Nice To Eat You Deathfest 2025 (vol.12)

Nice To Eat You Death Fest je přední Brutal Death Metalový festival v České republice, který pořádá kapela Fleshless již od roku 2014. Má první účast se datuje na rok 2016 skrze shlédnutý plakát akce na Brutal Assault 2015. Od té doby na tuto akci jezdím bez ohledu na lineup ani to v jaké se koná lokalitě. Od loňska nastal přesuv do obce Chřibská a musí se uznat, že volba to byla povedená a to se již před letošním ročníkem objevovaly velmi zajímavé novinky o festivalové kuchyni, novém placu pro kemp kam mohou i auta atd... Tudíž festivalová crew na areálu nadále maká což když člověk spojí s specifickým lineupem, který nenabízí mnoho tuzemských festivalů, tak je jasno kam vedly mé první open-air festivalové kroky roku 2025.

Bohužel ani letošní ročník se neobešel bez celé řady změn a to:
odpadly kapely (nevím kdy): No Return (France), Imprecation (TX/USA), Baxaxaxa (Germany), Hymenotomy (Estonia), Evil Incarnate (USA), Guttural Slug (Denmark), Coprocephalic Mutation (UK), 357 Homicide (UK)
22.10.2024 odpadl headliner Opprobrium (USA), kterého nahradili Hellwitch (USA).
začátkem roku 2025 odpadly kapely: Azaab (Pakistan)
23.1.2025 odpadla kapela Kraanium (Norway), kterou nahradila kapela Stabbing (USA).
2.4.2025 odpadla kapela Hellwitch (USA), kterou nahradila kapela Convulse (Finland).
7.5.2025 odpadla kapela Esophagus (Chile), která zrušila celé Evropské turné. Nahradili je Pikodeath.
Z tohoto soupisu lze vidět, že odpadla hned dvojice headlinerů, ale ty já upřímně neznal a tak mne ve výsledku změny potěšily skrze nástup kapel jako Stabbing, Convulse a Pikodeath. Avšak i samotný festival zaznamenal dvě další odpadnutí a to pořádající Fleshless a hlavně Suffocate Bastard.

Čtvrtek

Čtvrteční den mi započal v 6:50 ráno kdy jsem nasedl na vlak směr Jihlava odkud mne již nabral kamarád autem. Přímá cesta do areálu měla asi 247km a nějakých 3,5 hodiny. My si ji však prodloužily mezizastávku ve Zdibech, kde se přidal další kamarád, a poté hlavně návštěvou obce Jetřichovice kde jsme cílily na vycházku do překrásného "Pavlínina údolí". Zvažovaly jsme i návštěvu bývalého festivalového areálu v Srbské Kamenici, ale na ten již nezbyl čas, protože plánovaná vycházka měla trvat asi 1,5h (7km) a do areálu jsme se potřebovaly dostat do začátku Traumatomy a to včetně postavení stanů.

/// Swept Into Decay ( Deathcore / Ostrava )
První kapelu jsme nestíhaly skrze konstalaci delší cesty, vycházky a stavění stanů. Co mám ohlasy tak část fandů mile překvapili, část odcházela zklamaná s tím, že se nepovedl zvuk...

/// Traumatomy ( Slam/Brutal Death Metal / Mezinárodní )
Traumatomy fungují teprve od roku 2012, ale v rámci Slamu jsou dlouhodobě uznávaní. Osobně jsem si tuto Rusko-Japonskou partu krátce poslechl na zdejším festu v roce 2018, ale logicky jsem nebyl nějak nadšen, protože Slam moc nemusím. Pro letošek jsem je tedy plánoval oželet, ale nechal jsem se k účasti ukecat celou řadou kamarádů.
Překvapil mne velmi slušně zaplněný stan kde se mohlo pohybovat možná i k 300 fandů, což je velmi pěkný počet jenž moc kapel nepřekonalo. Dokonce se hned z kraje roztočil odhadem patnáctihlavý kotel, který se nezadržitelně motal a navíc i průběžně zvětšoval. Odezva fans tak byla velmi pozitivní a dokonce i já jsem se občas přistihl, že mne tu a tam nějaká ta část setu baví. Většina setu byla čistý slam, ale ve výsledku mi to překvapivě sedlo.

/// Pikodeath ( Death/Thrash Metal / Liberec )
První kapelou co mne vyloženě baví byli Pikodeath, kteří vznikli již v roce 1998. Od té doby za mne patří mezi jedny z nejlepších tuzemských Death Metalových kapel, což jsem si doposud potvrdil hned třikrát (naposledy MetalGate Czech Death Fest 2022). Od posledního shledání kapela vydala album "Killed by Silence" (2023) na kterém nadále figuruje Německý zpěvák Thomas skrze kterého se Pikodeath občas označují za Česko-Německou kapelu.
Na jejich set dorazila pouhá polovina fans, co byla na předchozích Traumatomy, a podobně se zmenšil i samotný kotel. Mě osobně však hlavně mnohem více chutnala muzika, která se valila ze stage až mé nadšení vyrostlo do bodu, že jsem se bavil více než jsem vůbec očekával. Vše podporoval velmi solidní zvuk a hlavně energický zpěvák Thomas, který zvolil triko stylově lehce vzdálených Stillbirth, ale proč ne. V setlistu zazněly songy jako "Pigfuckers", "Absolutely Overdose" (snad správně), či několik songů z nového alba jejichž jména mám bohužel nejasně poznačená. Každopádně jak nové, tak starší kusy perfektně řezaly a jako celek vytvořily výborný set. V koncovce potěšil zpěvák "kotelníky" svým sestupem mezi ně a přítomné dámy shozením svého trika.
Opravdu výborný set, díky.

