Rock Castle Open Air 2021 (vol. 1)

Tento festival je novicem na festivalové mapě, ale při bližším pohledu tomu tak není. V Moravském Krumlově fungoval, od roku 2016 do roku 2019, takřka totožný festival jménem Rock heart. Již v jeho dobách zde byla vcelku zřejmá vazba na promotérskou firmu Pragokoncert (Masters Of Rock, Metalfest, Ostrava v plamenech), ač i tak měl festival řekněme takovou svoji exkluzivitu kdy zde kolikrát zahrály kapely, které by jen tak na zmíněných festivalech nehrály.
Avšak v roce 2020 nastal zlom, kdy festival sice oznámil první kapely (WELICORUSS, DEBUSTROL, HYPNOS) i termín (13-15.8.2020), ale od té doby informační tok utichl. Nikdo nevěděl co se děje a postupně tak na povrch začaly vylézat různé "zaručené zprávy" o zpronevěření peněz z účtu festivalu, zmizení pořadatele a podobně. Ať to bylo jakkoliv, tak mnoho fandů (včetně mě a mé partie) o své peníze přišlo a doma jim leží lístky, které mohou tak leda hodit do koše. Netuším jak to nakonec dopadlo, ale s penězi jsem se rozloučil. Do toho nastoupila epidemie koronaviru a zdálo se, že skvělý festivalový areál nebude festivalově využit. Ať skrze tu epidemii, tak skrze "kletbu", kdy si každý fanda spojí "ztracené peníze" s "fest v Moravském Krumlově" a bude se logicky bát.
Naštěstí tuto "hozenou rukavici" zvedl Daron potažmo Pragokoncert a tak vznikl "Rock Castle". Fakticky podobně silný lineup i žánrové zaměření jako měl Rock heart, tudíž tradice zachována a hlavně lidé tomuto pořadatelovy věří. Tudíž letos to byl sice první ročník, ale když někdo řekne že je to 5 ročník (2016-2019 Rock heart), tak proč ne.

Sám jsem na Masters Of Rock jezdil jen od roku 2015 do roku 2018 (včetně), abych "dohnal" srdcovky v "měkčí sféře metalu" a od té doby mi vyhovoval menší Rock heart jako "doplněk" festům kam jezdím. Jsem tedy rád, že Rock Castle je, ač bohužel v jeho termínu jsou i dva další skvělé festivaly, které mne velmi lákají. Zaprvé to je skvělý "Stone Smoker Festival", který jsem navštívil v roce 2020 a velmi jsem si jej užil. A za druhé "Death Coffee Párty", která mne láká již pěkných pár let. Bohužel nelze být všude a tak vítězí Rock Castle a to hlavně skrze jeho "atypičnost" (ty měkčí kapely jezdím již minimálně) a hlavně skrze to, že v posledních letech zde máme s partií nocleh v domě u kamarádů a to je prostě velký klad.

Letošní ročník byl logicky ovlivněn epidemií koronaviru a tak i soupiska tohoto festivalu doznala značných změn. V první várce odpadly kapely - GUANO APES (Ger), IN EXTREMO (Ger), KRISIUN (Bra), OCEAN HILLS (US), WHERE´S MY BIBLE (Fin), BODOM AFTER MIDNIGHT (Fin), NOTHNEGAL (MLD). Poté nastaly restrikce skrze Rusko jehož občané nesmí do naší republiky (skrze koronavirus), což postupně znamenalo odpadnutí všech kapel z této země. => NEVER OPENED DOORS (v červenci 2021 je nahradili Rusové BLACK SONIC PEARLS), BLACK SONIC PEARLS (pak sami odpadli), AMALGAMA, RHEMORHA, ARKONA. Ty nahradily kapely - Symfobia (Sk), Surma (CZ/FO), Carpatia Castle (Cz).
Tyto náhrady vesměs dost lidi kritizovaly, protože jak DIRKSCHNEIDER, Symfobia i Carpatia Castle jsou vlastně taková až "otřepaná" jména co jezdí na "Pragáčovské" akce vlastně neustále. K nim si ti kritici přidají další jména ze soupisky, která jezdí na akce stejného pořadatele a již se "děsí", že Rock Castle bude až další kopií Masters Of Rock, či Metalfestu. Musí se nechat, že náběh tu je znát. I tak je zde asi 8 kapel (z 28), které na těch akcích nehráli, či hráli již hodně dávno. Osobně bych kritiku neřešil vesměs se ukáže příští rok jakým směrem tato akce půjde.
Nakonec stihla odpadnou ještě 1 kapela a to můj osobní headliner v podobě SEPTICFLESH (blízký člen někoho z kapely je s vážnou nemocí v nemocici), které na rychlo nahradila kapela FREEDOM CALL.

