Funeral Imperial Feast 2023 (vol 1.)

V Praze jsou skvělé kluby, které pořádají obrovské množství koncertů. Avšak z Vysočiny to mám do Prahy přeci jen daleko (asi 170km) a tak se zde vyskytuji velmi málo. No a když už do našeho hlavního města vyrazím, tak to již musí být "něco extra" a přesně tím byl i tento koncert v jehož čele stáli slovutní Pantheïst.

Sraz na odjezd do Prahy byl již v 13h v Brtnici, aby se stíhal pivní předsraz s kamarády. Avšak ten neproběhl, protože z Brtnice se vyrazilo až k 14h skrze problémy s autem. Po příjezdu do Prahy padla volba na parkování v Opatově skrze ideální dostupnost zdejší MHD, kdy navíc autobus zastavoval přímo u Modré Vopice. Do ní jsme vstoupily již v 16:30 a tak jsme se vešly do první dvacítky fandů, kteří dostali pivo zdarma. I tak jsem zde čekal více fandů než slabých 20 kusů (bez lidí z klubu a kapel). Naštěstí se počty v průběhu večera začaly zvedat kamsi ke stovce, což tak nějak ujde.

/// BORNE BY TEMPEST ( Blackened dark ambient / Praha )
První kapelou byli Borne By Tempest, kteří měli zahrát na venkovním pódiu jako podkres k výstavě a autorskému čtení. Avšak skrze počasí se kapela přesunula rovnou do vnitřních prostor. Jedná se o dvojici muzikantů, která stojí i za dalšími projekty jako Črná Zem a Rárog. Některé skladby skládaly v hlubokých lesích bez větší přípravy a za pomoci mnohdy neinstrumentálních nástrojů. Zaměřily se tak na syrovost přírody a zároveň čistotu hudby samotné. Předposlech zněl hodně zajímavě, kdy zde je patrný vliv jak ambinetu (ten si spojuji spíše s "elektro krabičkami" alá výborný Treha Sektori), tak "folku" alá Wardruna..
Očekávání tedy byla poměrně vysoká a ty ještě zvýšily dekorace (pohřební věnce, urny, svíčky...) kolem stage, ale samotný set mne až tak neuhranul. Odhadem 80% hudby se linul z repro beden a těch 20% nebylo moc povedených. Přeci jen pozorovat basáka, který za celý set jen občas brnkne do struny a jeho kolegu, který též moc nepředvedl. Kladem byl určitě jeho nástroj, kterým byla zdá se kratší verze "dešťové hole"/"Tulnic", která mi dala vzpomenout na Rumunskou kapelu Dordeduh. Když však pominu vzhled a zaměřím se čistě na hudební stránku, tak ta byla opravdu výborná až snová. Člověk si připadal jako kdesi v lese, kde mohl i nerušeně relaxovat.
Celkově povedený set, který by byl určitě lepší přímo v přírodě jak v klubu. Avšak i tak jsem velmi spokojen, ač tedy mohlo dorazit více lidí, protože jen +/- 20 kusů bylo fakt málo.

/// NÁMÖL ( Death-Doom Metal / Praha )
Jako druhá šla nová kapela Námöl, která na první pohled zaujme právě názvem. Kde kdo to čte jako "námol"/"na mol", ale mělo by se to číst jako "námel". Námel je vlastně houba, která se vyskytuje na obilí a je základem drogy LSD. To by potvrzoval i název jejich nového songu, které se jmenuje "Likér ze shnilých holubích vajec". Tato skladba by měla být i na debutním demu "Zhouba z rakevního dna". Předposlech mi zněl jako "nablacklý" doom metal s dosti prašivým zvukem. Až jsem se spíše klonil ke škatulce "Black/Doom metal", kterou příliš nevyhledávám "v doomových vodách".
Očekávání jsem tedy moc vysoká neměl, ale živě to bylo o poznání lepší i přes tu žánrovou rozkročenost. Některé songy byly velmi blízko death/doom metalu, další byly velmi rychlé až připomněly grind a jiné šly dosti k blacku. Až jsem si z toho vzpomněl na můj "problém" s jinými Pražáky a to bandou Můra. A právě ze zkušeností s nimi jsem se k Námöl postavil jako k black metalu s doomovými prvky. Rázem jsem k setu a rozkročenosti byl méně kritický, protože jsem doomové prvky bral za bonus. To, že je kapela i dosti blacková potvrzovalo i oblečení kapely, kdy zpěvák měl triko "H. P. Lovecraft" a hlavně bubenice měla triko skvělých Oranssi Pazuzu.
Největším kladem jejich setu bylo, že se klub již obstojně zaplnil (asi 70 kusů). Kapelu ocenil i Kostas Panagiotou z Pantheïst, který si je náramně užíval. Já tak unešen jako on nejsem, ale jednoznačně kapela předčila má spíše průměrná očekávání.