/// Emasculator ( Brutal Death Metal / Mezinárodní )
Následující tři sloty obsadila trojice kapel Stabbing & Immortal Suffering & Emasculator, které spolu absolvují turné. Z této trojky mne nejvíce zaujala právě kapela Emasculator, která vznikla teprve v roce 2021, ale poslech EP "The Disfigured and the Divine" (2024) mne bavil natolik až jsem jím získal novou oblíbenou kapelu. Ostatně pokud někde zpívá Mallika Sundaramurthy (Unfathomable Ruination, ex-Abnormality), tak to je vždy záruka kvality. Po jejím boku jsou navíc samé kvalitní muzikantky z kterých jsem tedy znal pouze kytaristku Teresa Wallace (Cartilage). O Emasculator by šlo říci, že se jedná o Americkou kapelu, ale tím, že Malika dlouhodobě bydlí v Praze, tak se Emasculator berou spíše za Mezinárodní (USA + Česká republika) kapelu.
Již před koncertem šlo celou kapelu pozorovat po areálu, kde chodily v zimních bundách, čepicích a po boku s Čurbym (Obscene Extreme). Na začátek setu se však tyto dámy dostatečně zahřály a to i tím náserem, který dokázaly vyprodukovat. Ten nalákal opětovně skoro plný stan fanoušků, což roztočilo kotel, ale i nejednu fanouškovskou hlavu. Těžko říci jaká část kapely mne bavila nejvíce, ale vypíchl bych zvláště luxusní bubenický výkon a perfektní growl... Při poslechu jejich alba na Bandcamp jsem se náramně bavil, ale že set dopadne až takto luxusně to by mne ani ve snu nenapadlo. V jeho koncovce zazněl i jakýsi cover, ale hůře jsem rozuměl o co přesně šlo.
Suma sumárum jeden z nejlepších setů letos a již se těším na opáčko na Obscene Extreme 2025.
P.S.: Kvituji volbu trik jednotlivých muzikantek kde šlo shlédnout Cryptopsy a Deicide.

/// Immortal Suffering ( Brutal Death Metal / USA )
Nejstarší kapelou turné "Aggressive Misanthropy Across Europe tour 2025" (Stabbing & Immortal Suffering & Emasculator) byli Immortal Suffering, kteří fungují již od roku 1992. Tento rok vypadá "legendárně", ale jako mnoho jiných kapel lze říci "není všechno zlato co se třpití", protože Immortal Suffering si dali pauzu mezi lety 1998 a 2013 a zároveň většina kapelního materiálu vznikla až po reunionu ve zmíněném roce 2013. Lze tak s čistým svědomím říci, že tato parta drtí svůj Brutal Death Metal od roku 2013. I tak je jejich hudba, včetně nejnovějšího EP "Extreme Torture" (2023), ukázkou jak skvěle funguje Americký BDM a zároveň proč jezdím na tento festival.
Svůj set tato parta započala přesně na čas, ale v tu chvíli v sále bylo jen několik desítek fans což se v průběhu "vylepšilo" na nějakých 150 lidí, což je opětovně pouhá polovina co měli Emasculator. I tak kapela již od prvních tónů spustila palbu, kterou zdá se uvedl song "Extreme Torture" na který v průběhu času navázal i "Homicidal Rage" (snad identifikován dobře). Set šlapal opravdu parádně, ale z nějakého důvodu mi v něm rezonovaly občasné slamové závany, ač se zde nejedná o slam a dále mi přišli dosti vytažené bicí... S tím jsem tak nějak bojoval po celou dobu, ale ve výsledku lze tento set pochválit ač jsem čekal o něco více.
P.S.: V kapele nadále působí pouze jediný původní člen a to kytarista Joe Provvisiero.

/// Stabbing ( Brutal Death Metal / USA )
Třetí kapelou do party z turné "Aggressive Misanthropy Across Europe tour 2025" (Stabbing & Immortal Suffering & Emasculator) byli Stabbing, kteří se na festivalovou soupisku dostali až v lednu jako náhrada za odpadnuvší Kraanium. Samotní Stabbing fungují teprve od roku 2021 kdy je založila zpěvačka Bridget Lynch (ročník 1998 / v roce 2023 krátce koncertovala jako koncertní zpěvačka slovutných Suffocation) a kytarista Marvin Ruiz (Devourment, ex-Desecrate the Faith), který účinkuje ve zmíněných Devourment teprve od roku 2023. Zbytek aktuální sestavy se připojil poměrně nedávno a mezi nimi mne zaujal bubeník Aron Hetsko, který v roce 2023 koncertoval s partou Fallujah. I tak bylo potřeba si poslechnout jak to šlape Stabbing jako celku na deskách a volba logicky padla na jediné Full-length album "Extirpated Mortal Process" (2022), které mi náramně sedlo a já věděl, že tuto bandu prostě vidět chci.
Jenže od počátku setu jsem zase cítil slamové prvky, ač je u psaní reportu tolik necítím... Dokonce mám poznámku, že mi přišli ještě víc Slamoví jak Immortal Suffering u kterých jsem to taktéž nečekal. Ještě půlku setu jsem tuto záhadu zkoušel rozlousknout, ale nějak se mi to nepodařilo a já tak vyrazil na večeři... Mé okolí si set nemohlo vynachválit, ale za mne tedy zklamání i přes výtečný vokál a kvality celé kapely... Holt někdy příště si dám jejich opáčko a třeba dostanu nářez co jsem očekával...
P.S.: Kvituji triko Monstrosity, které si zvolila zpěvačka Bridget.

/// Fleshless ( Death Metal/Grindcore / Děčín )
Jako další měli nastoupit legendární Fleshless, kteří jsou zároveň pořadately celého festivalu, s jejich čerstvým EP "Voluntary Lobotomy", ale to nakonec nenastalo. Pro mne to byl o poznání větší šok, protože jsem si již po cestě ke stage říkal "to nezní jako Fleshless" a jako bonus ze stanu vyšel basák Michal Filipi, který logicky měl být na stage... A tak jsem zjistil, že Fleshless nezahráli protože jim nedorazil (či dokonce skončil) bubeník Ondra DIE a tudíž se posunuly i sloty.