Čtvrtek

Za mě jednoznačně nejslabší den, kdy jsem se vyloženě těšil pouze na kapely ALIA TEMPORA, KORPIKLAANI a FLERET.

/// MOTÖRGANG (CZ) - rock´n´roll / heavy metal
Tento cover legendárních Motörhead jsem viděl na Masters Of rock v roce 2017 a nebavil jsem se. Jen málokterý cover mne dokáže nadchnout a to i když je zahraný "jedna ku jedné", protože to je pořád "jen kopírka". Ovšem u Motörgang to zdaleka není ani "jedna ku jedné", což mám s čím srovnávat, protože jsem Motörhead naštěstí viděl ještě před Lemmyho smrtí a to na Brutal Assault 2011.
Zde se má očekávání potvrdila, kdy set působil chvílemi až utahaným dojmem. I ze zvuku jsem nebyl moc nadšený, což je bohužel úděl prvních kapel. Za mne tedy slabý set, ale zbytek partie se hodně bavil. Zvláště když na závěr šla nesmrtelná pecka "Ace Of Spades".

/// ALIA TEMPORA (CZ) - Symphonic metal
První kapela co mne dnes zajímala má ve svém čele skvělou Markie Morávkovou. Dosud jsem je viděl pouze jedenkrát ve Starči v roce 2016, ale dosud si tento set solidně pamatuji. Kapela je od té doby stále populárnější a zároveň roste i co do "světovosti hudby". Což potvrdilo i jejich Evropské a Mexické turné v letech 2019-2020 nazvané „Dragonfly Effect Tour". Novější skladby mi připomínají až kapelu Amaranthe (viz skladba "Loser Like Me"), což je si myslím pro kapelu pochvala. Avšak za mě je to krok jinam než bych si představoval, zvláště když mi nové skladby přijdou ještě dál v "popovosti / elektro nádechu" jak Amaranthe. Raději bych tudíž krok zpět ke starší tvorbě a třeba víc směr Epica. Každopádně na set jsem se po letech velmi těšil. Ten se nesl ve skvělé atmosféře a ač se určitě hrálo z nového alba, tak výsledek nebyl až tak "popovo elektro cosi", tudíž do sebe krásně zapadly jak staré skladby, tak ty nové, což velmi chválím. A právě tím se rozpadly mé obavy ze setu a já se mohl naplno bavit. A to vlastně i s kapelou z které sálalo nadšení, že si konečně po dlouhé době mohou zahrát na velkém festivalu. Ze skladeb jsem znal jen pár a mezi nimi si vybavuji "Humanity", "Losers Like Me" a "Mockingjay" (úplně poslední skladba). Ve finále výborný set a jsem rád, že se mé obavy nenaplnily.

/// FLERET (CZ) - Folk rock
Tito mazáci hrají svůj řekněme folk rock již od roku 1983. Sám jsem je viděl naposledy v roce 2018 v Třebíči. Kapela je po mnoho let až stálicí jejich domácího (Vizovice) festivalu Masters of Rock, kdy jej často otevírají. Letos jejich potvrzení dávalo smysl skrze účast Finů Korpiklaani s kterými si na Masters of rock 2018 navzájem vypomáhaly se sety. A to bylo v plánu i zde, kde jejich set "nabourala" podpisovka kapely ALIA TEMPORA, kam jsem měl v plánu zajít. Tudíž jsem asi půlku koncertu prostál ve frontě a jen jej poslouchal. Opět to byl velmi usměvavý, pohodový set plný průpovídek. Ten podtrhly skladby jako "Beskyde, beskyde", "Vizovice", či "Zafúkané". Kapela i zmínila, že je ze zdejší akce nadšená a přijde si jak na Masters Of Rock. Opravdu příjemný set a tleskám.

/// DRAGONY (A) - Melodic Power Metal
První kapelou ze zahraničí byl tito Rakušané, které jsem viděl v roce 2018 na Masters Of Rock. Tehdy jsem si poznačil, že mne příliš nebavili a bral jsem je za "levnou kopírku Sabaton" a tak jsem měl smíšená očekávání jaké to bude tentokrát. Ta spojitost se Sabaton se drala na mysl i tentokrát, ač ještě více zde byl vliv kapely Helloween. Tak jako tak set krásně fungoval a až překvapivě mne začal bavit. Opravdu velké překvapení, kdy jsem se přistihl že si jej dokonce užívám. Zazněla například skladba "Legends Never Die", která byla věnována všem fanouškům, či "Made of Metal". Oba songy jsou z jejich nového alba "Viribus Unitis" (2021). Song "Wolves of the North" by měl navazovat na skvělý seriál "Hra o trůny". Kapelu podpořila i hostující zpěvačka jejíž jméno si nepamatuji. Celkově největší překvapení letos.