/// GOSPEL OF THE FUTURE ( Sludge Metal / Kojetín a Brno )
"Gospeláci" jsou velmi známou kapelou, kterou by šlo označit až za legendu. Ostatně letos oslaví celých 20 let na scéně k čemuž si loni nadělili i novou desku "Blowtorch Mankind" (2022). Ta mne velmi baví, ale živě jsem ji ještě neslyšel, protože mé poslední setkání s GotF bylo v roce 2021 na festivalu Obscene Extreme.
Avšak před setem dorazilo několik kamarádů na pokec před klub a tak jsem bohužel jeho první půlku pouze poslouchal. Po návratu do vnitřních prostor jsem se velmi rychle naladil na vlnu bavících se fandů a perfektní hudby, která se valila ze stage. Ten zvukoví tlak umocnilo poměrně ostré nazvučení na tak malý prostor. A možná právě to dodalo setu ještě více "šťávy", což je již co říci, protože Gospeláci jsou sami o sobě tím pravým "buldozerem" ať hrají kdekoliv. Potěšilo mne i kytaristovo triko s žánrovou modlou High on Fire.
Celkově jsem opět nadšen a těším se i na příště, protože to bude opět dokonalé.

/// ET MORIEMUR ( Death-Doom Metal / Praha )
Et Moriemur jsou v současnosti nejvýznamnější tuzemskou doom metalovou kapelou. A to jak co se týče počtem koncertů, tak kvalitou hudby i jednotlivých členů. Ti ostatně těží ze zkušeností z žánrových perel jako Dissolving of Prodigy, či Silent Stream of Godless Elegy, ale také z ostatních kapel jako Somniate, či Sól. Jejich hudba zároveň není pevně ukotvená kdesi v minulosti, ale nebojí se dokonce rozšiřovat mantinely takto uzavřeného žánru jakým je Doom Metal. Progres jasně symbolizuje minimálně jejich loňské album "Tamashii no Yama", které jim vydal zajímavý label "Transcending Obscurity". Osobně jsem se do něj dlouze dostával, kdy mi přišlo právě až moc progresivní, ale postupně mne začíná bavit. To potvrdila mimo jiné i mé poslední setkání s kapelou v roce 2022 na MetalGate Czech Death Festu kde jednoznačně zazněli i nové songy a já se velmi bavil bez ohledu na to, že hráli za světla. I tak nadále nejčastěji poslouchám jejich prvotinu "Cupio Dissolvi" (2011).
Od zdejšího setu jsem tedy čekal prvotřídní výkon, který je pro tuto partu typický. Při pohledu na stage mne zaujal basák Standa Pavlík (Silent Stream of Godless Elegy, ex-Dying Passion), který s kapelou jezdí, ale hraje asi spíše jako záskok. Další potěšující okolností bylo konečně modře nasvícené pódium, které se mi líbí více jak "infernální" červená. Samotný set byl výborný od startu do konce, kdy se mnohdy na mysl draly podobnosti s kultovními My Dying Bride, kteří jsou čekám i kapelnímy vzory. Dále mne občas napadli i Paradaise Lost z jejich experimentálnějšího období, ale hlavně celé dohromady to znělo parádně a jednoznačně to nebyla nějaká kopírka zmíněných kapel. Prostě Doom metal je již letitý žánr a podobnosti lze nalézt u každé kapely. I zvuk zde byl solidní, ač v Brně (na Melodce) byl o poznání lepší. I přes to mi zdejší set přišel lepší jak Brněnský, což asi ovlivnil faktor zaplněnosti klubu. Lidí zde bylo o něco více a zároveň je zde menší klub a rázem se člověk cítí lépe. Zvláště, když to tu nebylo o nějakém mačkání, ale zároveň každý na kapelu viděl a i k baru se dalo normálně projít.
Také setlist mne bavil po celou dobu, ale vrcholem byla samotná koncovka, kterou ubyla tuším skladba Deep z právě mého nejoblíbenějšího alba "Cupio Dissolvi" (2011). Trošku váhám, zda to nebyla "Liebeslied" (u té zase zvažuji zda neotevírala set..), protože poznámky nemám moc přesné. Ať to byla kterákoliv z nich, tak jsem nadšen, protože oba songy zbožňuji.
Celkově to byl opět vynikající set, který plně dostál překladu názvu kapely, který byl měl znít "A všichni zemřeme".