/// Jig-Ai ( Goregrind / Praha )
Skrze odpadnutí Fleshless a večeři jsem nestihl začátek setu legendárních Jig-Ai. Ti sice hrají teprve od roku 2005, ale za tu dobu si vybudovali již velmi solidní jméno, což potvrzují i kapely, kterými prošly jednotliví muzikanti (DEOAG, Brutally Deceased, Ahumado Granujo, Eardelete, Perfecitizen, Taedifer, Ingrowing, či Mincing Fury). Sám jsem shlédl naposledy (potřetí) na Obscene Extreme 2022 kdy v kapele ještě působil kytarista a zpěvák Brain (ex-Psychotic Despair, ex-Eardelete), kterého v současnosti nahradil Robert Kubík (Taedifer, Ingrowing). Tím pádem je v kapele pouze jediný zakládající člen a to basák Buraak.
Zdejší set šlapal na výbornou a dokonce mi gore této kapely přišel dostatečně kvalitní a variabilní. Málokdy se zde šlo do nějakých tupých šablon, ale šlapalo se do toho pěkně od podlahy. Nejvíce jde však pochválit to jak skvěle zapadl Robert Kubík do kapelního soukolí až nešlo poznat, že v sestavě nastala nějaká změna. I fandové byly nadšení a dokonce jich i dorazilo poměrně velké množství. Za mne tedy lehce předčené očekávání a mohu jen a pouze poděkovat.
P.S.: Chválím triko luxusních Teethgrinder.

/// Space Hamster ( Progressive metalcore / death metal / Brno )
Poslední kapelou dne se stali Brněnští křečci aneb Space Hamster, kteří na naší planetě přistáli v roce 2013. V jejich středu lze nalézt zvláště výrazné duo Motorák (Mincing Fury, Spineless Fuckers) a Denis (Choked by Own Vomits, Kandar, Slať, Marastic Blues, ex-Somnus Aeternus, ex-Mincing Fury, ex-Genital Destruction), které společně se svými parťáky tvoří velmi progresivní Death Metal. Ten mne baví, ač i v něm lze nacházet stále více Deathcore poloh, které u mne vztyčují pomyslný varovný prst. To platí i o poslední kapelním EP "EON" (2023), které mne však bavilo živě při posledním shledání v Jihlavě roku 2024.
Od zdejšího setu jsem upřímně tolik nečekal, protože v záplavě opravdu tvrdých kapel může progresivita této party zapadnout. I tak jsem se na počátek setu vydal do předních řad odkud jsem již po dvou skladbách mizel zpět na svoji tradiční pozici uprostřed sálu, protože vepředu byl opět děsně ohulený nečitelný zvuk. Možná i proto mnozí vyjadřovali nespokojenost se zvukem na této akci což by šlo pochopit pokud vždy stáli v předních řadách. Každopádně Space Hamster měli v druhé půlce placu solidní zvuk, který dokázal vypíchnout jejich progresivní linky a zvláště skvěle technicky zahrané bicí. Dokonce jsem zde nepociťoval ani nějak moc Deathcore poloh, což taktéž povýšilo můj osobní prožitek. Pobavilo i tradiční vběhnutí Motoraka mezi fans, ale mne osobně nejvíce nadchla jedna z posledních skladeb, která byla až instrumentální a hlavně naprosto parádní.
Jednalo se zde o velmi kvalitní set, který mne až mile překvapil.

Po dřívějším konci kapel nastal přesun do místní hospody, kde jsme se s partií "sekly" až do zavíračky, která byla v 1:30 ráno. Posléze již jen dodebatovat kvality nejsilnějšího dne a hurá spát...
P.S.: Bylo zajímavé poslouchat nabídku Denisovi (tento den s Space Hamster) zda by nezvažoval hrát s Fleshless. Zrovna Denisovi co má 5 kapel, bydlí v Brně a už tak má málo času natož hrát s tak moc rozjetou kapelou co je navíc přes půl republiky.

Pátek

Pátek byl pro mne nejslabším dnem ročníku, kdy jsem zde figurovalo několik zajímavých kapel, ale "osobní headliner" byl pouze jeden a to Suffocate Bastard. Ti navíc před svým setem stihly odpadnout...

/// Belly Error (Goregrind / Kroměříž )
Na ranní rozcvičku je ideální zvolit Goregrindové kapely, které jsou tvrdé a zároveň se u jejich poslechu fandům "nezavaří mozek" z těch všemožných kudrlinek, rychlosti a přechodů. Tento den tak otevřeli Belly Error z Kroměříže, kteří fungují od roku 2008, ale já sám jsem tuto partu viděl pouze jednou na Antitrend open air festival 2022 kde jsem nebyl příliš nadšený. Od té doby kapela vydala první "Full-length" album "Povídky ze sklepa" (2023), které jsem si do festivalu nestihl poslechnout.
Od chvíle kdy kapela nastoupila na stage bylo bez jediného tónu jasné, že půjde o goregrind aneb "řeznické zástěry" a připravená sekera. Rázem mne napadla paralela s Aggressive Tyrants od kterých Belly Error nejsou daleko jak hudebně, tak texty. Jejich songy opěvují sériového vraha Ladislava Hojera, hrdinky ze sklepa (očekávám další úchyl), či Ivana Roubala aneb dalšího sériového vraha. Tyto témata mi stále více "nevoní" a jsou jedním z důvodů proč stále více ustupuji od goregrindu. Z těch "vtipnějších" skladeb zazněla věc "Hodný řidič", kterou kapela věnovala Dádě Patrasové, ač vtip byl v daném věnování jak v samotném textu... ty byly nadále dosti patologické, což potvrdil například song "Nekrofilní večeře"... V závěru setu si zpěvák Conus Rosák vzal klasicky sekeru, ale již nevím jakou zahráli skladbu.
Suma sumárum se jednalo o set, který se dá poslechnout, ale kdybych nečekal na následující Vanguard, tak bych jej klidně vynechal. Pochválit však mohu bubeníkovo triko žánrové legendy Cock and Ball Torture.

