BESNA + MÄRNØ + MACOCHA + RANA - Brno 2025

V pátek byla cílem dlouho plánovaná cesta na víkend v Brně, kde jedním z vrcholů byl koncert kapel Besna, Märnø, Rana a Macocha. Čím více se blížil termín tohoto víkendu/koncertu, tak tím více se v jeho okolí začaly rojit jiné výtečné akce ("Elbe, Drom a Yua v Jihlavě", "Acid Row & AcidSitter (PL) & Plankton v Třebíči" (nakonec odloženo) a "Fajtfest v centru ve Velkém Meziříčí v čele s Benediction (UK) a Hypnos (CZ)"), které nakonec chtě/nechtě ustoupily v duchu slov "nelze být všude". A to mi po příjezdu do Brna docvaklo, že ve stejný den hrají na Sibiři "Din-addict (HU) // Treasondom // Neřád // Rmut" aneb žánrově spřízněná akce a tak jsem jen doufal, že obě dopadnou dobře. Bohužel jsem zpětně zjistil, že na Sibiř dorazilo jen necelých 20 fandů, což je tristní návštěva...

Do Brna se vyrazilo tradičně vlakem rovnou z práce odkud první kroky směřovaly na nákup a na ubytování. Z něj jsme odcházely rovnou do Kabinetu Múz, abychom si pokecaly s celou řadou známých a kamarádů, kteří sem dorazili.

/// RANA ( Post metal/neocrust / Slovensko )
Jako první nastoupila Slovenská kapela Rana, která hraje od roku 2014 a venku má jediné album Nesprávne otázky" (2018). Žánrově kombinuje Post Metalové postupy s těmi crustovými z čehož vzniká velmi poutavý mix. Ostatně zde hrají muzikanti co mají zkušenosti z kapel jako Adacta, či Diktät.
Set započal přesně na čas, ale i tak se lidé jen pozvolna scházeli, kdy první song viděla jen pouhá polovina sálu. Kdo však přišel, tak byl ihned vtažen do parádní hudby, která dokázala ladně spojovat hrubý tvrdý vokál, corové "nasrané" pasáže, ale i velmi příjemné melodické táhlé linky. Spojit tyto protichůdné prvky nezvládá mnoho kapel, ale Rana to dokáže s grácií. Trošku mi zde scházela vyšší čitelnost vokálu, ale to platí i pro desku Nesprávne otázky" (2018) a tak lze očekávat, že se jedná o záměr. I proto nedokáži sepsat jaký byl setlist, ale hlavní je, že se všech asi 150 fandů bavilo od prvního do posledního tónu stejně jako tomu bylo v dubnu na Sibiři.
V průběhu setu bylo oznámeno, že výtěžek celé akce poputuje na znovuzrození Popradského klubu Koľaj 22, který bohužel 4.11.2025 kompletně shořel. Sám tam co nevidět pošlu nějakou tu korunu a věřím, že se přidají i další lidé (link na online sbírku zde).
P.S.: Zpěvák zaujal volbou trika "Surf Arrakis House Atreides" aneb triko z filmu Duna.

/// MACOCHA ( Black Metal/Hardcore / Blansko )
Druhý slot obsadila nejmladší kapela večera (vznik 2022), která si své jméno zvolila dle největší propasti Střední Evropy, kterou je Macocha v Moravském krasu. Tato parta vydala v roce 2024 debutové EP "Macocha", které mne neustále překvapuje svojí vysokou kvalitou v kontextu se stářím kapely, kterou umocňuje i využití kultovního pedálu HM-2. Žánrově se chlapi označují za "Blackened Hardcore" s tím, že nechtějí nálepku "Black Metal/Hardcore", kterou jim přiřkla metalová databáze metal-archives (tam jsem je přidal ač žánr jim upravit nemohu). Za mne však Black Metal/Hardcore není špatnou "nálepkou", ač chápu že v něm je nosným žánrem Black Metal, zatímco v Blackened Hardcore jde hlavně o to HC...
Macocha si na stage připravila obří plachtu s logem a v 21h spustila hodně ostrou palbu, která měla výrazný Blackový nádech, ale v základu šlo převážně o Hardcore, který dostal bonus v podobě mohutného zvuku. I vokální linky zněly jak někde na festivalu, což dokreslovala i kapela nasazením na stage a energií, kterou do svých skladeb vkládali. Jejich hudba bavila snad každého z těch 180 fans i svojí variabilitou, která však tu a tam dala vzpomenout na jiné kapely. takovým songem byl "Dagger", který mi minimálně nosným riffem evokoval Německé Mantar. I přes tuto podobnost mne tento set náramně bavil až mi bylo líto, že skončil po asi 30 minutách tím, že kapele prostě došly skladby. Mé nadšení potvrzoval i kamarád, který si prý kapelu užil v krátké době již potřetí a potřetí je nadmíru spokojen.
P.S.: Bubeník kapely měl mít prý vtipné triko Hannah Montana, ale sám jsem si jej nevšiml na rozdíl od jeho výrazného tetování, či basákova trika Mayhem.

