ale čekal jsem určitě víc.

- Animals as Leaders
Tito virtuózové jsou za mě jedni z nejlepších muzikantů vůbec. To co předvádí na svých mnohastrunných kytarách. jaké postupy volí to je prostě famózní. Ano je nepřeberné množství djent, progressive metal kapel a dalších co jsou hudebně skvělé. Jenže tito amíci jsou prostě ještě dál. Kdybych byl kytarista, tak zde bych asi jen a pouze valil oči s otevřenou "hubou". Tudíž set famózní, ale asi v půlce jsem odešel (plánovaně) na Saor. A ve finále bych odešel i bez ohledu na Saor. Proč? tato hudba je tak technická, že potřebujete ostrou mysl a energii, aby jste ji pobraly a nechaly se jí unášet. Což na takto velké festivalu poslední den moc dobře nejde. Skáčete zde mezi různými styly, pódii, do toho pivo atd... A pak máte zastavit a pobrat tuto geniálnost. Tudíž za mne na festivalu na ně již nepůjdu, max na nějakém menším, a mile rád bych na ně šel na klubový koncert... to by byl famózní zážitek...

- Saor
Britský "Tolkienovský" Atmospheric Folk/Black Metal. V jehož čele stojí jediná osoba a to Andy Marshall, který má k sobě živé spoluhráče . Hodně jsem se na tento set těšil a očekávání se potvrdila. Skvělá atmosféra, práce světel a bavící se lidé. Krásné to bylo, ač mám pocit, že tak 1/3 osazenstva se do této kryté stage šla usušit. Byly zde i starší pánové, kteří kritizovali Brutal i Czech Death Fest, že tam je málo death metalu a víc "sraček" atd... Což mne lehce přinasralo a pokazilo mi to set Saor, až jsme se od nich raději vzdálil. Ve zkratce - kdo hledá najde + nechápu co tedy dělali na Saor když měli čekat s pivkem v ruce na Unfathomable Ruination... Stop "OT" Saor jednoduše bavili, ač mám oblíbenější "Atmo Blacky".

- Unfathomable Ruination
Tuto Britskou Brutal Death Metal mlátičku znám pár let. Vždy mne bavili, ale poslední poslechy ve mne hlodaly, že zde byly prvky hudby co mi neseděly. Živě jsem čekal zda tam zase něco takového objevím. Na počátku mi vadil zvuk. Poté co se zlepšil jsem pocítil až nějaké deathcore prvky k tomu nějaký ten slam. Ač to nebylo tak často tak pořád toho bylo až moc i s ohledem na trika členů (Cattle Decapitation, Cryptopsy, Vomitory). Každopádně vesměs ten set špatný nebyl, ač otazníky visící nad mojí oblibou této kapely přetrvaly. Tudíž uvidím co jejich další vývoj. Zajímavostí byla účast nového basáka (Jake Law) jehož to měl být první koncert s touto kapelou. Při odchodu mám pocit, že jsme zahlédl "Mallika Sundaramurthy" (vokalistka Americké kapely Abnormality, která žije v Praze) jak si natáčela její set. A nebo to byl někdo jí hodně podobný.

- Raised Fist
Hardcore a Švédsko za mne k sobě moc nepasuje. I tak zde sídlí tato velká kapela již od roku 1993. Na Brutalu 2016 jsem dorazi lna koncovku jejich setu a ta hudba mne chytla v kombinaci s kouřem, plameny a vysokým nasazením celé kapely v čele s nezkrotným zpěvákem (Alexander Hagman), který je opravdu "nabušený". Vysoké kopy ve vzduchu alá kickbox/karate jsou zde již tradicí. I letošek to vše potvrdil a já se těšil co bude. Bohužel z těch pár skladeb co od nich hodně znám zazněla většina, ale zbytek setu mne tedy moc nebavil. Do toho měli nějaké problémy tuším s bicími a tak probíhali zpěvákovi průpovídky o ochraně země a celé planety, o plastech v oceánech atd.. Proč ne, ale přeci jen ta pauza snížila energii celému setu. Tudíž to ušlo, ale čekal jsem víc a tak mi nevadí že mi unikl začátek i konec setu skrze střety s kapelami okolo.

- Antaeus
Ve Francii je hodně zajímavá a silná Black Metal scéna. Jednou z, pro mne, hlavních kapel jsou právě Antaeus. V čele této kapely je vokalista MkM, který je na tamní scéně velmi důležitý. Ostatně vede skvělou kapelu Aosoth a mimo to byl členem například Temple of Baal. I tento set provázel z počátku horší zvuk, který se zlepšil a já se hodně začal bavit. Aosoth mám naposlouchané mnohem víc tak jsem nečekal, že set Antaeus bude až tak dobrý. Tudíž příjemné překvápko tento velmi rychlý black. Skrze únavu jsem se v půlce setu odebral na sezení do octagonu, kam jsme si zbytek doposlouchal.

- Napalm Death
Další legenda na soupisce a opět Britové jen žánrově to byl Grindcore / Death Metal. A kdo jiný než Napalm Death. Tuto kapelu zbožňuji každý z členů je úžasný (ač Shane Embury je top) viděl jsem je mnohokrát a vždy baví. Ač vždy... poslední Brutal (2015) jsem z jejich zvuku byl rozpolcen. A to mohu zopakovat i tentokrát. Bicí zněli fakt divně a i sólovka mi přišla nějaká rozladěná. A nebo jsme byl rozladěný já z přeběhů mezi kapelami a jejich žánry. Každopádně dal jsme jen asi 20 minut a zklamaně jsem odešel a o něco déle si tak počkal na set kapely Caspian.