/// Vanguard ( Melodic Death Metal / Brno )
Jako další nastoupili Brněnští Vanguard, kteří se od roku 2013 věnují moderněji pojatému Death Metalu. Jejich poslední deskou je "III: Pyrrhic Sequence" (2023), kterou jsem slyšel při posledním shledání na Heathen Strike Over Brno V (2024), ale tehdy dostali dosti špatný zvuk a já se tak těšil na lepší zvuk do Jihlavy na únor 2025. Jenže tehdy z pracovních důvodů odpadli a tak se mé čekání na set s dobrým zvukem protáhla až na NTEY kde měl zároveň premiéru nový kapelní bubeník Dřevy (ex-Slaves of Passion + letos živě s Refore).
Před setem jsem krátce pokecal se zpěvákem Tomášem, který mi prozradil, že do areálu dojeli již v noci aby nemuseli brzy ráno vstávat a že ihned po setu odjíždí domů. Holt se zde již jedná i o členy rodin což však nemá vliv na kvalitu jejich stále více progresivní muziky. Intro setu znělo až operně, což mi objasnil kamarád s tím, že se zde jedná o song od Necrophagist, kteří předělali jakousi operu a tudíž zde šlo zdá se o část skladby "Stabwound". Posléze kapela již "hrábla do strun" a rozjela svůj stále progresivnější Death Metal, který se ve vokálech nebojí zabrousit až kamsi ke "screamo". Já si však jejich postupy stále více osvojuji a i tento set mne bavil čemuž dopomohl i řádně ostrý, ale vysoce kvalitní zvuk. Vše si pochvalovalo i okolí kde postávalo odhadem 80 fanoušků, kteří povětšinou setrvali od prvního slotu. Ty však zvláště nadchlo pokud kapela ještě trošku více "sešlápla plyn" a Tomáš k tomu dodal i nějaký ten growl, který jasně ukázal že jeho vokální rozsah je velmi široký.
Celý set utekl jako voda a zároveň předčil má očekávání.

/// Volière ( Brutal Death Metal/Goregrind / Belgie )
V dalším slotu byl opětovně Goregrind, který vůči Belly Error alespoň textařsky položen do humoru o ptácích, holubech a tak podobě. I proto se tato parta zaměřuje již od svého vzniku, v roce 2017, na oblečky ptáků. Předposlech jejich tvorby mne však nijak zásadně neuhranul a já tak plánoval jejich slot vynechat, ale skrze prodlouženou debatu s kamarády jsem shlédl první polovinu setu. V ní mne nejvíce zarazilo, že kapela má v sestavě bubeníka, ale na stage "absentoval". Zdá se tak, že "bubeníkem" je člověk, který "hraje" na jakousi bednu aneb možná pouští bicí ručně... Toto bývá dalším záporem podobných kapel, ale musí se nechat, že živě to až taková slabota nebyla. Jako nic extra na co budu vzpomínat, ale že by se nedali poslouchat to určitě ne aneb něco jako Anüs. I okolí z nich bylo až mile překvapeno, kdy taktéž čekali tupost a ve výsledku odcházeli spokojeni.

/// Abrasive ( Brutal Death Metal / Německo )
BDM mám ve velké oblibě, ale jeho pojetí od této party mne z předposlechů nezaujalo mnohými až gore zpomalovačkami i poměrně unifikovaným pojetím různých skladeb. A proto jsem jejich set rovnou vynechal.

/// Sphere ( Death Metal / Polsko )
Po pauze jsem se vydal vstříc Polským Sphere, které jsem do potvrzení sotva evidoval jménem i přes jejich vznik v roce 2002. Tato parta tvoří velmi zajímavý Death Metal ostatně jak se na Polskou kapelu "sluší a patří". Avšak nové album "Inferno" (9.5.2025) mne zarazilo výrazným vlivem Black Metalu, kdy některé songy dokonce korsovaly kolem jeho atmosferických odnoží. Toto mohla způsobit poměrně hojná cirkulace muzikantů, kdy jediným původním členem je bubeník Th0rn, a nebo inspirace v Polských Hate. Každopádně jejich Death/Black Metal mne bavil a já se tak těšil na živé shledání.
Jenže od počátku setu jsem musel hledal místo odkud by zvuk nebyl tak "ohulený" a "slitý". Když už jsem si obstojnou pozici našel, tak po zaposlouchání mi výsledek přišel jako průměrný Death Metal, kdy mne o něco více bavily novější skladby. Občas totiž kapela dodala i scream až jsem opět váhal zda nenastala nějaká změna v lineupu... Koncovna setu dodala již řekněme solidní skladby, ale že by mi tato parta naplnila očekávání? To opravdu ne... Zpětně mne tak nemrzí ani lehce pozdní příchod a uvidím co předvedou na Antitrend open air festival 2025 kde bych je měl taktéž vidět.

/// Anime Torment ( Deathcore/Death Metal / Litoměřice )
V dalším slotu nastoupili Anime Torment s jejich mixem Death Metalu a Deathcore. To zrovna není moje nejmilovanější kombinace a i proto má četná shledání s touto partou korsují v hodnoceních dle toho jak moc se "zabrušuje" do Deathcore. Avšak poslední shledání dopadla vcelku dobře a já se tak opětovně vydal na jejich set. U něj se dalo očekávat hraní z nejnovějších EP a singelů, tak jako na Antitrend open air festival 2024, které by měly předznamenávat vznik nástupce desky "Afterlife" (2017).
I Anime Torment se praly s nepříliš povedeným zvukem, který se mi nepodařilo vyřešit ani několikanásobnou změnou pozice. A tak jsem upřímně setu příliš pozornosti nevěnoval a bral jej spíše jako pouhý podkres pro následující pokec s podobně nespokojeným kamarádem... U AT je však jistota, že je ještě v budoucnosti několikrát potkám a kdo ví třeba bude pokračovat pozitivnější vývoj mého vztahu k jejich hudbě.
P.S.: Dovezli si vlastní bicí na kterých se vyjímalo logo Death Coffee Párty.

/// Gravestone ( Death Metal / Švédsko )
To následující Gravestone hrnou klasický Švédský Death Metal o vysoké kvalitě a to se prosím jedná o kapelu co funguje teprve od roku 2013. Doposud tak vydaly dvě Full-length z kterých je posledním "Hollow Be Thy Grave" (2023). Zdá se, že kapela pracuje i na jeho nástupci skrze letošní EP "Love and Pieces" (split s Necrotesque) u kterého nadále působí zpěvák/kytarista Pontus Samuelsson, který jako mladík působil v letech 2014-2022 jako člen legendárních Entrails.
Gravestone taktéž nedostaly nejlepší zvuk, ale již jej šlo považovat za solidní a to zvláště uprostřed sálu. Bohužel nadále zde nepostávalo mnoho fans, kdy jejich počet odhaduji na pouhou stovku. I přes to jsem se do setu hodně zabral a chrochtal jsem si v parádních Old School Death Metalových postupech, které jakoby byly vystřiženy z učebnice tohoto stylu. Vrcholem byl přídavek u něhož mne opravdu mrzí, že nevím o jaký song šlo.
Čekal jsem solidní set, ale chlapi předčili má očekávání.