/// FROWNING ( Funeral Doom Metal / Německo )
Na první zahraniční kapelu dorazilo ještě pár dalších lidí a tak zde mohlo být odhadem 80-90 lidí. To není bůhví jak vysoké číslo, ale přeci jen v Praze je mnoho klubů a konkurence tu prostě je. Ostatně Frowning není nějak moc známá kapela/projekt, což je možná způsobeno tím, že se jedná o jednočlenný projekt, který založil Val Atra Niteris (ex-Aphonic Threnody). I já, který se považuji za "doomaře" jsem tuto kapelu sotva evidoval jménem, protože právě jednočlenné kapely spíše ignoruji (čest výjimkám Forest Of Shadows, Doom:VS, Mistress Of The Dead, Elysian Blaze, Funerium atd..). Když se do nich zaposlouchám, tak mne vždy zklame, že u většiny z nich není reálné je někdy spatřit živě. Avšak jejich potvrzení znamenalo, že živě hrají a já se tak mohl ponořit do naposlouchání diskografie. Při jejím zkoumání mne zaujala témata skladeb, která mi evokovala až DSBM (Depressive suicidal black metal), protože textařsky zde má jít i o sebevraždu, či deprese. Zrovna DSBM nemám rád, protože většina kapel mi je až vnitřně nepříjemná/bolestivá. Funeral doom se mnohdy připodobňuje k DSBM, ale pro mne je Funeral doom uklidňující na rozdíl od DSBM. Avšak Frowning mají v textech i "doomové témata" jako smrt, smutek, či pohřby. Po předposlechu celé trojice "plnohodnotných desek" jsem se žánrově klonil ke škatulce "Funeral doom metal", což mne potěšilo a to zvláště, když to je kvalitní porce doom metalu.
I tak jsem moc nevěděl co čekat od samotného setu. Ten se od startu zahalil do kouře v kterém šlo vidět trojici muzikantů mezi kterými nebyl bubeník. Jeho absence je pro mne vždy záporem, protože kapely s "automatem" působí dosti sterilně/uměle. Avšak v tomto případě jsem byl mile překvapen, protože tento automat do kapely perfektně zapadl a kdybych na stage neviděl, tak klidně řeknu, že tam ten bubeník byl. Celý set podpořil solidní zvuk, který měl možná jednu drobnou vadu, kdy mi vokál přišel lehce upozaděný za samotnými nástroji. I tak to byl výborný set, který mne naplnil klidem a pohodou. Zároveň tak mohu říci, že jsem získal další oblíbenou kapelu a mohu se jen těšit na příště.
P.S.: Potěšilo zpěvákovo triko s mojí srdcovkou Evoken.

