Luboš Pospíšil & 5P - Třebíč 2026
Minulý týden jsem se měl účastnit koncertu Laco Deczi & Celula New York, ale ten se opětovně přeložil a tak se mé čekání protáhlo do 12.5.2026, kdy proběhl koncert Luboše Pospíšila. Tento muzikant je živoucí legendou tuzemské rockové scény, kterou uznávám již mnoho let i přes znalost pouhých několika skladeb (Letní nocí, Balada o několika papírovejch čertech, Tak vznikla zem, či Tenhle vítr jsem měl rád atd...). O to více mne mrzelo, že jsem jej ve svém okolí hned 4x vynechal (Třebíč 2020, Chlístovský HEJK 2022, Třebíč 2023, Třebíč 2025) a tak jsem se zařekl, že při příští příležitosti prostě musím dorazit, což se mi podařilo i přes atypický úterní termín.
Luboš Pospíšil se narodil 6.9.1950 (letos u bude 76) v Jeseníku a svoji hudební kariéru započal v roce 1969 v C&K Vocalu. Postupem času se však stále více osamostatňoval až vydal svoji debutovou desku "Tenhle vítr jsem měl rád" (1983). Ta měla velký ohlas napříč scénou a tak, spolu se svojí kapelu 5P, neměl problém vyprodat nejeden kulturní dům. Na což postupně navázala výpomoc v legendární kapele Radima Hladíka Blue Effect, či spolupráce s muzikanty jako Vladimír Mišík, David Koller, Bohumil Zatloukal (ex-Jasná páka) a Michal Pavlík (Čechomor).
Dalším kariérním milníkem byl rok 2007, kdy se Luboš Pospíšil a Bohumil Zatloukal obklopili výrazně mladšími muzikanty čímž vznikla skupina "Luboš Pospíšil & 5P" jejímž kapelníkem se stal Ondřej Fencl. Od té doby hojně koncertují v různých podobách od dua, přes trio po zde účinkující 5P. V sestavě 5P aktuálně působí Luboš Pospíšil (*1950 / zpěv, akustická kytara), Mirek Linhart (*1963 / elektrická kytara, zpěv / Yo Yo Band, ex-Lenka Filipová trio), Ondřej Fencl (*1981 / klávesové nástroje, kytary, foukací harmonika, zpěv / Hromosvod, Schodiště, Vladimír Merta, Jan Hrubý, Václav Koubek, ex-Marsyas), Michal Hnátek (*1987 / perkuse, zpěv / Jan Hrubý, Vladimír Merta), Jakub Nývlt (*1992 / bicí / Sto zvířat) a Jan Neruda (*1989 / baskytara, vokály / Věra Martinová, Vzpomínka na Marsyas, ex-Sto zvířat). Aneb vůči Lubošovi mladí muzikanti, ale celé kapele to očividně šlape na výbornou, což jen umocnilo má očekávání od samotného koncertu.
Těsně před začátkem koncertu svolával fanoušky na svá místa "divadelní zvonek", což byla poměrně atypická záležitost. Na stranu druhou u nejednoho festivalu, či koncertu by nějaká obdoba nebyla od věci...
První tóny skladby "Soukromá cesta do Nikam" se rozezněly lehce po 19h a na ně navázala novější věc "Tak navštiv bar" jejíž text stvořil Pepa Lábus (z Radia beat) za což zaslouží velkou pochvalu. Vše povýšil výborný zvuk, citlivé osvětlení a hlavně výtečné muzikantské výkony včetně parádního Lubošova vokálu. Set pokračoval songy "Kampa", "Poesis Beat" (další výtečná novější skladba s textem od Jiřího Hájíčka) a "Vladimír Mišík - Špejchar blues". Jak vidno se kapela nebojí okořenit setlist bluesovými přídavky, které stvořil takový velikán jakým je Vladimír Mišík. Tato skladba byla označena za bonus, protože setlist turné kopíruje výroční kompilační CD "Luboš Pospíšil : 3/4 století - Písně 1983-2025", ale živě jej doplňují právě podobné bonusy. Následovaly skladby "Ten zcela tvůj způsob" (zcela první skladba co vznikla ve spolupráci s básníkem Pavlem Šrutem), cover "Zemřelý město" od skupiny Hromosvod jejímž členem je Ondřej Fencl (tento song si odpěl sám bez Luboše), "Motýl Anonym" (bonus co prý poprvé zkoušeli před tímto koncertem a zároveň není na zmíněném kompilačním CD), "Dál cestu znám" (opět text od Pepy Lábuse z Rádia Beat a opět pecka) a poté poslední věc před plánovanou přestávkou a to "Poslední tango". Fanoušci byli následně upozorněni, že si mohou zakoupit CD i desky, protože se prý přeci jen blíží Vánoce, aneb další z vtípků od Ondry Fendcla.
Po asi 20 minutové pauze (+/- v 20:10) na občerstvení se kapela vrátila na stage skladbou "Můžem si za to oba", kterou jsem neznal a opravdu mne nadchla a to hlavně po textové stránce. Na tu navázal cover "Yo Yo Band - Telefón Má Dlouhej Tón", kterého se neúčastnil Luboš jehož pěvecky nahradil kytarista Mirek Linhart, který je dlouholetým členem Yo Yo Bandu. Následovaly skladby "Muzeum figurín" (fandové byli nadšení ač někteří zmiňovali její přílišné zrychlení), "Tak vznikla zem" (má jednoznačně nejoblíbenější věc co mne dle očekávání nadchla i živě... a opět text Pepy Lábuse z Radia Beat...) a další cover "Hromosvod - Divoký ticho Žižkova". Tuto skladbu kapela věnovala zesnulému kamarádovi (Oskar?) z jehož pohřbu se dnes bohužel přesouvali na zdejší koncert... Po této smutné vsuvce proběhlo představení jednotlivých muzikantů a "poslední" dvojice skladeb jimž byly klasické pecky "Tenhle vítr jsem měl rád" a "Dvě tváře: Jekyll a Hyde". Poté se kapela rozloučila a opustila pódium, což dle očekávání neznamenalo konec, protože snad všichni fandové kapelu vyvolali jak hlasy, tak potleskem zpět na stage. Za to kapela děkoval, protože jsme jim prý tento smutný den dokázaly rozzářit a za odměnu jsme dostaly skladby "Marylin, Goodbye" a "Pojďte s námi do bludiště". Po nich se kapela opět rozloučila a zamířila z pódia což jsem považoval za finální odchod, ale opak byl pravdou... Jako toleruji jeden odchod a návrat, ale dvojitý odchod mi přijde dosti zbytečný a to zvláště u takovéto kapely a tak kvalitních muzikantů... I tak jsem byl za návrat kapely rád, protože mi umožnil slyšet výtečnou skladbu "Groteska".
Celkově se jednalo o výtečný set s výtečným zvukem a hlasitými ovacemi plného sálu. Logicky zde byla výrazná převaha fanoušků kterým bylo přes 60 let, ale to nebyl žádný problém. Dokonce jsem i překousl "koncert na sezení", což není forma jakou mám rád.. Ostatně má poslední návštěva zdejšího sálu byla na stání (Lenka Dusilová v roce 2014) a v této formě bych si koncert užil možná ještě více. Tak jako tak se jednalo o výborný koncert a jsem moc rád, že jsem se ho mohl zúčastnit.