Obscene Extreme 2025 (vol. 26)

Obscene extreme je již dlouhé roky kultovním festivalem, který uctívají fandové extrémní hudby po celém světě. Sám jsem jej dlouhé roky evidoval, ale z časových/finančních důvodů se má účast odkládala až do roku 2019. Tehdy i mne pohltila záliba v tomto festu, která přetrvala i do letoška bez ohledu na to, že mi letos odpadlo velmi velké množství kamarádů/známých. Mnozí řešili finance/čas, ale další "slabou soupisku" kde stále ubývá "tradiční OEF stylů" na úkor stále vyššího počtu Death Metalu. Pokud porovnám letošní sestavu s tou z roku 2015, tak zde není nějak velký rozdíl (viz historie OEF zde na webu), tudíž jak se tak říká "sto lidí sto chutí", kdy někteří zůstanou doma a jiní mířili tradičně na Bojiště stejně jako já.
... https://www.darkzin.cz/historie-festivalu/historie-obscene-extreme/

Při bookingu takto velké akce, která obsahuje kapely z celého světa se vždy najdou změny. Těch letos proběhlo jen pět, což lze považovat za úspěch.
24.2.2025 odpadla kapela CENTINEX (Swe) skrze nově diagnostikovanou rakovinu jejich zpěváka.
15.4.2025 odpadla kapela KING PARROT (Aus) skrze letní turné po USA.
2.6.2025 odpadla kapela WAKE (Can) skrze personální problémy.
22.6.2025 odpadla kapela OPSTAND (NDL) skrze nehodu zpěváka, které nahradila kapela Ludra (Cz).
přímo na festu odpadla kapela RECTAL SMEGMA (DE), kterou nahradila kapela DOBYTČÍ MOR (Cz).

Z kapel co odpadly mne mrzely zvláště WAKE a CENTINEX.

Středa

Skrze zvýše zmíněné absence v řadách kamarádů jsem přišel i možnost spolujízdy autem z některého z blízkých měst. Ani to mne neodradilo, protože do Trutnova se jede vlakem stejnou trasou jako do Červeného Kostelce (MetalGate Czech Deathfest), či do Jaroměře (Brutal Assault kam již dost let jezdím autem). Jediným rozdílem tak je o něco delší cesta, která trvá 5,5h včetně čtveřice přestupů.
Pohled na středeční lineup mne zarazil dřívějším startem kapel (13:00 letos vs. 15:00 v roce 2024), který zdá se způsobilo omezení hracích časů jednotlivých dnů. Druhou nemilou záležitostí bylo to, že mne zaujaly hned první kapely, což bylo nutné nakombinovat se zmíněnou 5,5h cestou. Logicky nešlo opomenout ani "stavbu stanu včetně obědu" (30min?), cestu "vlakáč-areál" (30min?), zisk pásky (10min?), nabití čipu a zisku prvního piva (10min?). Z toho plynulo, že do Trutnova potřebuji dorazit před 12h a tak jsem musel zvolit vlak s odjezdem již v 5:42. Naštěstí měl drobnou výhodu v pohodovějších přestupech, které již od počátku řešily skluzy, ale vlaky na sebe naštěstí čekaly a já tak do Trutnova dojel v plánovaných 11:20.
Cestu z vlaku provázel déšť což není ideální, ale alespoň to eliminovalo tradiční frontu na opáskování. Nevýhodou byla stavba stanu, ale spíše než déšť mne zarazilo kolik bylo v zadní části kempu místa. V podobný čas zde bývá skoro plno a tady byla z větší části nevysečená louka a zároveň málo stanů. Jejich počet nějak zásadně nevzrostl ani v dalším průběhu což jen potvrdilo letošní propad návštěvnosti. Obecně se diskutovalo o asi 1/4 až 1/3, tudíž z nějakých 7.000 lidí, co jezdívá na výroční ročníky, to mohlo klesnou někam k 5.500 což je škoda. Čistě sobecky to však ponížilo různé fronty, člověk stanoval na lepším místě a u kapel logicky nacházel i lepší místa... Tudíž za mne žádný problém.

/// FREAK FESTIVAL
Do areálu jsem dorazil v jeho průběhu, ale opětovně jsem jej ignoroval, ač byla možnost shlédnout koncovku. Místo toho jsem volil pohled na zvukovku první kapely, kterou již sledovali Overthrust z Botswany, kteří se stali až ikonou celého ročníku.

/// BAS ROTTEN ( Blastbeat Crossover / Portugalsko )
Hned první slot se vytasil s neznámou kapelou, která mne dokázala "posadit na prdel" již jen poslechem poslední desky "Surge" (2020). Na ní se mísí crust, grindcore a dokonce punk až by výsledek šlo označit za "corovatější grindcore", či "grindcore s crossover prvky". To, že jejich muzika funguje potvrzuje nejen samotné potvrzení na Obscene Extreme, ale i účast na luxusních festech jako Dreadfest, SWR Barroselas Metalfest, či Grind The Nazi Scum... A to prosím letos přidají minimálně Chimpyfest.
Na jejich set logicky nedorazilo mnoho fans, kteří zaplnili tribuny asi z 1/3, roztočili menší kotel a solidně jej obklopili. Z pohledu na kemp to vypadalo hůře a tak lze návštěvnost pochválit. Co se týče zvuku, tak ten byl možná až přehnaně ostrý čemuž nepomohl ani samotná kapela, které hojně měnila tempo. Povětšinou se sypala palba, která přešla ve válivé tempo a z něj zase zpět. Tyto přerody lze aplikovat, ale udržet celistvost setu je umění, které se těmto Portugalcům příliš nepodařilo. A tak se jednalo o řekněme průměrný set z kterého si mnozí odnesli informaci o kytaristových narozeninách, které zde prý budou velkou párty.
P.S.: Kvituji kameramana České televize, který bez problémů natáčel prostředek samotného kotle. Ten naštěstí nebyl nějak obří a tak kamera nepřišla k úhoně.

/// 100 YEARS WAR ( Death Metal/Crust / Austrálie )
Druhou kapelou dne byli 100 Years War, kteří vznikli teprve v roce 2019 a to až v daleké Austrálii. I přes mladost kapely se má jednat o veterány tamní scény. Poslech jejich poslední desky "Stand Amongst the Fallen" (2021) mne vcelku zaujal atypickým mixem old school Death Metalových postupů, občasné totální palby a hlavně crustu. Tento mix zní pro ortodoxního Death Metalistu děsivě, ale za poslech to určitě stojí a já tak neváhal vyrazit ke stage.
Počátek setu si mne nedokázal získat, což nezlepšil ani jeho průběh, který se nesl na vlnách monotónního Death Metalu, který jen občas zrychlil. Neočekával jsem nějaký "top set", ale tento "D-Beat Death Metal" mne zklamal a příště jej klidně oželím.
P.S.: Prý se blíží vydání jejich nové desky, ale i to mne "nechá chladným".

/// PROUDHON ( Grindcore / Francie )
Na Obscene Extreme jsem začal jezdit hlavně skrze záplavu Grindcore a Death/Grind kapel. Prvním letošním zářezem se stali Francouzští Proudhon, kteří vznikli teprve v roce 2020, ale sám je eviduji skrze loňské turné po boku Civilian Thrower s kterými v roce 2023 vytvořili split album. Tehdy mne jejich nevyhraněné pojetí Grindcore příliš nenadchlo skrze občasné zpomalovačky kamsi ke crustu/punku. Avšak letošní "předposlech" již dopadl solidně a já se tak těšil na jejich set, ač jsem upřímně nepředpokládal že by měl promluvit do "festivalové topky".
Na tento Anarcho grindcore dorazil již vyšší počet fans, ale těm dlouho trvalo rozjet alespoň menší kotel. A to zde šlo o velmi povedenou palbu, která mne však z počátku neseděla vokálem. Ten mi přišel blízký ke "gore vyznění" s čímž jsem se v průběhu setu srovnal. Suma sumárum povedený set, který splnil nadprůměrná očekávání.

/// LADY GAZA ( Fastcore/Powerviolence / Praha )
První domácí kapelou ročníku se staly Lady Gaza (LadyXGaza), kteří vznikli v roce 2022. Od té doby hrnou Oskar (bicí + vokál / Terminator X, Interpunkce) a Petr (kytara + vokál / Sølitär, ex-Murder Inc.) parádní Fastcore/Powerviolence, kterému se daří nejen na Bojišti, ale i na mnoha akcích nejen v Česku. To potvrzuje jak shledání na Power Grindcore 2023, tak poslech posledního LP "s/t" (2024) kde za 14 minut zazní hned 25 songů.
Na jeden z mála letošních powerviolence/fastcore kapel dorazil velmi solidní zástup fans, který si tento rychlý set užíval plnými doušky. Od prvního songu uháněl kotel, lidé spokojeně skotačili na stage a ti co vše "jen" pozorovali, tak se již od pohledu skvěle bavili. I já si tuto krátkou, rychlou a hlasitou záležitost užil ač jsem si nestíhal značit názvy těch asi 30s songů... Celkově se tak jednalo o parádní set a velmi povedenou premiéru na prknech OEF.
P.S.: Kvituji absenci velké kapelní plachty nad stage, kterou ve stejném bodě nahradilo kapelní tričko.

/// FECUNDATION ( Technical/Brutal Death Metal / Jižní Korea )
První pohled na Jižní Koreu mne zaujal, druhý pohled na Technical/Brutal Death Metal taktéž... Jenže tato lákavá kombinace mne nějak zásadně neuhranula při poslechu jejich posledního alba "Moribund" (2024). Hudebně mi songy přišly dosti podobné až monotónní a já tak volil dvoukapelní pauzu na pokec s kamarády.

/// ODIO SOCIAL ( Hardcore punk / Brazílie )
I tento slot jsem se rozhodl oželet ač Jihoamerické Hardcore punkové kapely perfektně fungují skrze jejich energii a upřímnou nasranost. To platí i pro Oidio Social, ale jak jsem psal u minulého slotu, tak i pauza se občas hodí.

/// URTIKARIA ANAL ( Goregrind / Mexiko )
Od goregrindu v posledních letech notně ustupuji, ale Urtikaria Anal jsou pro mne hlavně vzpomínkou na minulost. V ní jsem jejich set shlédl hned 3x (naposledy 2017 v Jihlavě) a vždy se jednalo o solidní zábavu. Od setu na OEF šlo očekávat ještě lepší výkon okořeněný o oslavy dvacátého výročí kapely a propagaci nové desky "Eterno Trastorno Sadomasoquista".
Na porno gore fandové slyší a tak nepřekvapil jejich zástupy na stage, zvýšený výskyt různých převleků a solidní kotel. Tyto kratochvíle podporovala i kapela svými sado-maso oblečky v kterých "válel" hlavně zpěvák. Ten se postupně svlékal až do spodků a hlavně prsou... Ty z dálky vypadaly tvarově uměle, ale jejich tělová barva mátla nejednoho pozorovatele. Tento taj se po pohledu na obrazovku dal rozklíčovat a lidé se tak mohli více věnovat zábavě a hudbě. Ta mne dle očekávání příliš neohromila a to včetně skladby z nové desky.

/// !T.O.O.H.! ( Progressive Death Metal/Grindcore / Praha )
!T.O.O.H.! (The Obliteration of Humanity) jsou tuzemskou legendou Progresivního pojetí Gridnu, který do svého zvuku míchá všemožné styly. Sám však toto bratrské duo znám spíše názvem, jak jednotlivými songy, a zároveň mne nějak neuchvátil letmí poslech jejich tvorby včetně poslední desky "Free Speech" (2020). I tak jsem na set vyrazil, abych se pokusil nalézt to proč jsou tuzemskou žánrovou legendou od roku 1993.
Samotný koncert mne od svého počátku nedokázal chytit i přes jeho nepopiratelnou technickou kvalitu. Zkusil jsem dohromady asi tři songy, mezi nimž zazněl "Hanička - příběh nebožačky" a odešel si dát delší pauzu.