/// CHRIS BAY (D) - Rock
Tento muzikant je znám jako zakladatel hvězdné power metalové kapely Freedom Call v které zůstal již jako poslední původní člen. V poslední době je vcelku móda sólových známých muzikantů, tak asi Chris nechtěl zůstat pozadu. Bylo v plánu na něj zajít, ale nakonec se zůstalo u známých s vínkem v ruce.

/// TURMION KÄTILÖT (FIN) - Industrial metal
Tito Finové vznikli již v roce 2003, ale do potvrzení zde mi přijde, že jsem o ně nikdy nezavadil. Což nejspíše vysvětluje jejich žánr "Industrial metal", který patří mezi ty co nemám rád. I je jsme vynechaly skrze známé. Zbytek partie se sem stavil a prý jeden z nejlepších setů letos.

/// KORPIKLAANI (FIN) - Folk Metal
Kdo by neznal tuto metalovou veličinu, která ráda pěje o Vodce, či Tequile a je s ní vždy zábava? Berou se do škatulky "Folk metal", ale sem tam jsou bráni i za "Humppa metal". Kdy slovo "Humppa" označuje hudbu na akordeon a dechové nástroje v rychlém tempu, která slouží jako doprovod ke skočnému párovému tanci. A je pravdou, že na "Korpíky" se tancovat dá. Naposledy jsem se s nimi setkal na Masters O Rock 2018, kdy jim při setu hostovala kapela česká Fleret. A přesně to se událo i zde, kdy Korpíci asi 2/3 setu hráli "sólo" a na koncovku dorazili Flereti. S nimi zazněly skladby jako "Vodka", či "Beer beer". I tak mi tentokrát spojení těchto kapel nezafungovalo. Základem bylo, že převážně šel slyšet pouze vokál z Fleretů a zvuk nebyl úplně super. I tak se fandové velmi bavili a rozjeli i solidní kotel (alespoň 50 lidí), pak dokonce nějakou tu "pádlovačku". Zvažoval jsem je podpořit, ale i pro tu padesátku nebylo moc místa a tak to byl takový pomalý přeplněný kotel. Každopádně je super že vůbec vznikl. Celkově skvělý set.

/// SYMFOBIA (SK) - Symphonic Metal
Tuto kapelu znám pár let, ale nikdy jsem se do ní nedostal. I proto jsem ji 2x neviděl na festivalu Masters Of Rock a 1x na Rock Heart. Tentokrát byl cíl alespoň kousek vidět když již byly doplněny na soupisku po odpadnutí Ruských kapel. Síla tentokrát byla a tak jsem si dal asi půl setu. ten měl jak solidní zvuk, tak pěknou energii. Jaké zazněly skladby netuším, ale vcelku jsem se bavil a i příště si na ně rád zajdu a poslechnu si je snad celé.

Pátek

Tento den byl asi nejsilnější na jména, která jsem chtěl vidět. A navíc zde měli hrát SEPTICFLESH, kteří šli brát vlastně za jedinou vyloženě "tvrdou" kapelu letošního ročníku. O to víc mrzí odpadnutí Krisiun a následně i samotných Septicflesh. Právě jejich odpadnutí zamotalo lineup dokonce mezi dny a už tak v něm byl větší guláš než doteď.

/// HAND GRENADE (CZ) - Metal/rock
Této kapely bylo svého času "všude plno" a nebyl problém je nalézt v prvních slotech na Masters Of Rock přímo na hlavní stage. Ostatně proč ne, když první 2 sloty mají být "placené". Tudíž "máš peníze? Ok není problém zaplať a hraješ..". I jejich vybavení bylo znatelně dražší a to včetně efektů s kouři, světly a podobně. Žádná mladá začínající kapela toto sama neutáhne. Za HG prý stál/stojí nějaký mecenáš, který jim v rozletu pomohl. Samo to co zmiňuji se roky traduje, mohlo být vše jinak a třeba to jinak je. Každopádně "raketový nástup" (ač jen na CZ scéně) se stává opravdu zřídka kdy zvláště neznámé partě kluků. Sám jsem je párkrát viděl a vždy jsem tam cítil takovou umělotinu, cílenou líbivost kombinovanou s tvrdostí. Prostě takový "metal ze salónu", či prvoplánovost. Naposledy se tak stalo v roce 2017 na Chlístovském hejku, což je již hodně let.
V Krumlově jsem neměl v plánu je vidět, ale nechal jsem se zviklat zbytkem partie na alespoň část setu. Ten potvrdil výše zmíněné, prostě precizní práce, ale taková sterilní. Prostě nějaká ta "macho póza", tam dáme chvilku vokál až k screamo, jindy až "popové vlivy" pak nějaká ta hecovačka "Chci Vás slyšet!". Zkrátka takové od všeho něco, aby se to optimálně líbilo těm co rádi melodiku i tu tvrdost. Pár songů stačilo a již se šlo pryč.