/// Klysma ( Slam/Brutal Death Metal / Belgie )
Klysma vznikla v roce 2014 a poslech jejich tvorby mne příliš nebavil skrze vliv Slamu. Respektive poslouchat se daly, ale plánoval jsem pošetřit síly... Jenže to by mne neměli ukecat kamarádi, že tento set nemohu promeškat. Ve výsledku to opravdu špatné nebylo, ale že bych se bavil tak to opravdu ne. A tak jsem se spíše stáhl do zadní části stanu a část setu prokecal a zbytek jej prokecal.

/// Toxaemia ( Death Metal / Švédsko )
Avšak v dalším slotu byl další old school Death Metal Švédského střihu v podání kapely Toxaemia, která vznikla již v roce 1989. Po jejich potvrzení jsem nechápal, že mne takto stará kapela zcela minula, ale vše mi objasnila kapelní neaktivita mezi lety 1991 a 2017. Aneb další z "legend" co se honosí vznikem v roce 1989, ale krom pár dem a splitek lze říci, že tato parta hraje teprve od roku 2017. Pochválit však lze to, že drtí čistý Death Metal a že má ve svém středu hned dva zakládající členy a to basáka Pontus Cervin s kytaristou/zpěvákem Stevo Bolgakoff. To, že Švédský Death Metal nerezavý potvrzuje i jejich poslední deska "Rejected Souls of Kerberus" (2024) z kterého byl očekávám složen i zdejší setlist.
Na set jsem se těšil a očekával podobnou parádu jakou předvedli Gravestone, ale opět jsem zabředl do pátečních zvukových problémů. Celý set mi přišel dosti slitý a jen občas z toho všeho vystrčil růžky nějaký solidní song, který působil agresivně. A tak jsem si šel na kraj stanu sednou a doposlouchal jsem si set odtud, kde byl zvuk snad ještě slabší... Já však již byl v myšlenkách u následujících Suffocate Bastard, ale to jsem ještě ani netušil co nastane... Co se Toxaemia týče, tak nad nimi hůl určitě nelámu a někdy příště jim dám šanci znovu.

/// Suffocate Bastard ( Brutal Death Metal / Německo )
V dalším slotu měla nastoupila kapela na kterou jsem se vyloženě těšil a to Suffocate Bastard. Tento Německý BDM funguje od roku 2000, ale zdá se že moc nekoncertuje a i tvorbou alb je to taktéž poslabší. Ostatně poslední deska "Devouring the Void" (2023) je teprve druhou v historii kdy po dlouhých 16ti letech navázala na kapelní prvotinu. To vše však nikterak nesnižuje samotnou hudbu, která je extrémně tvrdá i rychlá, ale hlavně i dostatečně variabilní, což v BDM "rybníčku" není až tak moc časté.
Jenže před slotem bylo oznámeno, že kapela nedorazí z osobních důvodů... Aneb celodenní těšení a nic z toho... Tak snad dorazí v roce 2026.

/// Tsatthoggua ( Black/Thrash Metal / Německo )
Jako další nastoupila nejatypičtější kapela festivalu a to Německá Tsatthoggua, která již od roku 1993 míchá Black Metalovou tématiku s erotikou. Hudebně se zde jedná o Black/Thrash Metal s Death Metalovými vlivy, který nadále tvoří takřka původní sestava. Ta si sice vybrala hned 19ti letou přestávku po které vyšla poslední kapelní deska "We Are God" (2023). A právě tu jsem si pustil, abych zjistil jak vlastně tato kapela zní, když už mi byla do potvrzení neznámá. Ve výsledku mne jejich tvorba zaujala natolik, že jsem se chtěl na tento set podívat.
Tuzemská kapelní premiéra byla okořeněna sado-maso oblečky a hrubým zvukem, který mi zaváněl až mixem Black Metalu a Goregrindu. To mi příliš nesedlo a i skrze stále se zhoršující počasí jsem se rozhodl poslechnout jen tři songy a zbytek poslouchat do stanu... Tudíž za těch pár skladeb jsem byl lehce zklamán, ale upřímně zde byla i znatelná únava a zmíněné počasí, tudíž třeba někdy příště. Ohlasy byly solidní jak na zdejší set, tak od kamaráda co je viděl již v minulosti.
P.S.: Tsathoggua je jméno starověkého boha, který se nachází v knihách Clarka Ashtona Smithe, Roberta E. Howarda a H. P. Lovecrafta.

/// Spasm ( Goregrind / Přerov )
I v posledním slotu měla zásadní vliv erotika, která však byla zakomponována do "boratek" a Goregrindového rytmu. Na stage nestál nikdo menší než jedna tuzemských žánrových legend a to Spasm se vznikem již v roce 2000. Ač od Goregrindu zásadně ustupuji, tak zrovna Spasm si vždy rád poslechnu což se mi do této akce poštěstilo hned 14x (naposledy Antitrend open air festival 2024), ale tentokrát jsem to prostě nezvládl a zůstal v teple spacáku a stanu... Mrzí men to o to víc, že jsem tuto partu mohl vidět opětovně s bubeníkem jímž je kapelní ex-člen Rudy.

Sobota

Na sobotní den jsem plánoval ranní vycházku, ale počasí opravdu nebylo ideální a tak padla volba na delší relax.

/// MeinKraft ( Experimental Deathcore/Grindcore/Goregrind / Zlín )
První slot obsadili MeinKraft, kteří hrají od roku 2018 a mají za sebou již solidní počet koncertů. Letmý poslech jejich hudby, před samotným festivalem, mne upřímně nechal chladným stejně jako samotná hra Minecraft. A tak vlastně ani nechápu množství věcí okolo kapely od masek, přes tanečky po texty skladeb. I tak jsem se z nudy nechal vytáhnout ze stanu a zašel na část jejich setu, který zlákal klidně 70 lidí, ale pro mne to nebylo něco co by mne bavilo. Aneb dal jsem tak 4 songy a mizel do hospody...