/// BUTCHER ABC ( Death Metal/Goregrind / Japonsko )
Následovali Japonští Butcher ABC, kteří však hrají Goregrind, který jsem oželel... Co na tom, že tato parta hraje již přes 30 let...

/// OVERTHRUST ( Death Metal / Botswana )
Nejatypičtější kapelou ročníku byli jednoznačně Overthrust, kteří byli založeni v roce 2008 v daleké Botswaně. Na akcích člověk dokáže narazit sem tam na kapely z Jihoafrické republiky, či na party ze severoafrických států, ale Botswana? Už jen toto mne lákalo zvláště v kombinaci s až překvapivě solidně zahraným Old school Death Metalem, který mi zněl v uších při poslechu jejich posledního alba "Infected by Myth" (2024).
Již od začátku ze setu nesálala energie, ale ani nějaká větší variabilita což v důsledku ani neroztočilo kotel. Kapela se na to snažila reagovat techničtějšími songy, které však byly spíše ojedinělé a celý set nedokázaly vytáhnout z jeho šedi. I tak se jim postupně podařilo roztočit menší kotel, ale já si spíše budu pamatovat věci okolo setu jak samotnou hudbu. Nejvíce mne zaujalo, že se jedná o pořadatele benefičního festival Overthrust Winter Metal Mania, který podporuje znevýhodněné děti, ale také dělá osvětu kolem AIDS.

/// DEFEATED SANITY ( Technical Brutal Death Metal / Německo )
A již byl čas na osobního headlinera dne, a zároveň osobního co-headlinera celého ročníku, a to Německé Defeated Sanity. Ti drtí nekompromisní Technical Brutal Death Metal již od roku 1993 bez ohledu na poměrně hojné změny v sestavě. V ní je jediným původním členem bubeník Lille Gruber, který se tak logicky podílel i na posledním zářezu kapelní diskografie, který nese název "Chronicles of Lunacy" (2024). Na dané songy jsem se těšil, ale to platilo i o těch z obou předchozích desek, protože Defeated Sanity jsem viděl pouze v rámci Brutal Assault 2015. Od té doby má kapela zmíněné tři desky, ale i nového zpěváka (Josh Welshman), který mi naštěstí sedl.
Na tento set jsem očekával velký nárůst počtu fans, ale ten nastal pouze mírný, což jen potvrzovalo letošní nižší návštěvnost celého festivalu. I tak kapela spustila nekopromisní palbu, kterou nedokázalo zastavit zhola nic. DS ve své verzi Brutal Death Metalu koketují i s Slamovými prvky, což potvrdil i kotel na podobné bázi, ale překvapivě u této kapely mi hodně "šmakují" a výsledek tak nemohl být jiný než nadšení. Ani jsem si nestíhal značit jaké songy zazněly a tak eviduji jediný a to "The Odour of Sanctity".
P.S.: Kvituji volbu kapelních trik s Putridity a Deeds of flesh.

/// BAT ( Heavy/Speed Metal / USA )
Žánrově nejatypičtější kapelou ročníku byli Američtí Bat s jejich Heavy/Speed Metalem. S tímto žánrem nemám problém, ale na takto nabité akci podobné kapely raději směňuji za pauzu, což platilo i letos. Ostatně po Bat byla hned trojice zajímavých kapel.

/// ROT ( Grindcore / Brazílie )
Ke stage jsem se vrátil na legendární Brazilskou partu Rot, která se pohybuje v gindcore vodách již od roku 1990. V té době udávali směr po boku Agathocles a Repulsion, ale tyto začátky si pamatuje pouze poslední zakládající člen jímž je kytarista Mendigo. V roce 2019 jsem měl tu čest Rot shlédnout ještě se zakládající basákem/zpěvákem Alexem, který bohužel zemřel v roce 2021. K tomuto smutnému roku se váže i poslední kapelní album "Organic" (2021) po němž vznikla ještě celá řada splitů.
Začátek setu opětovně potvrdil letošní slabší návštěvnost, ale pokud bych ji porovnal v rámci ročníku, tak na Rot dorazil jeden z vyšších počtů fans. Ti dostali vynikající nářez, zvuk a celkové nasazení, které bylo oceněno velkým moshpitem a fůrou lidí na stage. Zaujalo mne využití dvojice vokálů kde Henricka od roku 2024 doplňuje Borella, což je další vazba na spřízněnou kapelu Social Chaos. Z vokálního duelu za mne jasně vyhrál Henrick, který byl více slyšet i byl živelnější, ale mohlo to být i nazvučením těžko soudit... Jako čekal jsem kvalitní set, ale toto předčilo má očekávání.

/// DISCHARGE ( Hardcore Punk / Velká Británie )
Rot se vznikem v roce 1990 vypadali "old school", ale Discharge fungují již od roku 1977 a právem jsou zásadní kapelou pro celý Hardcore Punk. Ostatně podmnožinou tohoto žánru je "D-beat", který písmenem "D" odkazuje právě na Discharge. Počátky kapely si pamatují hned 3 z 5 členů kapely, ale i ty dva služebně mladší jsem shlédl v rámci Brutal Assault 2019 a set to byl až překvapivě kvalitní. Na OEF jsem se však logicky těšil více.
Úvod setu obstarala klasická punková slova "Fuck of system", která odpálila první ostré songy mezi nimiž byl i "The Nightmare Continues". Z kapely čišela energie, nasranost a to je přesně to co dělá z této party žánrovou ikonu. Dle očekávání uháněl i kotel spolu s mnoha plavci a všeobecným nadšením. To umocnily songy "A Hell on Earth" (věnován Ukrajině) a "Hatebomb" (snad dobře.. prý song o hovně), ale já stále více přemýšlel proč jsou tak moc vytažené bicí. Tyto myšlenky pokračovaly i ve skladbách "Never Again", "War Is Hell", či v závěrečném songu, který byl věnován fans na OEF... Stylová byla i závěrečná slova "peace".
Set se mi tedy hodnotí poměrně složitě, protože kvality jednoznačně měl, ale ne zcela mi seděl zvuk... Tudíž vyvstala otázka zda se dostane do festivalové top25...

/// GODFLESH ( Industrial Metal, Experimental Industrial / Velká Británie )
Godflesh experimentují se svým zvukem již od roku 1988, ale obecně je lze řadit k Industrial Metalu. Tento subžánr jde v mnoha případech mimo mne a i u Godflesh dlouhé roky bojuji s tím, že mne některé songy baví a jiné naopak vůbec. V posledních letech se do nich dostávám stále více což potvrdilo i poslední/třetí shledání, které proběhlo zde v roce 2022. Od té doby kapela vydala alba "Purge" (2023) a "A World Lit Only by Dub" (2024), která jsem však ještě neslyšel, protože jsem se spíše vracel ke kapelní prvotině "Streetcleaner" (1989).
Na počátku setu mne zarazila příprava festivalových crew na stage jak kdyby se na ní čekal zástup fans jak na Napalm Death. Ano jejich původním členem je Justin Broadrick (Jesu, ex-Napalm Death, ex-Sunn O))) (živě) ), ale ten s G.C. Green tvoří zcela odlišnou muziku. A tak nepřekvapí, že zástup crew na stage nebyl třeba po dobu celého setu, kdy "úspěchem" byl sem tam nějaký běžec potažmo menší kotel. Naopak mne mile překvapilo, že v areálu zůstala většina lidí co na předcházející Discharge a to i poté co kapela začala hrát. Hudba to byla opravdu rozmanitá od elektro poloh, přes Industrial Metal po až Sludge metalové prvky... I já se bavil každým dalším songem víc, k čemuž pomohlo i promítání bookletů alb a všemožných zajímavých obrazů/klipů. Bohužel po asi polovině setu začal areál prořídat a to i přes poslední song jímž byla zdá se pecka "Like Rats".
Celkově se mi potvrdila má rozpolcenost s Godflesh, ale zdejší set hodnotím pozitivně a i příště si na něj rád zajdu.

/// GUDON ( Hardcore / Japonsko )
Pokud bych Fecundation bral za Japonce (měli se tam přesídlit z Jižní Korei), tak Gudon byli třetí Japonskou kapelou dne a třetí co jsem oželel. Mohlo by se zdát, že mám něco proti Japonsku, ale to není vůbec pravda jen tak prostě vyšel program. Gudon měli prohrát se spánkem, ale nakonec podlehli "afterparty" za což kapele patří omluva.


První den je mojí tradicí vyrazit na afterparty do pivního stanu, ale pro letošek se nesly informace o tom, že tyto akce nebudou. Naštěstí se tyto zvěsti nepotvrdily a já se tak první den na půl hodinky zastavil na této tradiční zábavě, která se nesla na vlnách oldies klasik. Poznačeny mám "perly" jako - "Moby - Lift Me Up", "Culture Beat - Mr. Vain", "Tarzan & Jane (Maxi Version)", "Rednex - Old Pop in an Oak", "Dj visage - Formula [Hockenheim Club Mix]", či "Fun factory - Pain (Feel The Pain Mix)"... Mnohé věci jsem znal, ale nebýt aplikace Shazam tak je nerozklíčuji... I tak je vždy skvělé vidět bavící se lidi, čirou radost a pohodu.

Čtvrtek

Středa se nesla v duchu zatažené oblohy a občasného deště, ale čtvrtek byl naopak slunečný.
Dopoledne mne zarazila informace, že pivní stan má nadále asi 90 sudů Radegastu Ratar, což mělo v pohodě vystačit do konce festu. I dle barmanů bylo méně lidí, kteří navíc méně "chlastají"... Tyto věci jdou ruku v ruce, ale faktorem nižší výtoče může být i opětovné zvýšení cen kdy veškeré pivo šlo o 10 Kč nahoru vůči roku 2024. Zmíněný Ratar se zdražil dokonce o 15 Kč, ale zde rozdíl chápu, protože byl loni "podsazen" a tak letos nastalo jeho "dorovnání" vůči zbytku nabídky. Ať jsou důvody menší výtoče jakékoliv, tak není od věci když každý fanda vypije o nějaké to pivo méně (pomíjím zisk pro festival).

/// DEADROOTS ( Groove/Thrash Metal / České Budějovice )
První kapelou dne byla kapela s nejmladší sestavou celého ročníku. Deadroots vznikli v roce 2020 kdy členové chodili teprve do 6.třídy a letos by sestavě mělo být mezi 17 a 21 lety (Matyáš Kubík (17, bicí) / Pavel Těšínský (17, kytara) / David Kehm (20, kytara) / Štěpán Kehm (17, basa) / Matěj Sokolík (21, zpěv)). Musí se však uznat, že i přes mládí to kapele šlape náramně jak na poslední desce "Path to the Madness" (2024), tak i živě (potvrzeno v červnu na MetalGate Czech Death Fest). A tak nepřekvapí, že v sestavě působí synové členů kapel Jig-Ai a Satisfucktion (nebádal jsem kolik ani kdo je čí). 
Tato parta vstávala brzo ráno, aby stihla přijet na tento slot, ale na jejím výkonu to nebylo znát. I tak jsem z něj upřímně nebyl tak nadšený jako nedávno na CDF, protože zde dostali poměrně "ohulený" zvuk, kterému vládly bicí co přehlušily většinu nástrojů. To se postupem času lehce zlepšilo, kdy šlo rozpoznat názvy několika songů jako "Midnight Massacre", či "The Hand". Celkově se jednalo o řekněme solidní set z kterého si však nejvíce budu pamatovat kontrast "nejmladší kapely" a "dvě malé děti pobíhající po stage místo fandů".

/// CAPSAICIN STITCH RUPTURE ( Goregrind / Děčín )
Jak jsem zmínil několikrát, tak od Goregrindu hodně ustupuji (čest vyjímkám) a tak jsem cílil oželet i C.S.R. s tím, že si je někdy zopakuji na Nice To Eat You Deathfest (viděl jsem je tam v roce 2022). Tuto akci totiž spolupořádá zpěvák Petr "Haboš" Haberland (Deep Throat), ale nakonec jsem se zakecal s kamarádem a jak si tak člověk seděl, tak C.S.R. začali hrát.
Od zdejšího setu jsem moc velká očekávání neměl, protože duo to má na velké stage vždy složité zvláště pokud mezi nástroji je pouze jedna kytara. Když si k tomu člověk uvědomí, že se zde jedná spíše o monotónní goregrind, tak logicky klesají i očekávání. Vše potvrdil i samotný set, který nalákal vcelku dost fans, ale ani jejich odezva nebyla nějak mohutná... Já tak vyrazil ještě před koncem vstříc areálu a pokecu s dalšími kamarády.