/// FORREST JUMP (CZ) - hardcore / crossover
Velmi aktivní kapela, kterou jsem párkrát viděl, ale nikdy moc nezaujala. Tentokrát byl cíl je vynechat, ale již jsme se motaly u areálu a tak po obědě jsme dorazily na poslední 2 songy. Hned od začátku zaujal sedící zpěvák, který měl nohu v sádře (?). Občas se židle vstal a "hopkaje" se přesouval po stage. Za těch pár minut nemohu moc hodnotit samotnou hudbu, ale neznělo to zle. Budiž.

/// CARPATIA CASTLE (CZ) - Gothic rock
Další z kapel, které doplnily soupisku po odpadnutí všech Ruských kapel. CC jsou poměrně častým účastníkem akcí, které pořádá Pragokoncert a tak i já jsem je viděl hned 2x na Masters Of Rock (naposledy 2017). Povětšinou jsem se bavil a tak jsem i rád, že se dostali i na tento festival. Od začátku zaujali svým vysokým počtem 6 muzikantů a 2 řekněme komparsistek. A navíc z těch 8 lidí byly hned 4 ženy, což se moc často nevidí. Mezi nimi čněla čelistka skrze svůj přeci jen atypičtější hudební nástroj (na podobných akcích). Samotný set se nesl na vlnách gothiky a pozitivna. Trošku mi neseděl zvuk, ale nebyla to nějaká katastrofa. Ze skladeb si vybavuji "Bathory", "Kat mydlář", "Carpatie", či "Vampyre Requiem". Celkově slušný set, ale nic převratného.

/// GATE CRASHER (CZ) - Rock
Tito Brňáci vcelku slušně rostou a i zvyšují svoji kvalitu. Možná je ten růst tím, že je člověk může vidět skoro každý rok na Masters Of Rock (já naposledy v roce 2018). Každopádně kapelu mám vcelku rád, tudíž proč nepodpořit. Nestihl jsem sice úplně celý set, ale to nic nemění na faktu, že hudba zde krásně odsýpala a i chlapi vydali na velké pohodáře. Hráli hlavně z nového alba "Mrazení" (2019) odtud zazněly například songy "Hlavolam", či "Laaaska". Zrovna skladbu "Laaaska" atypicky odzpíval basák Macek, který se do jeho tvorby i zpěvu nechal ukecat zbytkem kapely. On si dal jedinou podmínku, že daný song musí být opravdu velký slaďák. Velmi povedený set a předčená očekávání. Na závěr kapela pobavila zvaním na podpisovku a prý "kalíšky sebou".

/// AD INFINITUM (SWI) - Symphonic Metal
Tyto Švýcary jsem evidoval sotva jménem. Ostatně kapela vznikla až v roce 2018 a jejich debut vyšel až v roce 2020, ale za to hned pod věhlasnými Napalm Records. I tak mne ke kapele nejspíše přivála jejich zpěvačka Melissa Bonny (ročník 1993) a nějaká její fotka na netu. Ta je opravdu krásná a je tak jedním z lákadel této kapely. Avšak základem je hudba a do té jsem se při předposlechu solidně dostal i skrze její až osobitost v rámci žánru. Fandou jsem se i tak nestal, ale od koncertu jsem čekal vcelku dost. A to se i naplnilo, protože od začátku zde byl výborný zvuk i taková zvláštní aura. Auru čekám hodně dělaly masky hudebníků, které se sice vůči klipům zkrátily, ale nadále působily skvěle. Navíc jako hned druhý song zazněla výborná klipovka "Marching on Versailles". I vokální rozsah Melissy byl výborný od čistých poloh po growl. Občas mi na mysl naskočila Vicky Psarakis (z The Agonist) ani nevím proč. Vynikající set od kapely, která pochází z města Montreux. Toto město, dle uvádějícího Standy Rubáše (Radio Beat), přispělo ke vzniku legendární skladby "Smoke on the water" (Deep Purple) skrze zdejší požár pódia.