/// Pusboil ( Slam/Brutal Death Metal / Švácarsko )
Předposlech této slamové party mne nechytl a tak jsem se ani nenechal zlomit, abych zašel na jejich set. Z ohlasů mám však informace o skvělém výkonu a jednom z velkých překvapení celé akce...

/// Necrotesque ( Death Metal / Holandsko )
První kapelou, která mne zajímala byli Necrotesque, kteří fungují teprve od roku 2021, ale zní jak kdyby hráli již od "devadesátek". I tak je podobných kapel mnoho a já si je musel připomenout poslechem jejich letošního EP "Love and Pieces" (split s Gravestone), které opětovně potvrdilo jejich kvality. Zároveň mi tento poslech povýšil očekávání po jejich zvukově nepříliš povedeném setu na MetalGate Czech Death Fest 2024.
Avšak ani zdejší set mne zvukově neuhranul, ale co víc tak většina songů mi přišla jako kopie sebe samých... Od old school Death Metalu neočekávám nějakou totální progresy, že každý song bude totálně jiný, ale zde to bylo stále dokola. Nepomohla tomu ani slabší energie od samotných muzikantů, které navíc halil hodně hustý kouř kdy jsem sotva zahlédl triko mých milovaných Asphyx. Aneb po setu jsem odcházel poměrně zklamaný, ač část partie si chválila jak to byl parádní příklad klasického Death Metalu stejně jako dobrých 120 fandů... Tak třeba napotřetí to dopadne z mé strany lépe... 

/// Mike Litoris Complot (  Brutal Death Metal/Grindcore/Goregrind / Lucembursko )
Další kapela mne při předposlechu vyloženě na "zadek neposadila", ale slot měli solidní a hlavně jsem díky nim měl možnost shlédnout první kapelu z Lucemburska. V tomto malém státě metal-archives evidují pouhých 42 aktivních kapel z nichž Mike Litoris Complot budou patřit mezi ty mladší skrze jejich vznik v roce 2009. Za svoji kariéru zvládli dosud vydat dvě Full-length alba kdy posledním je "The Six Whoresmen" (2020).
Na stage se tato parta vyvalila hned v 6 lidech a od počátku se praly s výškami obou vokálů, které byly zdá se ořezány, což se však v průběhu setu napravilo. Hudebně se zde jelo v tupa tupa gorovém tempu, ale občas se do toho vložil slam a jindy se zas zabralo kamsi ke grindu. Tento mix byl dosti rozmanitý, ale hudba samotná vyznívala spíše monotónně, ale překvapivě mi dokázala udržet pozornost po celý set. Lehce tomu pomohly i všemožné masky u zpěváků jako zombie, prasata, či dokonce vagína... I fandové se náramně bavili k čemuž ty tuzemské potěšila i slova jako "děkuji" a "na zdraví", které mile překvapily. Ze setlistu i tak eviduji pouze jediný song a to "Uniporn".
Celkově se nejednalo o nějak úžasný set, ale i přes to dokázal udržet moji pozornost a tak vlastně mohu poděkovat za pohodově strávený čas.

/// Soul Grinder ( Death Metal / Německo )
Další kapela mi byla poměrně velkou neznámou, ale spojení "Death Metal" a "Německo" ve většině případů vychází velmi dobře. Německo bude v tomto ohledu vždy podceňované a řazené za státy jako USA, Švédsko, Holandsko, ale i Finsko, Polsko, či třeba naši Českou republiku. Německé kvality však potvrzují právě Soul Grinder na jejich doposud poslední desce "Anthems from the Abyss" (2022), která vyznívá jako lehce progresivnější Death Metal, který na mne zafungoval velmi dobře a upřímně bych po poslechu neřekl, že tato parta funguje teprve od roku 2018.
I set potvrdil má vyšší očekávání, kdy chlapi spustili rychlejší tvrdší Death Metal, který navíc dostal velmi solidní zvuk. I jednotlivé songy mi připadaly poměrně variabilní v rámci žánrových mantinelů. Upřímně jsem čekal průměrný set, ale bavil jsem se zde od startu do konce. Jinak ze setlistu eviduji pouze jediný song a to "Infernal Suffering".

/// Sanatorium ( Brutal Death Metal / Slovensko )
Následoval již první osobní headliner dne, kterým byla Slovenská Brutal Death Metalová legenda Sanatorium z Žiliny. Tato parta funguje již od roku 1994, ale i přes jejich dlouholetou znalost se mi je dosud nepodařilo spatřit. O to více mne potěšilo, že si je letos zopakuji hned 2x (MetalGate Czech Death Fest 2025 a Antitrend open air festival 2025) až tak člověk dumá, zda se kapele neklube nová deska, která by navázala na notně zaprášenou "Celebration of Exhumation" (2004).
Samotný set uvodila luxusní zvukovka, který se přenesla i na samotný set, který byl excelentním nářezem od prvního songu po ten poslední. Variabilita, agresivita, ale i atmosféra set držela enormně vysoko a i statičnost kapely v tomto ohledu celému výsledku pomohla. Navíc dorazil solidně zaplněný stan (pomíjím faktor silného deště který mohl pár lidí přidat) a rázem i samotná atmosféra byla naprosto parádní. Ze setlistu eviduji pouze skladbu "Ukáž čo si za...!", protože zbytek jsem si nestíhal značit... A tak nelze jinak než smeknout pomyslný klobouk a těšit se na další letošní shledání... Děkuji!
P.S.: Snad se nenaplní zvěsti o konci kapelního zpěváka, který se měl zaříct že bude zpívat do svých 50ti let a poté toho nechá. Je skvělé, že se začal věnovat bojovým sportům a celkově makat, ale ztráta takového vokálu by byla velkou ztrátou nejen pro Sanatorium, ale pro celou Slovenskou potažmo Evropskou scénu... Avšak ať se rozhodne jakkoliv, tak mu lze popřát jen to nejlepší.