/// DAYS OF DESOLATION ( Grindcore/Crust Punk / Belgie )
První vyloženě zajímavou partou dne se stali Days of Desolation, které v roce 2007 založili bratři Jasper a Owen. O jejich existenci jsem do zdejšího potvrzení neměl ani tušení, ale o to více mne zaujal poslech jejich poslední desky "Circles" (2022). Na ní lze slyšet poutavý mix Crustu s Grindem, což sice není moje nejoblíbenější kombinace, ale i tak se jedná o záruku zážitku a to zvláště na OEF.
Nástup kapely na stage mne zarazil, protože jsem očekával zpěvačku Femke Verelst, ale tu v kapele pár let zpět nahradil Tom Verelst. A právě on byl tahounem celého setu jak po luxusní vokální stránce, tak i té pohybové kde působil jak divadelní tanečník. Jeho kreace byly mixem tance, náznaků obscéností a hlavně živelnosti. To vše se perfektně napojilo na nářez jeho spoluhráčů a vznikl z toho extrémně upřímný set, který předčil očekávání. Méně nadšení byli asi zvukaři, kteří po pádu zpěváka museli řešit jeho nefunkční mikrofon, ale nápravu zvládli bleskově. Suma sumárum luxusní set, který zároveň opětovně potvrdil kvalitu Belgické scény.
P.S.: Kvituji triko Fuck the Facts... Třeba se jednou na OEF vrátí...

/// HUMAN OBLITERATION ( Death Metal/Grindcore / USA )
Žánrově by měli být Human Obliteration ostřejší partou, jak předcházející Belgičané, ale ani oni nešlapou na plyn ve stylu "start-cíl". Poslech jejich jediného Full-length alba "Definition of Insanity" (2020) na mne fungoval jen v některých skladbách a tak vystala otázka jaké fláky chlapi zahrají v rámci jejich Evropské premiéry.
Set působil uceleně a překvapivě i nepříliš monotónně, ale i tak se zde nejednalo o něco pamětihodného. Prostě solidní set, který zároveň uzavřel jejich společné turné s Days of Desolation.

/// TRACHOMA ( Goregrind / Brazílie )
Další v pořadí byl Goregrind aneb má plánovaná pauza i přes to, že tato Brazilská parta jej pojímá poměrně zajímavě. Některé songy jedou v rychlejším gore rytmu a jiné jdou tempem až kamsi k Death/Doomu, což vysvětluje proč se kapela označuje za "Downtuned Pathogoregrind infused dbeat". I tak mne k účasti nezlomila ani bubenice Rafaela Begore.

/// ERASER ( Grindcore / Itálie )
Prvním čistou Grindcore kapelou dne byli Italští Eraser, kteří vznikli v roce 2014. K oslavě jejich desátého výročí vydali velmi solidní desku "Harmony Dies" (2024) s kterou na jaře absolvovali turné včetně zastávek v Česku a na Slovensku.
Dle úvodních slov "moderátora" hraje tato parta v duchu ranných Napalm Death, což nalákalo fandy co je neznaly. A musí se nechat, že set byl luxusním náserem, který však několik skladeb čekal na adekvátní reakce fans. Postupně se naštěstí kotel roztočil a i okolí se začalo více bavit, což pomohlo i samotnému setu. Já však patřil mezi ty, kteří se bavili již od samého počátku. Na závěr kapela ještě zahrála přídavek, který neplánovali, ale o to více si jej užili. Celkově se zde jednalo o výborný set.

/// PIKODEATH ( Death/Thrash Metal / Liberec )
Pikodeath drtí svůj Death Metal, s vlivy Thrash Metalu, od roku 1998 a lze je považovat za zásadní Českou kapelu. Mnohdy jsou označováni na Česko/Německou kapelu skrze Německého zpěváka Thomase alias Loppiho, ale to nic nemění na jejich původu. Základem však je muzika, která mne baví jak na poslední desce "Killed by Silence" (2023), tak živě což jsem si opětovně potvrdil letos v květnu na Nice To Eat You Deathfest.
Na zdejší kapelní premiéru dorazilo poměrně dost lidí "na Death Metal na OEF" a i odezva byla až překvapivě kladná. Té jednoznačně pomohl zpěvák Loppi skrze jeho brzký sestup do kotle, který tím pomohl roztočit. Kladem byl i poveden zvuk, který parádně řezal, což upřímně u "menších Death Metalů" není na OEF pravidlem. A tak jsem s tímto setem nadmíru spokojen a opětovně mohu děkovat za možnost jej shlédnout.

/// HIV ( Grindcore / Polsko )
Následující návrat do Grindcore vod zprostředkovali Polští HIV. Ti fungují teprve od roku 2018, ale i tak tvoří velmi kvalitní grind což potvrzuji i jejich poslední album "The Bright Side of Everything" (2022).
Na jejich set se ještě zintenzivnil sluneční svit a tak jsem se vydal za kamarády "pod stromy". Z tohoto neideálního místa jsem viděl vlastně jen půlku stage, ale i tam set velmi pěkně šlapal. I přesto jsem jeho část prokecal a tak to na hlubší hodnocení není.

/// PERVERSITY ( Brutal Death Metal / Slovensko )
V dalším slotu nastoupila jedna ze Slovenských Death Metalových legend a to Perversity z Prešova. Ti drtí Brutal Death Metal již od roku 1995, což je o pouhý rok kratší doba jak žánrově spříznění Sanatorium. Obě kapely pojí jak vysoká kvalita, tak i to že mi dlouhé roky unikali. Sanatorium se mi letos podařilo vidět hned 3x a Perversity poprvé a hned na OEF kde nejspíše zněly primárně songy z poslední desky "Spiritual Negation" (2024 + kvituji úžasný booklet od Janky Varadyové (JanaVe Art)).
Perversity si taktéž odkroutili premiéru na OEF a k té se postavili jak se "sluší a patří" na pravověrný Death Metal. Jejich hudba fungovala i do čtvrté řady, která se běžně nehonosí nejlepším zvuk, ale já zde dobře viděl a měl i stín. Již jen toto mne velmi mile překvapilo, protože hutný zvuk k Death Metalu neodmyslitelně patří stejně jako absence nějakého "divočení" na stage. Toto vše Perversity splňují a na vrch dávají precizní muzikantskou práci za kterou by se nemusela stydět kdejaká kapela. Ze setlistu mám poznačeny skladby "Your Flesh Is My Temple", "Exaltation of the Morningstar" a závěrečnou "Necrophiliac Beast" (či "Necrobeast"). Kvituji i kapelní trička kde byli očekávatelní Cannibal Corpse, ale i CZ/SK kapely Disfigured Corpse a Abortion.

/// MOLDER ( Death/Thrash Metal / USA )
Následující kapelou byli Molder, kteří hrají svůj Death/Thrash Metal teprve od roku 2017. Logicky jsem je vůbec neznal, ale o to milejším překvapením byla kvalita jejich již třetí desky, která nese název "Catastrophic Reconfiguration" (2024).
Úvod setu mne mile překvapil svojí válivostí, která hraničila s Death/Doom Metalem, ale okolí to logicky kapánek překvapilo. Avšak jakmile se do toho kapela opřela, tak se "probudili" i fanoušci, kteří roztočili solidní kotel. Do něj jim však Molder občas "hodily vidle" opětovným zvolněním, což vyústilo v jeho rozpad. Avšak to mi bylo zcela jedno, protože jsem si zdejší set náramně užíval kdy právě změny temp byly dostatečně provázané. A tak se zde událo jedno z nejmilejších překvapení ročníku za které děkuji.

/// PERPETUAL ( Death Metal/Grindcore / Malajsie )
Ani Perpetual jsem do potvrzení neznal, ač tato parta funguje již od roku 1995 a má patřit k tomu nejlepšímu co nabízí extrémní scéna v Malajsii. Předposlech poslední desky "What a Cruel World" (2023) mne zaujal skrze pěkně ostrý grindcore, který se však nebál ani d-beat vlivů.
Perpetual se stali mojí první shlédnutou kapelou z Malajsie a premiéra to byla opravdu luxusní. Set jsem pozoroval až z vrchní části amfiteátru, ale až tam tato parta dokázala předávat svoji nespoutanou energii a luxusní tlak své hudby. Do teď nechápu, že na tuto palbu se po většinu setu nedařilo roztočit kotel což nezvládl ani song "Extreme Insanity" (jediný poznačený). Naštěstí alespoň koncovka setu kotel roztočila, ale i bez něj mohu tento set hodnotit velmi pozitivně. Aneb Asie opětovně potvrdila kvality v rámci extrémní scény.

/// BRUTAL SPHINCTER ( Brutal Death Metal/Goregrind / Belgie )
Velmi oblíběný gore, který projel snad celou Evropu včetně těch nejvýznamnějších festivalů... Za mne se zde jedná o tupější goregrind co jde stále více mimo mne z čehož vyústila pauza.

/// DISFIGURED CORPSE ( Death Metal/Grindcore / Ostrava a Havířov )
Jako další nastoupila tuzemská Death Metalová legenda Disfigured Corpse, která funguje již od roku 1991. Od té doby jejich Death/Grind rezonuje po celé scéně i za pomoci nadále takřka originální sestavy a hlavně neměnné kvality. Posledním kapelním Full-length albem je "25 let znetvořené mrtvoly" (2016) na které navazuje poměrně čerstvé splitko "One Two Three Four We Are Vampires" (2024), které vzniklo ve spolupráci s Ingrowing. Na něm se obě kapely "popichují" songy "Ingrowing - Znieksztalcone zwloki - Curse of the Southern Poland" vs. "Disfigured Corpse - Children of the Night - Crippled Bloodsuckers from Budweis Reich". Songy z tohoto splitu jsem doposud neslyšel, protože s DC jsem se setkal naposledy na MetalGate Czech Death Fest 2023.
Stejně jako u Perversity jsem se obával kvality zvuku, ale i reakcí OEF fans na Death Metal. Tyto obavy mi vyvrátil hned první song, který dostal pěkně ostrý zvuk jenž si užíval menší kotel. Ten podporovaly skladby jako "Attitude", "Broken Desire", či "Mind Obsession" u kterých lidem nevadil ani sílící vítr, který predikoval déšť. I já se náramně bavil a koketuoval s myšlenkou zda to nebylo jedno z nejlepších shledání s touto legendou... Zkrátka a jednoduše znetvořená mrtvola opět potvrdila vysoké kvality a již se těším na opáčko v rámci Nice To Eat You Deathfest 2026.

/// STILLBIRTH ( Brutal Death Metal/Deathcore / Německo )
Stillbirth mám chybně zafixované jako mladší kapelu, která se hodně rozjela a lze ji připodobnit ke krajanům Cytotoxin. Jenže tato parta drtí struny již od roku 1999 a hlavně se nebojí do Brutal Death Metalu namíchat i nějaký ten Slam, či Deathcore. Tyto přídavky mne obecně nebaví a tak si ani Stillbirth nepouštím, ale živě jsem je dosud shlédl 5x (naposledy Antitrend open air festival 2024) a vždy se jednalo o kvalitní set.
Počátek setu nalákal velmi solidní zástup fans, který ihned roztočili kotel za podpory "surfaře na žehlícím prkně". Kapela se nenechala zahanbit a spustila špičkovou palbu, kterou protkávaly snesitelné slam/deathcore polohy. Důležitým faktorem této party jsou i "Macho pózy", které ukazují vyrýsovaná těla jednotlivých muzikantů a zároveň se snoubí s jejich nespoutanou energií. Právě energie je klíčové slovo když jdete na Stillbirth a druhým je "bong". Právě nafukovací bongy často létají mezi fans ku všeobecné radosti. Nezapomenutelnou součástí tohoto setu byl i závěr, kdy se na poslední song nahrnuly davy fanoušků na stage, kapela drtila song za nimi a zpěvák Lukas (mimo jiné pořadatel Deathfeast Open Air) si při tom všem na fanoušcích zaplaval... Ideální tečka za velmi povedeným setem v kterém čekám zněly hlavně skladby z poslední desky "Homo Deus" (2023).