/// WINTERSTORM (D) - Power/Folk Metal
Tento Německý Power/Folk Metal nahradil na soupisce skvělou kapelu Arkona (RUS), což pro mne bylo velkým zklamáním. Arkonu mám vcelku dost rád a naopak Winterstorm jsem max někde zahlédl, ale nejspíš je nikdy neslyšel. Předposlech nedopadl dobře, kdy mi přišli až "dost béčkoví", což vlastně platí i o jim podobné kapele Orden Ogan (dle metal-archives). Obě kapely jsou vesměs uznávané i oblíbené, ale mě prostě přijdou těžce průměrné. Samotný set jsem navštívil jen na pár skladeb. Ty hodnotím vcelku pozitivně, ač kvalita kolísala. Z některých kusů šlo cítil slušnou dávnu energie a jiné naopak působily až utahaně. Celkově tedy nic extra, ale čekal jsem to horší. Z koncertu si budu pamatovat nejvíce až překvapivě slušnou češtinu od, tuším, zpěváka.

/// WALTARI (FIN) - Alternative/Progressive Metal/Rock
Tito Finové hrají již od roku 1986, což je úctyhodné a logicky toto jméno znám. Jenže ze skladeb jsem znal sotva jednu (asi song "One Day") a ten zbytek to je opravdu mix rocku až s elektronikou. Předposlech mne až vyděsil, kdy jsem čekal opravdu zcela něco jiného. Tudíž cíl byl vyrazit max na "odfafknutí" této legendy. Fajfku jsem si splnil, ale asi po 3 skladbách nastal úprk. Chílemi mi hlavou proběhla až kapela Scooter. Opravdu špatné a víckrát již ne.
O tomto setu se vcelku hojně debatovalo, kdy část lidí jej strašně chválila a další naopak dosti kritizovala.

/// CITRON (CZ) - Heavy/Power Metal, Hard Rock
Zde měli hrát Septicflesh, ale jejich odpadnutí a rychlé domluvení Freedom Call bylo logisticky obtížné, tak tento slot vyplnili Citron. A tak sobotní slot po Citron vyplnili Freedom call.
Citroni hrají již od roku 1976 a právem jsou uznávaní avšak jdou dost mimo mě. Výjimku tvořila éra, kdy zde zpíval Standa Hranický (čest jeho památce), či Fany Michalík (jen poznámka.. Citron nebo Limetall? jasně Limetall). Prostě Láďa Křížek mne svým vokálem až "sere". K tomu akce kolem "vyhazovu" pomalu celé sestavy, kterému nasadil korunu návrat právě Ládi Křížka. Tudíž za mě jasná pauza.

/// THE 69 EYES (FIN) - Gothic rock
Další kapela a hned další osobní headliner, kterého jsem viděl pouze 1x v roce 2016 (Masters Of Rock). Tehdy jsem tyto mazáky, kteří hrají od roku 1989 spíše ignoroval se slovy "Pár songů ujde.. možná mrknu". A nakonec z toho byl vynikající set, kdy si kapelu sem tam pustím i doma. Nejsem takový fanda, že bych znal jejich alba, ale točím dokola pár oblíbených skladeb (Dance D'Amour, Wasting The Dawn, Borderline, Brandon Lee, Lost Boys, Dead Girls Are Easy, Burn Witch Burn). Naopak mnoho dalších skladeb mne až tak nebaví. Ostatně kapela má opravdu vynikající auru "gothiky" v kombinaci s kultovními Type O Negative (Peter Steele měl opravdu podobný vokál jako má Jyrki) a Ramones. Samotný koncert vše potvrdil a já v něm tak korzoval od "tak tu skladbu neznám.. jako fajn" po "skvělá aura, nálada", či "tu pecku znám bomba". Zazněla i novější klipovka "Cheyenna". V globálu měl jejich set vše co měl mít, ale na řekněme "top5" letoška to nebylo. Mimo jiné mne zaujal bubeník s trikem kapely Mayhem. 