/// PANTHEÏST ( Funeral Doom Metal, Progressive Doom Metal / Belgie )
Nejstarší a zároveň největší kapelou byli Pantheïst, kteří vznikli v roce 2000 v Belgii (Antwerpy), ale později se zakladatel Kostas přestěhoval do Anglie (Londýn a později Cardiff) a tak se kapela občas uvádí jako Britská kapela. Zmíněný Kostat je ztělesněním celé kapely, protože ji založil a je zde jako jediný zakládající člen. Ostatně tento Řek má za sebou účast v úžasných kapelách jako Towards Atlantis Lights, Landskap, Aphonic Threnody, Clouds, či Wijlen Wij. Zároveň je tento muzikant i spisovatelem a možná i proto skladby této kapely působí opravdu niterně. Viz jedna z mých nejoblíbenějších skladeb "Be Here" z alba Pantheist (2011), kterou dokresluje i fantastický klip ( zde ). Celkově jsou Pantheïst jsou jednou z nejzajímavějších/nejosobitější kapel na celé scéně, která však nadále dokáže držet mantinely žánru. Mnohdy je překročí, ale naprosto vkusným způsobem aniž by působila kýčovitě, či prvoplánově. Až by se je dalo označit za průkopníky tohoto velmi specifického žánru, který je dosti citlivý na progresivitu. Nejedna Doom Metalová kapela se, za mě, již spálila s progresí hudby až se z nich staly obyčejné řadové kapely ač světovějšího jména. Mezi takové kapely mohu jmenovat Amorphis (po odchodu Pasi Koskinen se stále více stávali zasmušilým heavy metalem jak Doomem), Paradise Lost (Též měli delší období kdy z Doomu šli k Gothic Rock/Metalu, aby prozřeli a albem "The Plague Within" se vrátili ke kořenům), či Swallow the Sun (New Moon + Emerald Forest and the Blackbird za mne ustoupili blíže mainstreamu, aby je album "Songs from the North I, II & III" zase vrátilo zpět). Všechny tři kapely mám dlouhodobě rád, ač to či ono období není to pravé. Avšak Pantheïst to je kvalita a undeground od A do Z i přes nepopiratelnou snahu nestát na místě. A tak oni byli tím hlavním tahákem celého festivalu. Navíc kapela moc nekoncertuje, kdy v Česku byla naposledy dokonce před dlouhými 15ti lety.
Samotný set již nabral hodinovou mezeru, která zdá se odvála pár fandů pryč, ale nás pravověrné to jednoznačně nerozhodilo. Ba naopak lidé byli velmi natěšení, že uvidí tento pojem. A zážitek to byl opravdu skvostný, ač jsem čekal ještě o něco víc. Drobnou vadou byli jednoznačně ne moc povedené bicí a stále možná trošku razantnější zvuk. I tak jsem si u setu "rochnil" a dokonce poznával i některé songy, které tedy z hlavy nedokáži pojmenovat. Co dokáži pojmenovat je určitě závěrečná srdcovka "Be Here" nad kterou jsem se rozplýval výše.
Celkově tedy velmi povedený set, který skončil až v 1:30 ráno a tak kapela zahrála úctyhodnou hodinu a půl.
P.S.: Ze začátku mne potěšila koupě kapelního trika přímo od Kostase. Za 350 Kč je to skvělá cena a potěšilo i pár vět s tímto muzikantem a společná fotka.

Po konci hudební produkce jsme se vydaly k ubytování v jehož okolí jsme od 2h ráno sháněly hospody/bary, kde ještě točí pivo. A musí se nechat, že na to, že šlo o sobotu byl vcelku problém něco najít. První byla jakási malá diskotéka, kde kloučci na baru měli pouze lahvovou Plzeň ve třetince za nějak 75 kč... Tak jsme si ji koupily a šly hledat dál. Zkusily jsme i Retro Music hall, ale platit za vstup 200 Kč se nám opravdu nechtělo. Následně se našel bar, který byl ochotný nám natočit jedno Únětické pivko, které mi dosti chutnalo. Po cestě na byt nastala "tradiční pizza zastávka", která se však s Brnem nemohla rovnat. V Brně vím kde mají dobrou pizzu i v 2h ráno, ale zdejší pizza byla polotovarem, který se dal koupit pouze jako celek. Avšak na zahnání hladu to bylo v pohodě. Rázem padla asi 4h a my dorazily na ubytování, což je opravdu pozdní čas na mne, ale stálo to za to. Škoda jen, že až další den mne napadlo, že jsme se mohly stavit do Erroru, ale co už. Třeba příště.