/// DISHARMONIC ORCHESTRA ( Progressive Death/Avant-garde Metal / Rakousko )
Tato Rakouská parta experimentuje s Metalem od roku 1987, ale doposud jsem jim pozornost nevěnoval. I tak jsem očekával, že by mne mohli bavit, ale letmí poslech překvapil výraznou progresivitou. Na tu jsem se nedokázal naladit i skrze několik songů, které šly až mimo mne. A proto jsem tento slot zaměnil za relaxaci před silným večerem.

/// VERBAL ABUSE ( Hardcore Punk, Crossover/Thrash Metal / USA )
Verbal Abuse vznikli v roce 1981 a má se jednat o legendární kapelu z první vlny Amerického hardcore po boku kapel jako Black Flag, či D.R.I. . Sám jsem je neznal, ale letmí poslech jejich tvorby, včetně poslední desky "Hope is a Lack of Information" (2024), mne zaujal a tak nebyl důvod kapelu vynechat.
Set postihl déšť skrze který jsem dorazil lehce později, ale poté jsem dostal řekněme utahanější punk se slabší energií a jen malým kotlem. Několik songů jsem se s touto partou trápil a až závěrečné věci mne začaly bavit. Tudíž jsem ze setu zklamán, ale je zde drobný příslib do budoucna.
P.S.: Při poslední skladbě šel zpěvák do kotle.

/// MASSACRE ( Death Metal / USA )
Tato Americká parta vznikla v roce 1984, což je pouhý rok po Death a tak nepřekvapí, že se jedná o jednu z kapel, která formovala legendy jako Obituary (vznik 1988), Cannibal Corpse (1988), či Monstrosity (1990). Mě osobně však tato kapela dlouhé roky míjela a i zpětný poslech alb mne nějak zásadně neuhranul a to včetně oslavované prvotiny "From Beyond" (1991). Právě toto album tvořilo základ setlistu na OEF což mnoho fandů nadchlo, ale já k setu přistupoval tak jako k těm předchozím (naposledy na MetalGate Czech Death Fest 2024) a to tak, že mne kapela může jen překvapit zvláště ve výrazně změněné sestavě. Od roku 2024 jsou v kapele hned 3 nový členové, kdy nadále jediným aktivním zakladatelem je zpěvák Kam Lee.
Set opravdu přehrával album "From Beyond" (1991) od první do poslední skladby, ale i tak na něj dorazilo málo lidí (vůči headlinerům jiných let). Ti se však velmi bavili i pomocí solidního kotle, ale já sám jsem příliš nadšen nebyl. Ano jednalo se o solidní Death Metal, ale opětovně mi nesedl což vyústilo v předčasný odchod na prodlouženou pauzu místo další kapely.

/// BLOOD DUSTER ( Death Metal/Grindcore / Grind 'n' Roll / Austrálie )
V dalším slotu jsem se rozhodl oželet obscéní Grind 'n' Roll, který vznikl v Austrálii již v roce 1991.

/// MISERY INDEX ( Death Metal/Grindcore / USA )
Silný závěr čtvrtečního dne odpálili Misery Index, kteří drtí Death/Grind od roku 2001 a zároveň patří mezi mé velmi oblíbené kapely. Náramně se bavím jak u desek (včetně poslední "Complete Control" (2022)), tak u perfektních koncertů kterých jsem si užil již sedm (naposledy Brutal Assault 2024).
Začátek setu mne opětovně překvapil návštěvností, kdy nebyl problém sejít až pod první řadu sedaček, či do kotle... Podstatné však je, že to nijak neovlivnilo kvalitu celého setu, který již od první skladby nasadil laťku proklatě vysoko. Misery Index opět dokázali jak umí kombinovat techniku a atmosféru s nekompromisní palbou. Vše umocnil i setlist z kterého jsem znal zdá se většinu skladeb, které jsem si však nestíhal značit a tak z hlavy mohu zmínit klasiky jako "New Salem" a závěrečnou "Traitors". Stejně jako já si tento set užíval snad každý v areálu a zvláště ti co rozjeli pěkně divoký kotel...
Tento vynikající set byl za mne nakonec nejlepším z celého ročníku a já tak opětovně "smekám klobouk".

/// KRISIUN ( Death Metal / Brazílie )
Další slot a další osobní co-headliner ročníku jímž byli Krisiun. Tato bratrská kapela funguje již od roku 1990 a již dlouhé roky patří mezi mé nejoblíbenější kapely zvláště skrze album Southern Storm (2008). I zbytek diskografie mne náramně baví tím jak kapela propojuje špičkový old school Death Metal s takovým "Jihoamerickým šmrcem". O tyto ingredience nepřišlo ani poslední album "Mortem Solis" (2022), které vzniklo v době kdy bratrům Kolesneovým bylo kolem 50 let. Věk na nich není znát ani na stage, což jsem si potvrdil doposud hned 5x (naposledy Brutal Assault 2023).
Vůči Misery Index poklesla návštěvnost, ale jednoznačně nepoklesla kvalita kapely ani zvuku. Všechny tyto špičkové ingredience kapela využila k luxusnímu setu, který fungoval od začátku do konce i skrze pecky jako "Necronomical", "Combustion Inferno" (asi má nejoblíbenější věc od nich), či "Serpent Messiah" (?). Opravdu výtečný set, zvuk, decentně nasvětlená stage a i s minimem pohybu to tu kapela srovnala se zemí... Jednoduše opětovně úchvatný set, který jen těsně nebyl tím letošním nejlepším.
P.S.: Kvituji kapelní plachtu, která vyloženě zapadla do té festivalové jak kdyby k sobě patřily.

/// SCHIZOPHRENIA ( Death/Thrash Metal / Belgie )
Schizophrenia vznikla teprve v roce 2016, ale její zdejší set v roce 2021 mne upřímně tak rozsekal, až jsem tuto partu začal hltat. To potvrdilo i poslední "opáčko" na Brutal Assault 2022, které proběhlo v době kdy jim vyšlo doposud poslední album "Recollections of the Insane" (2022). Letošní set byl umístěn na koncovku dne, ale i tak jsem věděl, že se na něj vyplatí vydržet.
Bohužel i na tento slot poklesla návštěvnost, která vyústila i v poníženou divokost fans a menší kotel. Kontrast to byl zvláště vůči předchozím shledáním, která fungoval dokonce odpoledne... Zdejší set byl pekelně rychlý což zvláště vyniklo skrze precizní zvuk a možná zde jsem začal chápat co se stalo. Přišlo mi, že za ty roky Schizophrenia vyrostla z "no name" kapely do "známější kapely" a rázem ten pozdější slot, tma i velký zvuk povýšil jak nároky na kapelu, tak zároveň ponížil to kouzlo "luxusní neznámá věc.. lepší jak legenda xy". A nejspíše toto je ten důvod proč se set nedostal do letošní festivalové top25 a proč před něj řadím obě předchozí shledání. I tak se jednalo o solidní set což jsem kontroloval z různých pozic napříč areálem.

/// HOUKAGO GRIND TIME ( Goregrind / USA )
Jednočlenný goregrind projekt zavání tím, že bude stát na základech "tupějšího gore" což je věc co mi stále více nesedí. Předposlech nezněl až tak špatně, ale s takto pozdními koncovkami a os ohledem na ranní návrat ke stage na 10h nebyl čas "na hrdinství". Tudíž tento set jsem vynechal.

Po Schizophrenia jsem vyrazil spát, ale stejně jako včera jsem se zastavil na afterparty. Tentokrát tedy pouze na otočku "na dopití piva", poslech pár songů a nasání atmosféry. Setlist se v tento večer ubíral více elektro směrem, což mne příliš nenadchlo, ale pohled na nějaká ta obnažená ženská prsa naopak ano. K 1:45 ráno byl nejvyšší čas odejít, když jsem cílil na 10:00 zpět ke stage...

Pátek

/// SLUG GORE ( Death Metal/Grindcore / Itálie )
Dle názvu by se mohlo zdát, že tato parta hraje Goregrind, ale jde zde o velmi solidní Death/Grind, který od roku 2022 pojednává o obřích vraždících slimácích. Hudba této party je zvěčněna hlavně na jejich prvním Full-length albu "They Slime! They Ooze! They Kill!" (2024), které mne mile překvapilo.
V rámci úvodních slov o kapele padla zajímavá informace, že je na festival doporučila kapela Fulci. Posléze se do toho chlapi opřeli velmi solidní palbou, která skvěle otevřela den. Proběhl i tradiční vtípek s "slow song", který byl logicky velmi rychlou záležitostí. Ostatně kapela nezpomalovala nějakými řečmi a pálila song za songem, což kvituji. Celkově to byl velmi solidní start dne, ale nic co by mělo atakovat "festivalovou topku".
P.S.: V kapele hraje basák Amianto (Pietro Gessaroli), který je členem mé oblíbené party Sedna.

/// ONE DAY IN FUKUSHIMA ( Grindcore / Itálie )
I druhá kapela dorazila z Itálie se svým pohledem na Grindcore, který utváří od roku 2014. V roce 2018 vydali své poslední Full-length album "Ozymandias", které jsem zaslechl i živě v rámci Nice To Eat You Deathfest 2019.
Dle očekávání set začala parádním nářezem, který bez větších problémů rozjel menší kotel. Tomu kapela servírovala jak starší skladby, tak i několik ochutnávek z nového alba, které tuším ještě není vydané. Základem však je, že celý set fungoval na vysoké úrovni aniž by si musel pomáhat nějakými kreacemi na stage... Aneb chlapi přišli rozdrtili Bojiště a odešli...

/// I SCREAM PROTEST! ( Grindcore / Holandsko )
I třetí slot se žánrově zaměřil na můj oblíbený Grindcore, ač u předposlechu jsem v něm cítil mnohé HC vlivy. I tak jsem se solidně bavil a zároveň mne lákalo shlédnout kapelu, která začala hrát již v 90-tých letech a na scénu se vrátila po dvacetileté pauze.
I živě jsem set škatulkoval kamsi k Hardcore punku, ale důležité je, že tento ostrý set šlapal a hlavně bavil. To potvrdil i menší kotel, který kapela ocenila i závěrečnou skladbou na kterou kapelu posílil hostující basák, který si nástroj převzal od zpěváka. Celkově se jednalo o povedený set.

/// BEATEN TO DEATH ( Progressive/Avant-garde Grindcore / Norsko )
Norští Beaten To Death do Grindcore vkládají dosti atypické progresivní/avantgardní prvky již od svého vzniku v roce 2010. Poslech jejich poslední desky "Sunrise over Rigor Mortis" (2024) mne neuhranul zvláště ostrými přechody mezi Grindcore palbou, vyklidněnými polohami a dokonce až náznaky z vod screamo... I tak jsem na kapelu vyrazil, protože ranní sloty jsou dosti krátké a není třeba šetřit tolik sil.
Počátek setu jsem sledoval z větší vzdálenosti, ale i tam dolehl intenzivní zpěv, který mi mnohdy evokoval zmíněné screamo. Upřímně jsem nebyl nějak zásadně nadšený, ale postupně jsem do setu pronikal i skrze song "Rectal Dark Ages". Co mne však zarazilo bylo, že jsem příliš nevnímal bubeníka jímž měl být Christian "Bartender" (ex-Tsjuder)...
P.S.: Zdejší set měl být premiérou pro kapelního basáka.