/// SABATON (SWE) - Power Metal
Tito velikáni byli jednoznačným headlinerem celé akce pro snad každého návštěvníka. Sám jsem před ně dal 6 jiných kapel (SEPTICFLESH, MOONLIGHT HAZE, THE 69 EYES, KORPIKLAANI, BRAINSTORM, AD INFINITUM). I tak jsem se na opáčko jejich setu těšil (poprvé na Masters Of Rock 2017), protože mám od nich pár skladeb rád, ač si je doma nepouštím. Tudíž v tradičním sporu "Sabaton nejlepší kapela" vs. "Sabaton největší sračka" se držím spíše v neutrální poloze. Aneb klidně si na ně zajdu, poslechnu si je, ale mám fůry oblíbenějších kapel. I tak nevidím důvod plivat na tuto kapelu, která se prostě vypracovala do pozice obřího jména. Co na tom, že i v jejich žánru jsou kapely co hrají kvalitněji... tak to prostě je někdo má štěstí, někdo se nikam moc nechce cpát a podobně.
Již od samého rána šlo vidět, že tu bude hrát Sabaton, protože stage byla zmenšená aby se jim na ni od rána vešel tank s bicími, různé zákopy s pytli písku a fůra dalších "serepetiček" (klávesy ve tvaru červeného dvojplošníku asi Rudého barona, oblek s plamenometem, bazuku atd..). K tomu dodejme obří ohňovou show, výstřely z děla, konfety atd... Opravu obří show, která zabrala celé 2 obří kamiony s nápisem Sabaton a vlastně skoro celou stage. Dokonce i bedňáci měli oblečení jak kdyby létali v Britské RAF. Prostě vše promakané do detailu a strašně moc to zvedá set samotný. Možná až tak, že lidé nejásali nadšením z toho co slyší, ale z toho co vidí. Sám jsem se nechal strhnout tou show, ale snažil jsem se i vnímat hudbu a ta jednoznačně měla konkurenci. Ač i v podání Sabaton zněla velmi dobře. 
Pobavilo, že zpěvák Joakim Brodén dokázal zahrát i na kytaru. Proběhlo i tradiční "ještě jedno pivo", které ale tentorkát bylo otočené na nejnovějšího člena, kterým je Tommy Johansson (od roku 2016). S tím, že on musel vyexovat hned 2 piva za sebou. Zvládl to se ctí a lidé jásali. Mě to přijde již takové otřepané až "buranské", protože zdá se stačí, aby jakákoliv kapela "kvákla něco česky" a k tomu vyexovala škopek a hned má v ČR fůru fandů, bez ohledu na to jak hraje. Ale zpět k setu, který čerpal hodně z alba "The Soundtrack to the Great War" (2019). Zazněl i song "Defence of Moscow", který je ze singlu a předznamenává tak vznik nového alba. Tato skladba zazněla v ČR zcela premiérově. Kapela v části setu i změnila kostýmy až do vzoru "Napoleon". kromě skladby "Defence of Moscow" si vybavuji například "Primo Victoria", či "Ghost Division" (tou se set otevřel). Celkově skvělý set, ale aktuálně byl až za Korpiklaani.

Sobota

Dnes byl cíl začít až kapelou Bastard, ale k tomu jsme chtěly mrknout na Slovanskou epopej. Tento skvost jsme viděl podruhé v životě, ale toto nikdy neomrzí. Zvláště, když zde byla průvodkině a ke každému obrazu jste dostaly mnoho informací. Historické souvislosti, detaily obrazů a jejich velikost jsou opravdu vynikající. Jsem moc rád, že jsem zde byl.

/// 100 NA 100 (CZ) - Heavy metal / Hard rock
Zde bylo v plánu je vynechat. A nakonec jsme místo nich šly na prohlídku zámku skrze Slovanskou epopej.

/// SOLAR SYSTÉM (CZ) - Heavy metal
Zde bylo v plánu je vynechat. Viděl jsem na Masters Of rock 2016 a nebavili mě. A i místo nich jsme byly na Slovanské epopeji.

/// BASTARD (CZ) - Heavy metal / Hard rock
Tito mazáci hrají od roku 1993 a v poslední době je jde vidět jako support na mnoha turné velkých zahraničních kapel i na spoustě festivalů. Osobně jsem od nich nic moc nečekal a tak mi bylo jedno zda je uvidím, či ne. Po konci prohlídky Slovanské epopeje byl čas si skočit na pivko mimo areál a stihnout začátek této kapely, tudíž "značka ideál". Chlapi zde prezentovali hlavně své nové album "Druhá müza" (2020) z kterého zazněla i skladba "Osudy" na kterou jim přišla hostující zpěvačka "Lucie Roubíckova", která je i přímo na této desce. Skladba to nebylo zlá, ale přeci jen to nebyl má "krevní skupina". Zbytek setu byl o něco lepší, ale nic převratného. Prostě slušný "heavík" s pohodářem za mikrofonem.

/// SURMA (FO/CZ) - Symphonic Metal
Poslední z kapel, které na soupisce nahradily odpadnuvší Ruské kapely. Tato grupa vznikla až v roce 2018 a hned vzbudila vcelku slušný ohlas, protože v jejím středu je skvělá zpěvačka Viktorie Surmøvá (Bohemian Metal Rhapsody, Cruadalach (živě)) a s ní i Heri Joensen (Týr). Ostatně toto spojení se nabízelo, protože Viktorie má Faersé kořeny a když si vezmeme, že v tomto státě žije necelých 50.000 lidí, tak se nejspíše zdejší metalisté pomalu znají. :) Navíc dle jejího Facebooku tvoří s Heri Joensenem pár, ale těžko soudit zda vznikla dřív kapela či pár. Zde jde však o hudbu a ne o pojmenování vztahu. :) A tak mohu zmínit, že předposlech mne zaujal.
Na set jsem se tedy těšil a hned od startu překvapil hlouček lidí v několika papíry (s nápisy Surma, či nějakými runami). Z těch se nakonec "vyklubali" lidé napojení na Pražský metalový bar Midgard. Odtud asi znají Veroniku potažmo celou kapelu Surma, která bere za své domovské město právě Prahu. Samotný set mne ovšem spíše zklamal, protože vokál Viktorie byl vytažený opravdu hodně vysoko a celkově ta hudba neměla sílu. Na přeposlechu působila celistvě silně a zde tak nějak mdle a divně.