- Caspian
Post rock na Brutalu byl vesměs vždy o tom, že je za rok 1 kapela, či žádná. Letos dorazili skvělí Caspian s USA. Ty mám v rámci tohoto žánru opravdu hodně rád. A set to jen potvrdil krásný poklidný nadnášející instrumentální post rock. Vše sedělo jak zvukově, tak decentním osvětlením. Lidí bylo překvapivě málo (čekal jsem plno), ale o to více místa a klidu. Vynikající koncert a určitě jeden z nejlepších z celého ročníku.

- Venom Prison
Do potvrzení jsme tyto Brity neznal, ale jejich Death Metal / Hardcore je opravdu vynikající na tak mladou kapelu (vznik 2014). Bohužel mají problémy s bubeníky, které střídají poměrně často, kdy současný je zde od roku 2019 (Joe Bills) a je zajímavé, že živě hrál s deathcore mlátičkou Ingested (znám je ač je nemusím). Každopádně celá kapela je skvělá, ale hlavně vokalistka (Larissa Stupar) má dokonalý hlas. Celý set vše potvrdil rychlé tvrdé, vysoké nasazení, minimum keců. Začly o něco déle, o něco dříve skončily, ale rozdrtili všechno a všechny. jeden z top setů ročníku.

- Carcass
Hrají Death Metal již od roku 1986 a jsou opravdu legendou Amerického death metalu. I živě to je vždy mazec, ale pokaždé stíhám jen část jejich setu. I letos tomu nebylo jinak a po Venom Prison jsme stíhal jen koncovku setu, která byla fakt masakr s obrovskm množstvím lidí. Super technický upřímný set.

- Anaal Nathrakh
Tento Industrial Black Grind z británie jsem léta zbožňoval a to hlavně album Eschaton (2006) a skladbu "Bellum Omnium Contra Omnes". od té doby kapela šla v progresivitě dál a mne bavila méně a méně. Mnohdy jsme je tak na Brutalu oželel. Letošní změny v lineupu kdy dorazila kapela později znamenaly, že jsme je mohl vidět. Měl jsme čas na část setu a mohu říci že je zazdil zvuk. zdálo se jak kdyby hrála jen 1 kytara a zbytek kapely byl slitý do jedné "hlukové koule". Samo zvuk AN není nějaká křišťálově čistá hudba, ale i tak toto bylo moc slité. Každopádně od setu jsme čekal ještě méně tak dobré. Kapela byla pozitivně naladěná a byly nadšení, že hrají po Carcass, že to by je nikdy nenapadlo že budou hrát oni po takové legendě. Dále je mrzela absence stagedivingu. A prý kytaristu sehnali nějak na poslední chvíli den před setem.

- Shape Of Despair
Poslední kapela úplně celého festu byli tito Finové, kteří jsou legendou v žánru Funeral Doom Metal. Osobně je zbožňuji a na set jsem se i řes silnou únavu vyloženě těšil. Bylo zde překvapivě hodně lidí. Co se setlistu týče, tak jsem neznal 1 skladbu a ani 2 poslední protože se hodně hrálo z nového alba. Dokonce zazněla skladba, která ještě nemá ani jméno. Vynikající set, ač v roce 2012 bylo ještě méně osvětlení a set byl o to lepší. Tehdy mne nadchlo slyšet úžasnou hudbu a max sem tam pohyb kapuce nic víc. Letos bylo světla více tak zase trošku jiný pocit z celého vystoupení. I tak jeden z vrcholů ročníku a jsem rád, že se Brutal vrátil ke koncepci, že Funeral Doom úplně ukončí festival. Sice jsem asi hodinu před setem "brblal", že nebýt Shape Of Despair na závěr, tak již po Venom Prison spím, ale stálo to za to. A hlavně za rok dorazí Evoken!!!


Tento den mne zajímalo i pár dalších kapel a to:
-------------
- Tankard (Alcoholic Thrash Metal - Německo) zde nastal střet s Antaeus + Rotting Christ (na ty jsem stejně neměl jak dojít)
- Rotting Christ (Melodic Black Metal - Řecko) zde nastal střet s Antaeus + Tankard (na ty jsem stejně neměl jak dojít)
- Mgla (Black Metal - Polsko) zde nastal střest s Caspian a Venom Prison + s Eskhaton (na ty jsem stejně neměl jak dojít)
- Eskhaton (Psychotic Death Metal - Austrálie) zde nastal střet s Caspian + částečně s Napalm Death a Mgla (na ty jsem stejně neměl jak dojít)

Top kapely festu (za mě):

1. Caspian 2. Olaf Olafsonn and the Big Bad Trip 3. Windhand 4. Venom Prison 5. Cult Of Luna 6. Immolation 7. Shape Of Despair 8. Violator 9. Krisiun 10. Wormed 11. Heilung 12. Counting Hours 13. Cytotoxin 14. Belzebong 15. Emperor 16. Necros Christos 17. Aborted 18. Electric Wizard 19. Incantation 20. Déluge

Zklamání festu (za mě):

1. Omnium Gaetherum 2. Vltimas 3. Alien Weaponry 4. Raised Fist 5. Anathema 6. Antelogos 7. Napalm Death

Překvapení festu (za mě):

1. Olaf Olafsonn and the Big Bad Trip 2. Counting Hours 3. Violator 4. Belzebong 5. Déluge 6. Get The Shot