/// KONTUSION ( Death Metal / USA )
Jako další nastoupili Kontusion, kteří neuvádějí rok založení, ale demo jim vyšlo v roce 2022 a debutové Full-length album "Insatiable Lust for Death" jim vyjde pár týdnů po Obscene Extreme. Ochutnávkové skladby zněly jako luxusní old school Death Metal z kterého čpí špína, temnota a zároveň se občas přechází i do pořádného blastbeatu. Ten má na starosti Chris Moore (bicí, synth - ex-Iron Reagan, ex-Mammoth Grinder), kterého doplňuje druhý zakladatel Mark Bronzino (kytara, zpěv - Repulsion, Nailbomb (živě), ex-Magrudergrind) a pro živá vystoupení "nájemný basák". Pro letošní rok se jedná o basačku Casey Lynch.
Začátek setu potvrdil má očekávání kdy zvuk byl řádně podlazený a hutný zvláště v "záhrobních polohách", které však nejednou protínaly rychlejší pasáže. Zvláště v nich byly hodně vytažené bicí, které přehlušovaly zbytek kapely což však mohlo být i mojí pozicí v asi čtvrté řadě. Se zvukem jsem bojoval po zbytek setu až mé celkové nadšení opadlo. Prostě a jednoduše jsem čekal víc, ale okolí se tvářilo spokojeně což potvrdilo i několik zakoupených desek od kamarádů.
P.S.: Při posledním songu mne zaujalo nahrazení circle pitu "vláčkem"...

/// CAEDERE ( Death Metal / Holandsko )
Na Kontusion žánrově navázali Caedere, kteří patří mezi velmi zajímavé Holandské kapely již od svého vzniku v roce 1998. Sestava se od té doby notně obměnila, ale i v té současné lze nalézt jednoho původního člena jímž je kytarista Niels Ottink. Většina současných členů se již podílela na poslední kapelní desce, která nese název "Eighty Years' War (Dutch War of Independence)" (2021). Z ní čekám čerpal i setlist na který jsem se velmi těšil, protože tuto partu jsem považoval za jednoho z "černých koňů" soupisky.
Caedere se vrátili na OEF po dlouhých dvaceti letech, ale na jejich výkonu to nebylo vůbec znát. Velkým kladem nebyla "jen" muzikantská kvalita, výborné songy, ale i velmi kvalitní zvuk. Ten se několik skladeb potýkal s kytarovým aparátem (asi zesilovač), který začal "stávkovat" až musel být nahrazen za jiný. Naštěstí tato parta disponuje dvojicí kytaristů a tak pro neortodoxní fandy nešlo o nějaký výrazný problém. To potvrdil i menší kotel, který ocenil i prastarý song "Rotten to the Core" (2003), který zde chlapi hráli při jejich posledním vystoupení. Kořeny kapely potvrzovali i kapelní trika, která propagovala další parádní Holandské party jako Cliteater (bubeník), God Dethroned (basa) či Disavowed (vokál). Celkově se jednalo opravdu o zabijácký (Caedere pochází z latiny a jeho překlad je "zabít") set, který dokázal splnit vysoká očekávání.
P.S.: Při setu proběhla vtipná záležitost, kdy několik "OEF Crew" odchytlo nahého fanouška Ronnyho aby mu na zadek napsali "Happy b-day Peter". Následně byl Ronnye odeslán na stage, aby toto přání prezentoval právě dozorujícímu "OEF crew". Opravdu vtipná to záležitost.

/// METH LEPPARD ( Grindcore / Austrálie )
Po dvojici Death Metalových kapel se žánrové kormidlo stočilo zpět ke Grindcore skrze Australské duo Meth Leppard. Ti si své jméno zvolili jako parodii na mé oblíbené Def Leppard (nijak mne to neuráží) v roce 2015. Od té doby hrnou vysokorychlostní Grindcore tak jak se sluší a patří na Australskou partu.
Základem zdejšího setlistu byly očekávám songy z letošní novinky "Gatekeepers", ale je to jen odhad. Pravdou však je, že duo Kieren Murray (bicí) a Cheese (kytara, vokál) spustilo nekompromisní palbu ke které kontrastoval Kierenův klobouček. V něm vypadal jak "Dědeček hříbeček", ale to co předváděl s bicími bylo opravdu luxusní... Dle očekávání se chytl i kotel ve kterém měl nejeden fanoušek kapelní merch. Jeho četnost měla jak faktor kvalit kapely, tak upřímně i ceny... Běžně se kapelní trika prodávali za 650 Kč, ale Meth Leppard je mělo jen za 300 Kč...
Mít na hlavě Kierenův klobouček, tak jej i v tomto případě hrdě smeknu...

/// KORPSE ( Slam/Brutal Death Metal / Holandsko )
Holandští Korpse se věnují Slam/Brutal Death Metalu od roku 2013 a ač nejsem fanouškem slamu, tak Korpse na mne zvláště živě fungují. To mi potvrdilo nejen poslední shledání na Brutal Assault 2022, ale i opětovný poslech jejich poslední desky Insufferable Violence" (2021). Hlavním faktorem je možná umění jejich bubeníka jímž je "Marten van Kruijssen" (Cliteater, ex-Houwitser, ex-Dictated, Beheaded (živě) atd..).
I zdejší set potvrdil, že Slam "frčí" i na OEF, protože odezva na něj byla mohutná již od první skladby. Ostatně ze stage se hrnul nekompromisní nářez, který až tak moc nezpomaloval. I já se solidně bavil, ale skrze nepříjemný pařák jsem set krátce před koncovkou opustil.

/// WAR//PLAGUE ( Crust/Blackened Thrash Metal / USA )
Další část programu byla více zaměřena na crust, kdy první z kapel nesla název War//Plague. Tito Američané fungují od roku 2008 a jsou velmi aktivními vydavateli různých alb mezi kterými je nejnovější "The Rot Thickens" (2025). Poslech jejich tvorby mi objasnil proč je mnozí označují za "crustcore", což však nic neubralo na velmi solidním poslechu.
I přes zmíněný poslech jsem nadále preferoval relax ve stínu z čehož vyústilo shlédnutí pouhé půlky setu. Z ní si nesu fakticky jedinou poznámku a to "ostrý crust", což je sice chvályhodné, ale dosti krátké hodnocení. Tak třeba někdy příště...

/// AGROTÓXICO ( Hardcore punk / Brazílie )
Brazilci Agrotóxico vznikli již v roce 1993 a od té doby hrají příkladně "nasraný" Hardcore Punk. S ním již zavítali na Evropské festivaly jako Rebellion (Anglie), či Ieper (Belgie) a absolvovali i několik turné (u nás naposledy v roce 2023).
Ani set této party jsem neshlédl celý skrze dešťovou přeháňku, která oddálila můj návrat ke stage. Z toho mála jsem shlédl velmi solidní HC/punk v kterém jsem však nacházel i metalové náznaky. O to více mne mrzí, že jsem neviděl celý set.

/// MASSGRAV ( Hardcore punk / Švédsko )
Massgrav vznikli v roce 1996 a zvláště v posledních letech na ně slýchám mnoho pochvalných recenzí. A tak jsem se pustil do poslechu jejich novinky "Pizza Speziale" (2025), která lze označit za Hardcore punk, ale nejeden song mi spíše zapadá do "obyč" punkových vod. I proto se nejspíše samotná kapela označuje slovy "Slowly We Rock".
Kapelní zvukovku postihl obdobný problém jako Caedere byly opětovně problémy s kytarovým aparátem (asi zesilovač). Když se set rozjel, tak šlo pozorovat celou řadu nadšených fans, kteří se hned opřeli do kotle. Já se však nějak zásadně nebavil kdy mi hlavou létaly myšlenky jako "ok divoký punk s rockovými pózami"... "něco jako Švédští Malignant Tumour"... A z těchto myšlenek nakonec vyvstal můj předčasný odchod i přes to, že nejnovější kapelní akvizicí je Jester Liveröd (Nasum, Burst) skrze kterého Massgrav hrají ve čtveřici vůči tradiční trojici.

/// RAISED BY OWLS ( Slam Death Metal/Grindcore / Velká Británie )
Jednou z mála pauz dne se stali tito Britové, kteří mne nechytli. Ano mají vtipný klip k songu  "I'm Sorry I Wore a Dying Fetus T-Shirt to Your Baby's Gender Reveal Party", ale ani ten mne ke stage nedostal.

/// CANCER ( Death/Thrash Metal / Velká Británie )
Po návratu ke stage jsem měl tu čest shlédnout legendární Cancer, kteří hrají Death/Thrash Metal již od roku 1987. I přes významné změny v sestavě se kapela rozhodla zdejší set postavit na své první desce "To the Gory End" (1990), která letos slaví 35 let. Její tvorbu si pamatuje pouze kytarista/zpěvák John Walker, ale to nijak nesnižovalo výjimečnost tohoto setlistu v kterém očekávám zazněly i nějaké nové věci z letošní novinky "Inverted World".
Set od startu předvedl jak vypadá pořádný "old school" a já se ihned začal náramně bavit, což přetrvalo až do koncovky setu, který kapela opravdu neměla jednoduchý. Po několika skladbách se na kraji stage začali srocovat "OEF crew" skrze každoroční "školu stagedivingu pro nejmenší", což logicky vázalo pohledy a myšlenky mnoha fans. A druhý "problémem" dostali fandové co stáli na druhé straně stage, protože vepředu si kapelní set začali užívat dvě pohledné holky i pomocí divočejšího líbání. Tudíž i tam mířily mnohé pohledy, ale i objektivy zdejších fotografů. I přes tyto události jsem se snažil co nejvíce vnímat samotné Cancer, což se mi naštěstí dařilo a i proto mohu říci, že se jednalo o výborný set.

/// CADAVERIC INCUBATOR ( Death Metal/Grindcore / Finsko )
V dalším slotu nastoupili Cadaveric Incubator, kteří fungují od roku 2004 a za své vzory uvádí party jako Carcass, Entombed, či Autopsy. Vůči nim se ponořili do Death/Grindových vod z kterých vyvstalo i jejich poslední album "Nightmare Necropolis" (2021). To znělo velmi dobře až jsem neváhal vyrazit ke stage.
Na počátek setu jsem si zvolil místo v nějaké čtvrté řadě, ale tam jsem opětovně bojoval se zvukem kde opět dominovali bicí a zároveň mne překvapil vokál s "gore nádechem". A tak jsem se po pár skladbách lehce vzdálil což prospělo výslednému zvuku, který však nadále nepatřil k nejlepším. A z toho co jsem slyšel jsem dostal spíše válivější Death/grind, který mne upřímně moc nepotěšil...

/// SUBLIME CADAVERIC DECOMPOSITION ( Death Metal/Grindcore / Francie )
I další slot obsadila Death/grindová parta a to Sublime Cadaveric Decomposition, kteří fungují od roku 1996. Tu dobu si však pamatuje pouze zpěvák Seb, kterého jsem s SCD viděl v roce 2019. Od té doby se změnila hned polovina kapely, kdy nová sestava nahrála novou desku "The Macabre Voodoo Messiah" (2025).
Počátek setu provázel jemný déšť, který naštěstí neodehnal fandy od stage. Z ní se valil nekompromisní Death/Grind, kterému opětovně dominovaly bicí ač v míře únosné v porovnání se zbytkem kapely. Dle očekávání valil i velmi solidní kotel, kterému nijak nevadilo statičtější vystupování kapely. Celkově mohu konstatovat, že jsem s kapelním výkonem opětovně spokojen a těším se na další shledání.

/// VITAMIN X ( Hardcore / Holandsko )
Thrash/hardcore nepatří mezi mé nejoblíbenější styly, ale v posledních letech si na něm sem tam "ujedu" čehož jsou důkazem právě Vitamin X. Jejich zdejší set (rok 2019) byl energickou bombou, která mne odrovnala takovým způsobem, že jsem vyhlížel další shledání.
Set doprovázel lehký déšť který ponechal mnoho fandů pod stan nad stage čehož si všiml i zpěvák, který se je snažil vylákat slovy "nebojte se je to jen déšť". S fandy to však moc nehnulo a tak kapela začala sypat pecku za peckou, které dokresloval zpěvák úžasným vokálem, ale i různými kopy. Zlatým hřebem setlistu byla klipovka "About To Crack", kterou jsem však i já sledoval z úkrytu pod stromem z nějž jsem viděl jen část stage. Tou dobou totiž déšť zesílil a i já raději neriskoval promoknutí když mne čekala ještě celá řada parádních kapel. I tam jsem zaslechl songy z nové desky, které nadále "mají koule" ostatně jako samotný set.