/// MÄRNØ ( Melodic Crust / Hardcore / Punk / Uherské Hradiště )
Osobním headlinerem akce byli Märnø, kteří hrají teprve od roku 2020 a již pár let je hojně poslouchám jak skrze hudební kvality, tak zvláště texty skladeb. V jejich tvorbě nerozlišuji mezi EP "Nevinnost prázdných srdcí" (2020) a letošní novinkou "VIA INCOGNITA" (2025), které také fungují živě, což jsem si premiérově potvrdil letos v dubnu v Brně. Tam mi Raudis (zpěv / ex-MENTALLY CORRUPTED), Radek (bicí / NEXT UNDER, FASTING FEAST), Jura (basa / DISPLAY, DIY, SIRENERNA) a Bamboocha (kytara / SUN HAS GONE, DAERRWIN) vytřeli zrak a předvedli opravdu parádní výkon.
I zdejší set otevřela nezapomenutelná slova Jana Wericha, která jsou nazvána jako "Recept na štěstí" a kapela je využila jako intro poslední desky "VIA INCOGNITA". Následovala skladba "Samota", kterou zpěvák vesměs odzpíval pod stage na kontakt s fanoušky, což je taková drobnost, která k tomuto stylu patří a dokáže posílit vazbu mezi fans a kapelou. Tu posiluje i pogo, které se však nakonec nerozjelo, ale na výkonu kapely to nebylo znát i skrze parádní zvuk a hlavně výtečné skladby jako "Masky", či mí nejoblíbenější "Dogma". Velkým kladem byla i slova podpory pro zmíněný Popradský klub Koľaj 22 (link na podporu zde), ale také pro Solidrones (Drony pro Ukrajinu, které šlo podpořit koupí trika.). Potěšila i slova směrem k fans kde zaznělo, že zde dnes nemohou být špatní lidé za což nám všem patří dík. Následovaly již další skladby a to "Cesta", "Odpuštění" a závěrečná "Oči se lesknou" (Zhudebněný příběh zpěvákovi babičky z roku 1942, který je antifašistický, ale také antipopulistický.).
Dle očekávání se jednalo o naprosto luxusní set, který mi v hlavně vydrží ještě dlouho.
P.S.: I Märnø měli velkou kapelní plachtu, ale také zaujali dvojicí triček kapely Distax.

Před setem Besna jsem se stavil za zpěvákem Raudisem (MÄRNØ) na pár vět a společnou fotku za což opětovně děkuji.

/// BESNA ( Post-Black/Progressive Metal / Slovensko )
Hlavním jménem večera byla Slovenská Besna, která od roku 2017 hraje Post Black Metal a již hojně koncertuje dokonce i na akcích typu Brutal Assault. Právě tam jsem je letos premiérově shlédl a i tato skutečnost byla jednou z věcí co mne zlomila k účasti na Brněnském koncertu. Kapela zde nadále propagovala své druhé plnohodnotné album "Krásno" (2025) na kterém se nepodílel nejnovější člen jímž je kytarista Kamil Adamík (God Defamer (živě)).
Set kapela odpálila zdá se titulní skladbou nového alba "Krásno", která však neměla moc čitelné texty ostatně jako velká většina setu. Když si u psaní reportu pouštím desku, tak i tam nejsou nějak čisté vokály, ale jsou výrazně čitelnější. Zbytek zvuku byl taktéž možná trošku více "ohulený", ale vesměs jsem s tím neměl problém na rozdíl od častého hecování fanoušků slovy "hej hej hej". V průběhu setu došlo i na skladbu "Hranice", která byla napsána na památku Jana Palacha a všech obětí autoritářského režimu v Československu. Postupně fanoušci rozjeli poměrně ostrý asi pětihlavý kotel, který mi k tomuto stylu příliš nesedí, ale proč ne... Kapela v tu chvíli zrovna hrála skladbu "Revúca" jejíž nosnou myšlenkou je to, že peníze se nedají jíst... To už se pomalu blížila koncovka setu ke které si zpěvák vzal do rukou krásnou hůl s ohněm a opětovně si nasadil svoji stylovou kapuci. Na to navazující skladbu jsem znal, ale bohužel nemám poznačený název, což neplatí pro poslední věc kterou byla "Neha". Kapela však měla připravenu ještě jednu specialitu na kterou kapelu doplnil Pady z kapely Rana, který spolu se zpěvákem hrávali v jedné kapele. Výsledkem byla živá premiéra zhudebněné básně od Daniela Tupého, který byl v roce 2005 zavražděn když mu bylo pouhých 21 let. Motivem tohoto činu byl pravicový extremismus, který si tak vyžádal další zbytečnou oběť. Samotná skladba byla velmi zajímavá, ale i u ní jsem nebyl schopný vnímat její text, což je u básně kapánek problém.
Celkově se jednalo o povedený set, ale upřímně jsem čekal o trošku více a to zvláště od zvuku.

Celý večer jsem se skvěle bavil jak kapelami, tak i pohodovými lidmi a krásnou atmosférou na Kabinetu Múz. I tak jsme ihned po koncertě odcházely na byt, abychom načerpaly síly na sobotní vycházky po Brně, film a hlavně další koncert v čele s Finskými Vapaa Maa.