/// Vulvectomy ( Slam/Brutal Death Metal / Itálie )
Vulvectomy sice vznikli již v roce 2007 a pochází z Itálie, která je zemí zaslíbenou zvláště pro Brutal Death Metal, ale jejich letmý předposlech na mne působil spíše jako Slam Death Metal... A tak jsem v této silné koncovce dne/festivalu zvažoval pauzu než mne opětovně nalákalo mé okolí. A já si tak řekl proč ne... Vyrazil jsem lehce později, ale již od příchodu jsem dostal parádní zvuk, velmi ostrý set, perfektní odezvu fans v kotli (včetně plavců) i mimo něj a hlavně odzbrojující muzikantské výkony na stage... Ano jednalo se zde o Slam, ale o jeho řekněme špičkovou podobu kdy to není jen o "tvrdém avšak monotónním sekání". Upřímně jsem příliš nechápal jak tento set šlapal a hlavně jak moc mi sedl... Nejvíce jsem si užíval výkony bubeníka jímž byl Marco Coghe (Devangelic, ex-Corpsefucking Art (živě)), který opět potvrdil, že v Itálii není "pouze" Davide "Brutal Dave" Billia (Antropofagus, Beheaded, ex-Failure, ex-Hour of Penance, ex-Putridity, ex-Septycal Gorge), ale i celá řada jiných vynikajících bubeníků. Set očekávám stál na velmi čerstvém albu "Aberrant Vaginal Gestation" (2025), které vyšlo po dlouhých 12-ti letech.
Za mne tedy klobouček a to i za návštěvnost, která mohla atakovat 250 lidí, což byla možná nejvyšší návštěvnost ročníku. Zároveň se zde jednalo o jedno z největších překvapení ročníku.

/// Convulse ( Death Metal / Finsko )
Na vlnách Death Metalu se pokračovalo i nadále, kdy se na stage postavil oficiální headliner celé akce a to Convulse. Tuto partu lze již jen z letmého pohledu na jejich vznik v roce 1990 (respektive 1988 kde se jmenovali jako S.D.S.) považovat za jednu ze stěžejních kapel Finského, potažmo Evropského, Death Metalu po boku kapel Funebre (vznik 1989), Xysma (vznik 1988), Demigod (vznik 1990), Abhorrence (vznik 1989), Purtenance (vznik 1989), Adramelech (vznik 1991) a hlavně Demilich (vznik 1990). Pro srovnání se sluší zmínit, že prvotní Amrické kapely jako Death, či Possessed vznikly v roce 1983. Upřímně jsem však Convulse nikdy nějak zásadně neposlouchal a i jejich set na Obscene Extreme 2024 mne nějak zásadně nerozsekal. K tomu se přidaly lehké pochybnosti skrze slabší recenze jejich poslední desky "Deathstar" (2020) a již jsem se trošku obával jaké to na NTEY bude. Avšak nelze opomenout ani pozitivní věci mezi kterými je žánrová spřízněnost celé akce/fandů a hlavně to, že v kapele působí nadále zakladatelské duo Juha Telenius (basa) a Rami Jämsä (vokál, kytara). Ti vlastně kapelu v roce 2012 vzkřísili po jejím rozpadnu v roce 1994.
Samotný set i nadále držel asi dvacetiminutovou sekeru, ale na zvuk či výkon kapely to nemělo zcela žádný vliv. Již od startu tato trojice předvedla jak vypadá nefalšovaný old school Death Metal Finského střihu. Překvapivě na počátek setu dorazila sotva polovina fans co na Vulvectomy, ale to se do konce alespoň trochu zlepšilo. Já se však plně věnoval té nádheře, která se linula ze stage ač jsem upřímně znal sotva několik skladeb. Mezi nimi zazněly "Incantation of Restoration", či závěrečná "Godless Truth" aneb zazněly zdá se zvláště kusy, které vznikli kolem roku 1990, což by potvrzovalo to, že prý kapela měla hrát věci z prvního Full-length alba "World Without God" (1991) což jsem si však zpětně nepotvrzoval. I bez této informace jsem byl ze zdejšího setu nadšen a jsem tomu moc rád, protože na posledním OEF to nebylo bůhví co (logicky i má pozice nebyla zrovna optimální) a hlavně Finský Death Metal prostě zbožňuji...

/// Disavowed ( Brutal Death Metal / Holandsko )
Po "ofiko" headlinerovi nastal čas na mého osobního headlinera jímž byli Disavowed, kteří drtí BDM od roku 2000 a mě osobně baví snad každá deska a každé vystoupení (třetí a zároveň poslední shledání bylo na Obscene Extreme 2019)... Velkým kladem je i to, že mají poměrně stabilní sestavu ve které mne nejvíce baví zpěvák Robbe Kok (Arsebreed) a bubeník Septimiu Hărşan (Mass Infection, Necrovile, Nader Sadek (živě), ex-Pestilence). Ti se logicky podíleli i na poslední kapelní desce jenž nese jméno "Revocation of the Fallen" (2020).
Na začátek setu dorazilo obdobně lidí jako na Convulse, což bylo méně než jsem očekával. I odezva fans byla dosti vlažná i přes to, že se do toho Disavowed pustili zostra již od prvního songu a to včetně dobrého zvuku. Zpěvák Robbe si však umí poradit i s podobnými případy a tak již během první skladby vešel mezi kotel, ale i fans v zadnějších částech čímž postupně pozvedal odezvu a zároveň si při této činnosti sbíral zajímavý materiál do své "gopro kamery". I tak reakce fandů neodpovídaly vysoké kvalitě této kapely i samotného setu a tak se Robb neopotil jen ze samotného zpěvu, ale i z korigování fans co mají dělat... Jeho plavání v lidech, obliba lidí na stage a podobně jsou velmi dobře známy i z NTEY 2018, ale tady lidé vypadali jak kdyby zde byli poprvé... Avšak tato nižší součinnost fans umožnila jednu krásnou situaci, kdy si Robb všiml malé holčičky s otcem, které sledovala jejich set. Následně ji nechal za hlasitého aplausu vyzvednout na stage a tam jí věnoval následující song. Milá to záležitost, která ukázala, že i "tvrdí metalisté" jsou také lidé. Já si poté i nadále užíval tento luxusní set, který zakončil song "Rhizome"... Aneb perfektní tečka za nejlepším setem ročníku.
P.S.: V tento den měl slavit narozeniny kytarista Daniel van der Broek k čemuž mu v průběhu setu popřála celá kapela.