/// GOD DETHRONED ( Blackened Death Metal / Holandsko )
Jedním z osobních co-headlinerů ročníku byli God Dethroned, kteří vznikli již v roce 1991 a lze je považovat za jednu ze zásadních kapel tamní scény. Holandská scéna je navíc jednou z nejvýznamnějších v Death Metalových vodách a tak i GD mají solidní zvuk, který je však nikdy nedostal do "první ligy". I tak se zde jedná o výborný Death Metal u kterého je víceméně jedno jakou desku si pustíte, či v jaké době jste je viděli na stage (já naposledy zde v roce 2021). Tato neklesající kvalita jde na vrub kytaristovi/zpěvákovi Henri Sattler (ex-Grand Supreme Blood Court, ex-Dictated (živě)), který je jediným zakládajícím členem a tak má nejspíše na starosti i personální obsazení. V tom současném mne zaujal hlavně bubeník Frank Schilperoort (Dictated (živě), The Monolith Deathcult (živě), ex-Grand Supreme Blood Court, ex-Diabolical (živě), ex-Incantation (živě), ex-Shining (SWE)), který nahrál poslední kapelní album "The Judas Paradox" (2024).
God Dethroned dostali do vínku optimální počasí, které ke stage nalákalo solidní zástup fans. Lehké šero navíc umožnilo využít osvětlení a kouř čímž i opticky člověk pochopil, že nastává hlavní část pátečního programu. I zvuk k setu parádně sedl což dalo vyniknout skladbám jako "Rat Kingdom", "Spirit of Beelzebub", "Villa Vampiria" (legendární záležitost), či "Boiling Blood". Dle očekávání jsem většinu setu znal a o to více jsem si jej užíval stejně jako obstojně obsazení areál. Možná se zde jednalo o nejlepší set, který jsem od GD zažil..
P.S.: Zpěvák si vzpomněl i na jejich poslední zdejší vystoupení a mluvil o jakési tradici. A tak mne rázem napadla tehdejší záležitost s felací, která probíhala přímo na lavicích během kapelního setu.

/// THE VARUKERS ( Hardcore punk / Velká Británie )
Mezi nejzásadnější Britské punkové kapely patří Discharge, The Exploited, GBH, ale také The Varukers. Ti svoji dráhu započali v roce 1979 pod taktovou zpěváka Anthony "Rat" Martin Rata (ex DISCHARGE, THE VARUKERS, THE VILE), který v kapele působí dodnes. I tak jsem neznal zdá se žádnou kapelní skladbu a tak jsem se pustil do poslechu, který dopadl velmi solidně.
Celý set však provázel déšť a tak jsem jej sledoval opětovně z povzdálí z místa krytého stromy. Dle očekávání tam nebyl zrovna nejlepší zvuk, ale za suché oblečení mi to stálo. Z toho co jsem slyšel jsem však dostal velmi solidní porci punku, kterou si snad někdy zopakuji.

/// GENERAL SURGERY ( Death Metal/Goregrind / Švédsko )
Mnohokrát jsem již zmínil, že Goregrind jde mimo mne, ale General Surgery patří mezi nejlepší žánrové kapely od roku 1988. Jejich velkou výhodou je, že se nebojí zrychlit a přitvrdit až do Death/Grind poloh. A právě pro to je mám dlouhé roky rád i přes to, že vydali pouhá dvě "Full-length" alba, kdy to poslední "Corpus in Extremis: Analysing Necrocriticism" vyšlo již v roce 2009.
Živě jsem jsem je do tohoto setu neviděl, protože mi hned 2x unikli takovým stylem, že jsem je pouze slyšel... A tak jsem neviděl celou řadu muzikantů, kteří touto kapelou prošly. Z aktuální sestavy mne zaujala trojice Joacim Carlsson (kytarista / jediný zakládající člen), Adde Mitroulis (bubeník / Birdflesh, Sickrecy, ex-Entrails) a Urban Skytt (kytarista / ex-Nasum, ex-Regurgitate).
General Surgery odpálili svůj set s lehčím skluzem, ale to nikoho netrápilo a zvláště ty, kteří jejich zdejší set shlédli již po šesté. Já tušil co mám čekat z mnoha videí a přesně to jsem i dostal aneb kapela v bílých "mundúrech" od krve, polévání fans v první řadě čímsi podobným krvi, výborný kotel a hlavně totálně zabijácká hudba. Jejich rychleji pojatý Goregrind se spojil s výtečným zvuk a jako celek to byla jedna velká paráda ve které zazněly skladby jako "Restrained Remains", "Mortsafe Rupture" (snad dobře), či "Necrodecontamination". Set šlapal od začátku do konce i přes poměrně silnou dešťovou přeháňku, která nijak nepoškodila tento výtečný set.

/// EXUMER ( Thrash Metal / Německo )
V pátek jsem plánoval zůstat u stage až do samého konce v 2h ráno a tak se hodila jakákoliv pauza, kterou "odnesli" i Exumer. Tato Německá parta vznikla v éře tamní "The Big Teutonic 4" ( Destruction / Kreator / Sodom / Tankard ), která byla odezvou na Americkou "Big Four" ( Slayer / Metallica / Megadeth / Anthrax ), ale sami o sobě nikdy nedosáhly podobné slávy. I tak jsem si na ně chtěl zají, protože v rámci Brutal Assault 2024 předvedli solidní výkon, ale nakonec dostala přednost pauza.

/// FULCI ( Brutal/Slam Death Metal / Itálie )
Kapela Fulci se pojmenovala dle režiséra Lucio Fulci, který se zaměřoval na žánr "giallo" (víceméně horrory s množstvím krve, atmosférou, neobvyklou hudbou, či erotikou). S obdobnými prvky pracují i tito muzikanti z čehož vzniká atmosfericky znějící Brutal Death Metal, který sem tam protnou Slamové, či dokonce Gorové pasáže. Některé songy z poslední desky "Duck Face Killings" (2024) mne náramně bavily, ale nejeden song mne nechal chladným. Každopádně jsem tuto partu chtěl shlédnout i přes poměrně pozdní čas.
Úvod setu obstarala slova "Welcome to Italian horror death metal" ke kterým se na obrazovce spustily sekvence z různých horrorů od zmíněného režiséra Lucio Fulci. Do těchto sekvencí se mnohdy propisovaly i texty jednotlivých kapelních skladeb a to včetně frázování. Aneb kdo umí Italsky, tak si s kapelou mohl zahrát na "karaoke". Já se však více zaměřil na samotnou hudbu, která mne až překvapila perfektní palbou z které Fulci dokázali precizně přecházet k pomalejším/střednětempým polohám. Upřímně jsem se tohoto setu trošku obával, ale dostal jsem precizní zážitek.
P.S.: Kapela prý hojně hrává v USA a zde to byla její Česká premiéra, kterou si minimálně já zopakuji v rámci Brutal Assault 2025.

/// ANTICHRIST SIEGE MACHINE ( Black/Death Metal / USA )
Black Metal mám nadále v oblibě, ale v rámci OEF a ještě ve slotu se začátkem v 01:00 bych jej klidně vynechal (pokud by to nebyla nějaká srdcovka). Jenže po ASM měli hrát Larvae na které jsem se hodně těšil a tak jsem mrkl i na ASM. Ti svůj setlist postavili nejspíše na skladbách z poslední desky "Vengeance Of Eternal Fire" (2024), která je již třetí "plnohodnotnou deskou" od jejich vzniku v roce 2016.
Na počátek setu vydrželo překvapivě hodně fanoušků, kteří neméně překvapivě kvitovali i hudbu tohoto dua. Mě osobně bavil bicí kulomet, který však po pár skladbách začal zapadat do stereotypu z kterého kapelu nevytáhl ani druhý člen kapely. Zkusil jsem se i přesunout na jinou pozici, ale ani tam jsem nebyl nadšený. A proto jsem se rozhodl tento set opustit.

/// LARVAE ( Death/Doom Metal / Itálie )
Poslední páteční slot byl přiřknut Larvae, kteří hrají Death/Doom Metal od roku 2019. Osobně se považuji primárně za milovníka Doom Metalu (zvláště Death/Doom a Funeral Doom odnoží) kde mám rád opravdu mnoho kapel, ale existence Larvae mi byla skrytá až do jejich zdejšího potvrzení. A to má kapela i Českou stopu skrze bubeníka jímž je Tomáš Corn alias "Tom Coroner" (bicí / ex-Cult Of Fire, ex-Death Karma, ex-Despise, ex-Krleš, ex-Lykathea Aflame, ex-Solfernus) s kterým v kapele působí Lucilia Sericata (kytara+zpěv) a Maso Alastor. Jejich spojení dalo vzniknout čerstvému EP "Arousal of the Crawling Creature" (2025), které navázalo na několik podobných nahrávek na kterých vždy působila zakladatelka Lucilia Sericata. Co se samotné hudby týče, tak se zde jedná o temný Death/Doom Metal s až uměleckou aurou.
Začátek setu v 1:35 ráno pro mne byl až "smrtící", ale očekávání exluzivního zážitku (dokonce zde měli hrát dohromady druhý koncert) v mém oblíbeném žánru mne logicky zaválo zpět ke stage. Fanouškovské počty logicky poklesly, ale nadále byl areál velmi solidně zaplněn. Bohužel však set dostal hutné a hlavně dosti vytažené bicí jejichž intenzita se srovnávala až v průběhu setu. Naopak kvituji barvu zpěvaččina hlasu, který mi připomínal až záhrobní skřehot, což je styl co perfektně zapadá do koláže jménem Larvae. Ze setu jsem byl opravdu nadšený, ale to se začalo měnit skrze následující skladby, které mnohdy zrychlily. To, že to Larvae dělají jsem věděl, ale zde mi to přišlo ještě o něco svižnější což roztočilo i kotel a vyslalo lidi na stage. V tu chvíli jsem nebyl úplně nadšený zvláště poté co kapela opětovně zpomalila, aby na další skladbu zase zrychlila... Změny temp mi přišly dosti razantní a jako celek mi nesedly. Naopak mne zaujala koncovka, kdy si Lucilia nasadila jakousi kostěnou masku a do rukou si vzala lebku s kterou provedla jakýsi rituál. Posléze již nastal poslední song a konec tohoto řekněme rozporuplného setu.

Sobota

Když člověk končí v 2h ráno a již na 10h potřebuje jít ke stage, tak to není ideální zvláště pokud se jedná o poslední den takto velkého festivalu. Celý den navíc provázel déšť což taktéž nepotěšilo.
Ráno se objevila informace o včerejší afterparty, kde bylo zničeno několik "setů na sezení" skrze což byla sobotní afterparty zrušena. Tato situace dosud nenastala až by mne zajímalo co se tam v pátek dělo. Zaslechl jsem cosi o nějakém skákání z vyvýšených stolů, což by mohlo odpovídat tomu množství zničených setů, ale nemá smysl se zde pouštět do spekulací.

/// TJUVKOPPLA ( Powerviolence / Švédsko )
Nepříliš dlouhý spánek mne nezměnil plány vyrazit hned na první sobotní slot, kde zazněl jeden z mála letošních Powerviolence. O ten se postarali Švédové Tjuvkoppla, kteří se mu věnují od roku 2018. Poslech jejich poslední desky "Charter Hela Aret" (2024) mne vyloženě neuhranul, ale PW po ránu funguje vždy a všude ergo vzhůru ke stage.
Tjuvkoppla bohužel nastoupili do propršeného dne, což zapříčinilo jak nižší návštěvnost, tak jen nízké desítky fans přímo u stage. I já sám jsem set pozoroval pod ochranou stanu nad amfiteátrem kam však set svojí intenzitou s přehledem dosáhl. Tento koncert s přehledem řezal ať zrovna pěl Anders, či Sanne, protože tato parta má až překvapivou kvalitu. Dokonce dokázali roztočit menší kotel, což v těchto podmínkách opravdu nebyla sranda. Lehce tomu pomohla i kapelní nafukovací labuť, či zpěvákova maska banánu, která v areálu vydržela až do pozdních večerních hodin.
P.S.: Překvapilo mne basákovo triko Crowbar, které bych u podobné party nečekal.