/// AUTUMN BRIDE (A) - Melodic Gothic Metal
Dámské odpoledne pokračovalo kapelou z Rakouska. Další za mne neznámé jméno, které vzniklo v roce 2015, ale debut album "Undying" vydaly až v roce 2021. Předposlech mne také moc nenadchl a to v Rakousku tento žánr "umí" viz kapely Edenbridge, Visions of Atlantis, či Serenity. Set samotný stál na zpěvačce, která občas připoměla až Floor Jansen (Nightwish) o které kamarádka říká, že to je taková až Amazonka. Prostě velká silná žena se skvělým vokálem. Pro Suzy to platí taktéž, ale ta k tomu dokázala použít i dost hrubý vokál až jsem koukal co z jejího hrdla vychází. Takový až chlapský vokál (v dobrém slova smyslu). Ze skladeb si vybavuji "Ravenqueen", či "Guardian Angels". Dokonce jsem poznal 1 skladbu z předposlechu. Kapela také rozdala asi 2 cd fanouškům před stage. Celkově slušný set a předčená nižší očekávání. Fanouškem jsem se nestal, ale příště jimi nepohrdnu.
Po setu pobavil komentátor "Standa Rubáš" (radio Beat), že beztak si někdo z přítomných mužů nevzpomene jaké měla zpěvačka oči. :)

/// MOONLIGHT HAZE (I) - Symphonic/Power Metal
Ani tuto "female frontend" kapelu jsem neznal, ale již první skladby mne velmi zaujaly. Kapela vznikla v roce 2018 a do letoška stihla vydat hned 2 plnohodnotná alba, což je opravdu "kadence" na tak mladou kapelu. Avšak ta mladost je jen optická, protože v jejím středu jsou již poměrně zkušení členové v čele s krásnou a skvělou zpěvačkou Chiara Tricarico (ex-Temperance). Její spoluhráči jsou například Giulio Capone (ex-Temperance), či Alessandro Jacobi (Elvenking). Tudíž žádní nováčci. Hudba je vcelku rozkročená pomalu od Epicy k Amaranthe, ale postupně si to "sedá", kdy kapela začíná mít "svůj ksicht". Vůbec z podobných "vod" je v Itálii z čeho vybírat jako například Frozen Crown. Suma sumárum jsem Moonlight Haze bral za jednoho z osobních headlinerů ročníku a čekal jsem jaký bude set.
Ten překvapivě z počátku nepřilákal moc fandů, ale to se postupem času měnilo a i reakce lidí se neustále zlepšovala. Ostatně i mě začátek setu moc neuhranul, což mohla způsobit neznalost asi půlky setu. Od kapely převážně sleduji několik klipů jako třeba "Till the End" a "The Rabbit of the Moon", které zde i zazněli z posledního alba "Lunaris" (2020). A právě když proběhla "známá" skladba, tak to pomohlo i celému setu. Tudíž jak set postupoval, tak rostla kvalita i nadšení ze strany kapely, tak i fandů. Chválím i skvělou komunikaci s lidmi a to zvláště basáka Alessandra, který s Chiarou táhl většinu této činnosti i vtípků. Ve finále tedy skvělý set, ač jsem možná čekal o chloupek víc.
Potěšila mne i podpisovka, která se nesla na pohodové vlně. Sám jsem ji jen obhlížel mimo frontu, ač jsem měl v plánu zajít pro společné foto. Jen ta síla nějak nebyla, tak jsem tam bohužel nešel. Nu tak snad někdy příště.