/// Flames ( Thrash/Death Metal / Řecko )
V dalším slotu nastoupili Flames z Řecka, kteří fungují již od roku 1984, ale i tak jsem o jejich exitenci neměl ani potuchy. A to znám v Řecku nejednu kvalitní Death Metalovou partu, ale Flames mi unikali skrze což bylo nutné si je více prozkoumat. V sestavě mne zaujal bubeník Nick "Yngve" Samios, který prošel snad třiceti různými kapelami mezi nimiž mne zaujali Drama Noir s kterými nějaký čas koncertoval. Co se kapelní diskografie týče, tak jejím posledním přírůstkem je deska "Resurgence" (2022), která se pohybuje spíše v Thrash/Speed Metalových vodách jak v těch "Death Metalových", což možná vysvětluje proč mi tolik let unikaly jakožto neortodoxnímu fandovi Thrash Metalu. Další faktor mé neznalosti byl ten, že tato kapela zde odehrála teprve čtvrtý koncert za hranicemi Řecka a zároveň první v České republice.
Již pohled na program mnohé fandy zarazil, protože u Flames svítili celé dvě hodiny. To způsobilo další odliv fanoušků, nejen do hospody, a rázem tak na setu této legendy byla dosti prořídlá fanouškovská sestava, která ještě své stavy snižovala tak jak set postupoval. I já sám jsem vyrazil na tento set o něco později, protože ty 2h sety již delší čas nemám v přílišné oblibě a to zvláště na festivalech. Avšak zdejší set mi i přes neznalost jednotlivých skladeb postupně "šmakoval" víc a víc skrze výborný zvuk, extrémně pohodového a ukecaného zpěváka, ale i samotnou hudbu jenž parádně šlapala. Co se setlistu týče, tak mám poznačeny skladby "Sea of Blood", nějaký cover od Venom, "Jesus Christ" (uvedena jako Jesus Fucking Christ), "Rotten Life" (prý nejrychlejší kapelní skladba), "Trust and beer" (prý živá premiéra tohoto songu oslavujícího pivo), "Legions of Death", či "War in Mind". I přes postupný pokles nevysokého počtu fanoušků se v koncovce roztočil menší kotel, který jako bonus dostal závěrečný cover od Agnostic Front u kterého neeviduji název.
Od této legendy jsem upřímně mnoho nečekal, ale překvapivě mne perfektně sedla a mohu tak upřímně poděkovat za její potvrzení. V okolí jsem i tak vnímal mnoho slov jako "nuda", "cože? Ti ještě budou hrát půl hodiny? Vždyť už hrají tak dlouho..."..

/// Inhume ( Brutal Death Metal/Grindcore / Holandsko )
A již byl čas na další oblíbenou kapelu, kterou byli Holandští Inhume. Ti mixují Brutal Death Metal a Grindcore již od roku 1994 a sám je mám rád již mnoho let, ač je upřímně v posledních letech tolik nehltám. Ostatně jak se tak říká "sejde z očí sejde z mysli" což potvrzuje poslední Full-length album z roku 2010 ("Moulding the Deformed") a zdá se i nepříliš časté koncertování. I tak jsem tuto partu viděl třikrát, ale poslední shledání na Obscene Extreme 2024 nedopadlo zcela nejlépe i skrze neideální zvuk do vzdálenější části areálu. A tak jsem věřil, že na menší akci dostanu větší a hlavně intenzivnější zvuk čemuž dopomůže i menší pódium.
Již od zvukovky mne zvláště bavil věčně usměvavý zpěvák Erik Mensinga (The Lucifer Principle), který s Inhume jezdí na koncerty. A samotný set začal neskutečnou palbou, energií a až překvapivě luxusní muzikou. Bohužel ani tyto tóny ke stage nenalákaly o mnoho více fans jako Flames, což očekávám souviselo i s všeobecně chladnou nocí a násobící se únavou. S oběma faktory jsem bojoval i já, což byl kontrast vůči neustále se točícímu menšímu kotli. Ten kapela ocenila i zahráním zcela nové skladby, která bude na tolik očekávaném novém albu. Bohužel i přes vysoké kvality tohoto setu jsem ještě před jeho koncovkou zamířil vstříc teplu spacáku... Mrzí mne to, ale alespoň jsem si jejich set doposlouchal do stanu a mohu říci, že i tam měl sílu. Aneb další z vrcholů celého ročníku.

/// Braincasket ( Brutal Death Metal / Holandsko )
Jako poslední nastoupili Braincasket v nichž ještě nedávno bubnoval Wiebe Otten aneb aktuální bubeník předcházejících Inhume. Samotní Braincasket vznikli v roce 1998 pod jménem Temple of Eternity, ale skrze změnu hudebního směru se v roce 2005 přejmenovali na Braincasket a začali drtit velmi solidní Brutal Death Metal. I přes to jsem je do zdejšího potvrzení neznal, což změnil poslech jejich jediné desky "Ratchet of Perdition" (2017), který mne zaujal natolik, že jsem plánoval vyrazit na jejich set. Avšak jak je patrné z předchozích Inhume, tak jsem již byl ve stanu a nevnímal jsem ani jediný tón. Tudíž snad někdy příště...

Celý ročník hodnotím velmi pozitivně skrze výrazné vylepšení areálu, ale i výtečné kapely a solidní návštěvnost (pomíjím koncovku soboty). Nezbývá než se těšit na ročník 2026, který letos stihl vyprodat úvodní edici 100 lístků za pouhý půl den.

- top kapely festu (za mě): 
1. Disavowed 2. Emasculator 3. Convulse 4. Sanatorium 5. Inhume 6. Vulvectomy 7. Pikodeath 8. Soul grinder 9. Gravestone 10. Space hamster 11. Vanguard 12. Traumatomy 13. Jig-ai 14. Flames 15. Immortal suffering
- zklamání festu (za mě):
1. odpadnutí Suffocate Bastard 2. Sphere 3. Stabbing
- příjemné překvapení festu (za mě): 
1. Vulvectomy 2. Flames 3. Traumatomy