/// LUDRA ( Grindcore / Lovosice )
Druhou kapelou dne se stala Lovosická Ludra, která funguje teprve od roku 2021, ale její jméno roste stále více. To potvrzuje zástup odehraných koncertů (můj poslední byl na Antitrend open air festival 2024), ale i velmi povedená deska "Hysterie Doby" (2024), která obsahuje parádní kombinaci Grindcore palby a poutavých českých textů.
Jejich slot byl pro změnu bez deště což nalákalo velmi solidní zástup fandů, kteří neváhali roztočit kotel. K němu jim kapela zahrála songy jako "Temno", "Monument", "Uroboros", "Klony", či závěrečný song "Smršť" (byl uveden jako tematické Bahno a smršť). Set šlapal opravdu luxusně až byl člověk rád, že byly na soupisku doplněni. Chlapi bavili i mezi songy, kdy opětovně gratulovali ke svatbě "Simči a Zbyňovi", kterým hráli na svatbě aneb kdyby někdo chtěl, tak hrají i na svatbách. Aneb velmi povedený set.

/// DEFY THE CURSE ( Death Metal/Crust / Holandsko )
Po PW a Grindu nastalo "zvolnění" v podobě Holandských Defy The Curse a jejich mixu Death Metalu s Crustem. Tato parta vznikla v roce 2016, ale debutové album "Horrors of Human Sacrifice" jim vyšlo až v roce 2023. Co se sestavy týče, tak mne zde nejvíce zaujal zpěvák/kytarista Harold Gielen (Legion of the Damned, ex-Inhume).
Bohužel jsem tuto kapelu vůbec neviděl, protože jsme měly sraz s kamarádem skrze předávání věcí co nám po celý fest nevyšlo. Tak třeba někdy jindy...

/// PUBLIC EXECUTION ( Grindcore / Spojené království )
Další v pořadí byla Britská grindcore palba Public Execution, která vznikla teprve v roce 2020. Z toho by běžně plynulo, že se jedná o mladou kapelu, ale v jejím středu jsou zkušení muzikanti z kapel jako Black Skies Burn, či Negative Thought Process. Výsledkem je ostrý Grindcore, který obsahuje i občasné Powerviolence prvky což mi u předposlechu hodně "šmakovalo".
Od setu jsem očekával nekompromisní palbu, kterou jsem přesně dostal a to prosím s využitím pouhé jedné kytary. Tato trojice se s tím opravdu nemazala a ve výsledku se jednalo o jeden z nejlepších setů letos.
P.S.: Kvituji volbu zpěvákovi mikiny s kapelou Endless Swarm.

/// SADISTIC DRIVE ( Death Metal / Finsko )
Sadistic Drive fungují od roku 2018, ale za tuto krátkou kariéru si již zahráli na velkých Finských festivalech jako Tuska, či Helsinki Death Fest. Jejich kvality potvrdil i poslech poslední desky "Perpetual Torture" (2022). Trošku překvapivě se zde drtí spíše Death Metal Amerického stylu, což pro Finskou scénu není typické. Důležité však je, že jsem se zde velmi solidně bavil i přes "hryzajícího červíčka" co vzpomínal na jiné luxusní Finské kapely...
V úvodních slovech proběhla informace, že tuto partu na OEF doporučil Keijo Niinimaa (Rotten Sound, Goatburner, Morbid Evils) a že se zde jedná o mix Autopsy a Cannibal Corpse. Tento názor potvrdil jak zmíněný předposlech jejich tvorby, tak hlavně i samotný set, který do lidí nasypal pořádnou porci Death Metalu. Tu si fandové velmi užívali i za pomoci krátkého circle pitu, který většina fans nahradila za spokojené pohupování do rytmu kapely... Opravdu velmi kvalitní set na tak mladou kapelu.
P.S.: Kvituji kapelní trika Morbid Angel a Sodom.

/// BARREN ( Death Metal/Grindcore/Crust Punk / Belgie )
Následující Holandští Barren fungují od roku 2017 kdy si zvolili poměrně široký žánrový záběr. Do Death/Grindu přidávají prvky crustu za podpory klasického zkreslení HM2. Výsledek je poměrně solidní, což mi ukázal poslech jejich jediného Full-length alba "I" (2022) na které navázalo hned několik splitů. Co se sestavy týče, tak v té mne zvláště zaujal kytarista/zpěvák Matias Dupont (Emeth, ex-Aborted, ex-Agathocles).
Bohužel na mne dolehla únava a já se tak rozhodl tento set oželet...

/// VILE SPECIES ( Grindcore / Řecko )
O Řecké Grindcore palbě Vile Species se mi nepodařilo nalézt mnoho zajímavých informací vyjma jejich vzniku v roce 2019. A tak jsem se primárně věnoval poslechu jejich poslední desky "Disqualified as a Human" (2024), který mne zaujal.
Samotný set měl vzestupnou tendenci kvality, kdy mi na počátku moc neseděly změny tempa z grindcore do pomalejšího gore. Zároveň mi jednotlivé songy přišly poměrně monotónní, ale jak jsem zmínil, tak druhá půlka již byla tím co jsem čekal. Tudíž se zde jednalo o řekněme obstojný set jedné z mála Řeckých grindových kapel.

/// PODRIDÃO ( Death Metal / Brazílie )
V Brazílii Death Metal umí, což potvzují nejen slovutní Krisiun, ale také Podridão. Ti vznikli až v roce 2016, ale již od prvních poslechů poslední desky "Cadaveric Impregnation" (2023) mne nadchli parádním old school pojetím "kovu smrti". Kvituji i jméno kapely, které v překladu znamená "hniloba/úpadek".
Jejich živelné pojetí Death Metalu dokázalo rozehřát lehce prokřehlé fanoušky, kteří set sledovali převážně v bundách a mikinách. Někteří se pustili do menšího circle pitu, který Podridão podporovali temnější formou Death Metalu. Za mne se zde jednalo o velmi solidní set.

/// THE VILE ( Hardcore Punk / Velká Británie )
The Vile fungují od roku 2009, ale v jejich středu stojí zpěvák Anthony "Rat" Martin Rata (ex DISCHARGE, THE VARUKERS, THE VILE), který sám o sobě zvyšuje prestiž celé kapely. Avšak mne jakožto "The Vile nepolíbeného" předposlech zaujal bez ohledu na tuto personu.
Na jejich set se bohužel vrátil déšť okořeněný o vítr a tak jsem jej opětovně sledoval pouze z úkrytu pod stromy. Jednalo se o solidní punkovou záležitost, která mne však vyloženě neuhranula. Eviduji i celou řadu vtípků od zpěváka, kterým jsem však příliš nerozuměl až mne napadlo zda není ze Skotska...

/// EMASCULATOR ( Brutal Death Metal / Mezinárodní )
A již byl čas na jednu z mých oblíbených kapel a to Emasculator. Tato dámská kapela se v roce 2021 pojmenovala dle nástroje používaného při kastraci hospodářských zvířat a hudebně se zaměřila na Brutal Death Metal. Ten zní luxusně jak na posledním EP "The Disfigured and the Divine" (2024), tak živě (potvrzeno na  na Nice To Eat You Deathfest 2025). Ostatně tato kapela sdružuje výborné muzikantky mezi kterými je Teresa Wallace (Cartilage), či Mallika Sundaramurthy (Unfathomable Ruination, ex-Abnormality) skrze kterou se občas o celé kapele hovoří jako o Americko-České kapele. Malika totiž již několik let žije v Praze, ale za mne i přes toto stěhování jde o Americkou kapelu co je složena z rodilých Američanek.
Na jejich set již skoro nepršelo a o to více fans se vrátilo ke stage užít si tento prvotřídní nářez, který dostal do vínku i velmi dobrý zvuk. Jeho kvalitu zvyšovaly i minimální prostoje mezi songy, které když už proběhly tak měly smysl. V jedné z pauze Malika promluvila česky ("Ahoj bydlím v Praze") a v jiné se hromadně vyjádřila podpora Palestině, kterou kapela podpořila i vyvěšením vlajky nad stage Tyto vsuvky však nikterak nesnížili špičkovou kvalitu celého setu, který řadím dokonce nad ten květnový, což je co říci.
P.S.: Kvituji kapelní trička Broken Hope a Dying Fetus, které ukazují jakým směrem tato parta směřuje.

/// MY MINDS MINE ( Grindcore / Holandsko )
My minds mine vznikli již v roce 1995, ale mezi roky 2002 a 2015 si dali pauzu. Po návratu vydali své doposud poslední album "Passengers of the Void" (2018), které jsem využil pro seznámení se s touto partou. Výsledkem byla opravdu velmi povedená palba, která mohla být dokonce "černým koněm" festivalu.
Zdejší set byl dvojitou oslavou, kdy kapele bylo 30let (ta pauza jim roky nahnala..) a zároveň to bylo přesně 10 let od posledního koncertu v rámci OEF. Bohužel se na jejich set vrátil déšť, který první půlku ukoval většinu fans v úkrytech. Déšť naštěstí postupně slábl a lidé se rázem hnali ke stage z které se nesla úžasná palba, která předčila má očekávání. I fandové se náramně bavili a logicky neváhali vytvořit obstojný kotel. Za mne se zde jednalo o opravdu parádní set, který si snad někdy zopakuji.
P.S.: V kapele by měl bubnovat Ragnar (Inhume).

/// UNBOUNDED TERROR ( Death Metal / Španělsko )
V dalším slotu nastoupili Unbounded Terror, kteří jsou považováni za jednu z prvních Španělských kapel, které se začaly věnovat Death Metalu. Sám nemám tamní scénu příliš naposlouchanou a tak mi i tato legenda z Baleárských ostrovů  (Mallorca, Menorca atd.. ve Středozemním moři) unikla. Pohled na sestavu mne zaujal vazbami na legendární partu Golgotha (nedostal jsem se do nich), či Holycide. Právě v Holycide hraje poslední zakládající člen Unbounded Terror a to kytarista Vicente Payá. 
Počátek setu se rozjel pomaleji ve spíše válivějších polohách do kterých kapela postupně přidávala i rychlejší pasáže. V nich jsem marně hledal kytaru, která se projevila odhadem až od třetí skladby. Nevím jak se jmenovala, ale očekávám, že setlist byl postaven na letošní novince "Something Is Rotten in Humanity". Každopádně jako celek tento set hodnotím jako pouhý průměr, který by předčila celá řada tuzemských kapel. Zároveň však chápu pozvání této Španělské legendy i proto, že se má jednat o fanoušky Obscene Extreme.

/// TOOLS OF THE TRADE ( Experimental Death Metal/Grindcore / Malajsie )
Druhou Malajskou kapelou ročníku se stali Tool Of The Trade, kteří hrají od roku 2004, ale poslední Full-length deskou "Proclamation" vydali již v roce 2014. A právě tu jsem si pustil, abych věděl jak to této partě šlape. Výsledek byl očekáváný a to totální nářez jak se na Asijské party patří.
Již počátek setu nalákal solidní zástup fans a hned první song je rozdivočil takovým způsobem jako by na stage stáli například Wormrot... Tvrdost, luxusní variabilita s pouhou jednou kytarou, vynikající vokál a navíc z kapely sálala taková zajímavá aura... Dle očekávání jsem se náramně bavil a zároveň nechápal, že mi tato palba unikala tolik let, ač zde hráli již potřetí... Jednalo se tak o jeden z nejlepších letošních setů a já v něm navíc získal novou oblíbenou kapelu.