/// BRAINSTORM (GER) - Power Metal
Hned další kapela byl opět osobní "co-headliner" celého ročníku. Tito Němci hrají svůj Power Metal již od roku 1989 a já je beru za jednu z top kapel v celém subžánru. To mi potvrdil i jejich set na Masters Of Rock 2016. Odtud mne krom skvělé hudby v hlavně utkvěl i zpěvák Andy B. Franck, který nejen že umí zpívat, ale září z něj obrovská pohoda, klid a lidem se přirozeně dere na obličej až úsměv a radost. Opravdu od pohledu hodně pohodový chlapík. No chlapík.. letos mu bylo 50 let. A právě on hned od začátku setu vysílal pozitivitu široko daleko. I jeho komunikace mezi sety byla skvělá. A když si k tomu přidáme i skladby, které odpěl na plotě hned u fanoušků, tak je to velká paráda. Skladeb jsem neznal nějak moc, ale hned několik jsem rozpoznal jako pecky typu "Ravenous Minds", či "Highs Without Lows". K tomu kapela letos v září vydá album "Wall of Skulls". A navíc se prý na pódia vrátili až po 20 měsících, což bylo opravu dlouhé čekání. Každopádně výborný set a plně splněná vysoká očekávání.

/// FREEDOM CALL (GER) - Power Metal
Tao kapela má již solidní jméno, ale já jsem je pouze krátce zaslechl v roce 2016 na Masters Of Rock. A čekal jsem kdy je uvidím znovu, protože od nich znám pár skladeb a rád bych si je "odškrtl". Letos zde neměli hrát, ale odpadla kapela Septicflesh a tak pořadatelé využili toho, že zde hrál Chris Bay se svým sólo projektem. Tudíž jej zlanařili a rázem se na soupisce ukázala tato vcelku velká kapela, které o své hudbě mluví jako o "happy metalu". Je fakt, že radost a pozitivní průpovídky zde jednoznačně byly. Ze skladeb si pamatuji "Metal is for Everyone", "Union Of The Strong", či "Power & Glory". Celkově velmi pozitivní šlapavý set plný až "oplodňovaček" a hlavně radosti. Jinak Chris Bay je opravdu velký sympaťák.

/// DIRKSCHNEIDER (GER) - Heavy Metal
Letos asi druhé největší jméno na soupisce, které táhne jednoznačně osoba jménem Udo Dirkschneider. Tento zpěvák je opravdovou legendou zvláště z let, kdy táhl legendární kapelu Accept. A ač mu táhne již na 70 let, tak pořád umí. Prostě taková Doro bez sukně. :) Co mne však na Udovi vadí je jeho, či Pragokoncertní, věčné končení se skladbami Accept. Lidi od něj čekají minimálně pecku "Balls to the Wall" tak to prostě je. On již asi 2x-3x řekl "od Accept hraji se svojí kapelou U.D.O. již opravdu naposledy". Uběhlo pár let a se songy od Accept nepřijel jako U.D.O., ale jako DIRKSCHNEIDER (viz moje účast na Masters Of rock 2018). Což je prostě divné. Pokud bere Accept za uzavřené a chce tlačit U.D.O., tak ať to dělá. Nač si dělat kapelu DIRKSCHNEIDER, která fakticky konkuruje samotným Accept? Ostatně i zde měl hrát celé jejich album "Metal Heart" (1985).
Tak jako tak mrknout na Uda je až povinností. Únava však byla silná a tak jsme se rozhodly dát jen asi 4 skladby, vyrazit k ubytování a autem směr domov. Z této čtveřice jsem neznal ani jednu skladbu, ač jsem hodně váhal u "Midnight Mover". Celkově tedy budiž viděl jsem, ale postel mne lákala více.
Velkým zklamání bylo, že kapela měla 40 minut na zvučení, ale skrze ranní předzvučení ani tolik nepotřebovali. Tudíž fandové asi 30 minut koukali na nachystanou stage kde se nic nedělo... To je až takové neuctivé a nebylo by od věci, kdyby tam někdo alespoň "imitoval zvučení".

/// AXXIS (GER) - Melodic Heavy/Power Metal
Tato kapela začala hrát již v roce 1988, ale mne zatím stále míjí. Ani nevím zda od nich znám nějakou skladbu, ale předposlech mne moc neoslovil. Z nějakého důvodu mi na mysl vylezla legenda jakou jsou Scorpions. I jsem Axxis mohl párkrát vidět, ale vždy byli v lineupu neideálně až jsem je vynechal. A to se stalo i letos. Když začali hrát, tak my jsme vlastně již přijížděly k domovu. Tak holt zas jindy. 

- top kapely festu (za mě): 
1. BRAINSTORM 2. KORPIKLAANI 3. SABATON 4. AD INFINITUM 5. THE 69 EYES 6. MOONLIGHT HAZE 7. ALIA TEMPORA 8. DRAGONY 9. FREEDOM CALL 10. GATE CRASHER
- zklamání festu (za mě):
1. že odpadla kapela SEPTICFLESH
- příjemné překvapení festu (za mě): 
1. DRAGONY 2. AD INFINITUM 3. AUTUMN BRIDE 4. GATE CRASHER