/// PARTY CANNON ( Sam brutal death metal / Velká Británie )
Na tuto partu šla čekal jedná velká party, ale to jsem oželel i skrze jejich slamové zaměření. Možná být slabší lineup, tak bych se zašel podívat, ale to letos nehrozilo.

/// JAPANISCHE KAMPHÖRSPIELE ( grindpunk / Německo )
Ani další kapela nezněla v zásadě špatně, ale já nadále pokračoval v úsporném režimu.

/// DOBYTČÍ MOR ( Grindcore / Frýdek-Místek )
V tomto slotu měli nastoupit Holandští Rectal Smegma s jejich Goregrindem, ale v průběhu festivalu se omluvily. Pořadatelé neváhali a pozavili Dobytčí mor v kterém v minulosti působil spolupořadatel Bilos a aktuálně zde hraje jeho spoluhráč z Sick Sinus Syndrome Daniel Harok. Samotný Dobytčí mor vznikl v roce 1991 (na metal-archives se aktuálně rozporuje tamní rok 2001) a i já sám je dlouhé roky eviduji. Avšak tato parta hrává zdá se převážně v Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském kraji a zároveň nejezdí ani na festivaly kam jezdím a oni by žánrově zapadali. A tak jsem byl za jejich potvrzení velmi rád.
Zdejší set byl kapelní premiérou na OEF, které se zhostili velmi dobře. I ve třech dokázali svojí muzikou strhnout areál a to i proto, že se nebojí do své hudby zakomponovat i válivější party, které občas inklinují ke gore. Avšak většina setu uháněla vysokorychlostí palbou, která mne velmi bavila.
Suma sumárum kvalitní set od kapely, kterou jsem chtěl shlédnout již mnoho let.

/// INHUMATE ( Death Metal/Grindcore / Francie )
Inhumate patří ke stálicím Grindové scény od roku 1990 a i v České republice je šlo vidět nespočetněkrát ať již jako hrající kapely (mé naposledy na Nice To Eat You Deathfest 2023), či jako fanoušky. Vše však jednou končí a Inhumate se rozhodli ukončit činnost právě letos a tak zdejší set byl zároveň rozlučkou nejen s Obscene Extreme. Posledním albem tak zůstane "Eternal Life" z roku 2021...
Rozlučka s Inhumate nalákala do areálu mnoho fans, kteří kvitovali jak parádní muziku, tak i Christopheho proslovy. V nich označil OEF za nejlepší festival, Českou republiku za pravou grindovou zemi, děkoval fandům i rodině... No prostě upřímná slova od jedné nezaměnitelných postav scény. Hudebně se zde jednalo o upřímný a hlavně výtečný set, kde si do mikrofonu zakřičel nejeden fanoušek včetně jednoho mladého chlapce. Lidé se náramně bavili a Christophe mnohdy vypadal jako fanoušek, protože se neustále s někým objímal či pařil v kotli aniž by zapomínal zpívat... Pobavila i jím vyhecovaná wall of death, které se prý zúčastní tak že bude uprostřed se slovy "I am target" (já jsem cíl). Opravdu neskutečná palba, která strhla fans i ke kompletnímu zaplnění stage kde uprostřed stál Christophe s tradičně rozbitou hlavou od mikrofonu. Jako čekal jsem velkolepé zakončení a to i nastalo, ač vlastně ještě nenastal úplný konec Inhumate. Kapela totiž zvala fans na 8.11.2025 do Štrasburku kde budou mít zcela poslední koncert po boku mnoha kapel mezi kterými budou i Isacaarum, či Jig-Ai... Po této akci se již prý nikdy nevrátí.

/// LACK OF INTEREST ( Powerviolence / USA )
Další kapela vznikla taktéž v roce 1990 a je považována za jedny ze zakladatelů Powerviolence. I přes to jsem Lack Of Interest do potvrzení neznal, ale o to více mi jejich poslech "nakopal prdel". Od setu na OEF jsem logicky nečekal nic menšího tak jako od nové desky, kterou sem měli dovést.
Tato parta do zdejšího setu nikdy nehrála v Evropě, tudíž její úlovek je velkým úspěchem Čurbyho a spol. I přes to vůči Inhumate lehce opadla návštěvnost, ale v předních řadách to žilo nadále na výbornou, ač kotel se rozjel více řekněme HC stylem (různé kopy, máchající ruce kolem atd..). Kapela do toho sypala parádní krátké úderné songy, které podporoval i výtečný zvuk. Vše přerušil velmi atypický song, který měl více jak minutu (na PW opravdu hodně) a hlavně jej odpěl mohutný kytarista jak kdyby šlo o nějaký něžný love song z čehož se logicky vyloupla další PW palba. Jednalo se o opravdu našlapaný set, který předčil má vyšší očekávání.
P.S.: Proběhl i jeden song s věnováním těm co měli "heartbreak" (zlomené srdce).

/// UNDERGANG ( Death Metal / Dánsko )
Undergang vznikli v roce 2008, ale jejich hnilobný Death Metal evokuje kapely jako Demilich, či třeba i Grave. A to je přesně ten důvod proč mám tuto partu ve velké oblibě jak z alb (včetně poslední desky "Aldrig i livet" (2020)), tak živě. Jediné shledání proběhlo v roce 2022 na festivalu Brutal Assault a do teď mám na tento set pozitivní vzpomínky i přes ne zcela ideální zvuk.
Start setu nalákal překvapivě solidní zástup fans, který se "světe div se" náramně bavil. Kdo by to kdy řekl, že mladší "záhrobní Death Metal" dostane tak luxusní slot a ještě bude bavit fandy na OEF... Většinu fans nadchl cíleně ohulený zvuk, kterému dominovala basa a bicí. Upozaděn nezůstal ani chorobný vokál zpěváka D. Torturdød (Phrenelith, ex-Hyperdontia), který je pro mne nejzajímavějším členem této party. Měl jsem v plánu si poznačit některé songy, ale ty jsem nedokázal rozpoznat a jejich úvody byly taktéž podlazené, že nebyla šance je rozklíčovat. Neunikla mi však informace o tom, že zahráli i novou skladbu z blížícího se alba.
Celkově se zde jednalo o jeden z nejlepších letošních setů ročníku.

/// CEPHALIC CARNAGE ( Technical Grindcore/Death Metal / USA )
Další kapelou byla legenda technického Death/Grindu a to Cephalic Carnage. Tito Amíci fungují od roku 1992 a do dnešních dnů drží jak takřka původní sestavu (3z5), tak vysokou laťku kvality. Jediným jejich záporem je slabší kadence ve vydávání desek, kdy posledním zářezem je "Misled by Certainty" (2010). Já však ani toto staré album neslyšel živě, protože mé jediné shledání s CC proběhlo již v roce 2008 na Brutal Assault (tamní loňský set mi nevyšel).
Již od prvních skladeb kapela předvedla proč je brána za stěžejní jméno v rámci technické odnože "kovu smrti". Jednotlivé skladby tvořily neotřelé riffy, které jsou inspirací pro mnohé kapely a také mnoho spokojených fanoušků. Ti se bavili nejen muzikou, ale například i "Wall of carnege" (totéž co "wall of death" jen prý ve více směrech) či tradičním moshpitem. V rámci setlistu zazněl i nějaký prastarý song jehož klip byl zakázaný na MTV, ale nepodařilo se mi dohledat jeho název. I tak jsem se postupně naladil na kapelní technickou vlnu a i set jako celek mi sedl včetně závěrečné až Black metalové skladby. Ta byla uvedena jako "Black Metal servants" a celá kapela si na ni nasadila masky kozlů a stage se zahalila do rudé barvy.
P.S.: Kapelní basák proseděl celý set na židli a tak lze očekávat, že měl nějaké zranění.

/// SEVERE TORTURE ( Brutal Death Metal / Holandsko )
Poslední kapelou na kterou jsem v rámci OEF vyrazili byli mí milovaní Severe Torture. Tato parta funguje od roku 1997 a dlouho si nesla nálepku "kopírka Cannibal Corpse", ale já je vždy hltal více jak slovutné Američany. A tak u nich nerozlišuji zda mi hraje má nejoblíbenější deska "Sworn Vengeance" (2007), či jakákoliv jiná placka včetně poslední "Torn from the Jaws of Death" (2024). Kladem jsou pro mne i živá vystoupení, které jsem do zdejšího setu stihl dvě (naposledy Brutal Assault 2024).
Severe Torture se vrátili na prkna OEF po dlouhých 25 let (tehdy druhý ročník OEF) a za tu dobu ušli kus cesty, který je sice nikdy nedostane do "první ligy Death Metalu". Z mého pohledu je to však dobře, protože kvalitu mají špičkovou, ale jsou vlastně pořád takovou skrytější perlou o které člověk neslyší na každém rohu a navíc je možné ji shlédnout na menších akcích. Co se samotného setu týče, tak již zvukovka a vytahování kapelních plachet ve mne zvyšovalo nadšení, které se naplno projevilo u první skladby, která dostala výtečný zvuk z kterého mi naběhla "husí kůže". Ostatně setlist byl protkán úžasnými songy napříč diskografií které jsem si ani nestíhal značit a tak jen zmíním "Feeding on Cadavers", "The Death of Everything", "Impelled to Kill", "Christ Immersion", "Grave Condition", "Decree of Darkness" (snad správně + byla věnována Čurbymu), či závěrečný bonus "Butchery of the Soul" (snad identifikována dobře). Zkrátka a jednoduše set byl naprosto odzbrojující volbou skladeb, zvukem, ale i precizním vystupováním jednotlivých muzikantů. Zároveň jsem tuto srdcovku viděl poprvé za tmy, což ještě umocnilo moje nadšení... Celkově se jednalo o jeden z nejlepších setů ročníku a zároveň nejlepší od samotné kapely co jsem doposud viděl.
P.S.: I zde kvituji volbu kapel na merchu jednotlivých členů kde byli Macabre + Incantation (vokál), Krisiun (basa), Death (bicí) a kytaristé zvolili Archgoat a Dead Congregation...

/// DARKNESS ( Thrash Metal / Německo )
Darkness vznikli v roce 1984 a když si člověk k tomuto datu přidá Německo a Thrash Metal, tak se na mysl derou všemožné legendy. Darkness navíc vznikli v podobné oblasti jako Kreator, či Sodom a tak nepřekvapilo, že zněli solidně... I přes to jsem se vydal spát, abych mohl brzo ráno vstávat na odjezd k domovu... tak třeba někdy jindy.

/// SCHIZO ( Thrash/Black Metal / Itálie )
Ani Českou premiéru Italské party Schizio jsem tedy neshlédl. I zde mne jejich Thrashcore zaujal, ale spánek měl vyšší prioritu.

Absence afterparty v pivním stanu přesunula více fandů do kempu, kde hrála reprodukovaná muzika až do ranních hodin. V tu chvíli jsem byl i rád, že vždy stanuji až na louce a ne v hlavní části u vstupu do areálu.
Ráno se neslo v duchu balení a odchodu na vlak, který odjížděl v 9:43 kterým jsem se domů dostal až v 15:06. Cesta to byla dlouhá, ale jak jsem psal v úvodu, tak za ty zážitky jednoznačně stála. Nezbývá než se těšit na příští ročník, který proběhne 1.7.2026 - 5.7.2026.

- top kapely festu (za mě): 
1. Misery index 2. Severe Torture 3. Krisiun 4. God dethroned 5. Undergang 6. Emasculator 7. Defeated sanity 8. Rot 9. Days of desolation 10. Public execution 11. Tools of the trade 12. Inhumate 13. Caedere 14. Meth leppard 15. Vitamin X 16. Fulci 17. Eraser 18. My mind is mine 19. Molder 20. General surgery 21. Lack of Interest 22. Cancer 23. Perpetual 24. One day in fukushima 25. Lady Gaza
- zklamání festu (za mě):
1. Massgrav 2. 100 Years War 3. Verbal Abuse
- příjemné překvapení festu (za mě): 
1. Eraser 2. Molder 3. Days of desolation 4. Sadistic Drive