Brutal Assault 2020+2021+2022 (vol. 25)

Brutal Assault byl můj první tvrděmetalový festival, který jsem začal navštěvovat. Tehdy se psal rok 2008 a já se každoročně těšil na další edici. Ostatně v soupisce mne běžně zajímá odhadem 75% jmen a zároveň zde nacházím velké množství kapel, které jsem do dané chvíle neznal. Avšak ročník 2020 (5.8.2020 - 8.8.2020) byl přeložen až na letošek a tak jsem se na návrat "do pevnosti" těšil o to více. Ano proběhl Josefoff (2020) a JOSEFSTADT (2021), ale ty jsem se rozhodl oželet a počkat si až na "plný ročník".
Letošek byl natažen na celých 5 dnů, což je opravdu hodně. Skrze úsporu dovolené jsem "úterý" průběžně nadělával a tak se stíhalo dorazit do areálu až kolem 16h.

Potěšilo mě, že ze soupisky na rok 2020 zůstalo vcelku dost jmen, ale i tak další velká fůra odpadla a to:
AUTHOR & PUNISHER, BEYOND CREATION, Birds In Row, BRUTUS, DEATH BY STEREO, DENIAL OF GOD, DESPISED ICON, DEVIN TOWNSEND, FEVER 333, GATECREEPER, HAVOK, JOHN GARCIA & The Band of Gold, KMFDM, Kvelertak, MALEVOLENCE, M.O.D., MYRKUR, NOCTURNUS AD, OBITUARY, Phil Anselmo & The Illegals, RED FANG, REVOCATION, SHADOW OF INTENT, Svartidaudi, TERROR, TOXIC HOLOCAUST, Vader, VANESSA, WHILE SHE SLEEPS, WOLVES IN THE THRONE ROOM, Wormrot

V roce 2022 nastaly další změny a to:
7.4.2022 odpadly kapely: Bell Witch, EvilDead, Static-X, Tallah a naopak se vrátila kapel VIO-LENCE spolu s dalšími 11 kapelami.
1.6.2022 odpadly kapely (převážně zdravotní důvody): Extinction A.D., Fueled by Fire, Manes, Mors Principium Est., Psycroptic, Razor, The Black Dahlia Murder
20.7.2022 odpadly kapely: Atari Teenage Riot, Exhumed, Pensées Nocturnes, Rings Of Saturn, Sacred Reich, Soreption, The Agonist, Vitriol (USA), Winterfylleth
27.7.2022 odpadla kapela Municipal Waste
přímo na festivalu: Psykup, Ergot, Uada (nevpuštění části kapely do letadla)

Úterý

/// DEVOURMENT ( Slam/Brutal Death Metal / USA )
První kapelu, kterou jsem stihl vidět byla tato Slamová legenda z USA. Death metal i Brutal Death Metal zbožňuji, ale Slam Death Metal jde ve většině případů mimo mě. Sice jsem k němu v posledních letech stále více shovívavý, ale uznávám jen jednotky kapel a mezi ně patří právě Devourment. Což mi potvrdilo i mé jediné setkání na tomto festu v roce 2010. A tak jsem rád, že se stihla alespoň druhá půlka setu. V ní se potvrdila tvrdost a kvalita kapely, ale na nějaké hlubší hodnocení to není, když člověk stojí ve frontě na nabití čipu.

/// EXTERMINATION DISMEMBERMENT ( Slam/Brutal Death Metal / Bělorusko )
I u této kapely bych mohl zkopírovat to co jsem psal u Devourment. Jen tato kapela hraje od roku 2009 a jednoznačně nelze považovat za žánrovou legendu. Chlapi jsem viděl na Nice To Eat You Deathfest 2018 a příliš nebavil, ale jak bylo zmíněno tak začínám být ke slamu shovívaví. Navíc dnešní den nebyl nějak "našlapaný" a tak byl prostor mrknout i na tuto kapelu.
Samotný set otevřelo intro od AC/DC, které následoval velmi tvrdý slam death. ten lidi očividně bavil, protože se ihned roztočil kotel, který stále rostl. Zvláště po akci "wall of death" se kotel zvětšil na odhadem 150 lidech, což je masakr zvláště v úterý na festu před 17h! Ostatně slam prostě fandy baví a zde se to opět potvrdilo. Z mého úhlu pohledu se však jednalo o spíše tupější/monotónější slam, který se dá "odstát", ale nic světoborného.

/// THY CATAFALQUE ( Avant-garde Metal / Maďarsko )
Nepovažuji se za fanouška avantgardního metalu, ač občas si kapely tohoto žánru i poslechnu. Thy Catafalque je i na tento žánr dosti velká "haluz" a tak většina skladeb jde mimo mě (například i poslední album Vadak z roku 2021), ale pak si pustím třeba klipovku "Napút" z alba "Naiv" a tam si rochním bez ohledu na nápomocnou zpěvačku (Martina Veronika Horváth). Prostě strašně zajímavá kapela, kterou jsem chtěl vidět, ale již dopředu jsem čekal, že dám jen část setu.
jeho start mne hned "z kraje" rozhodil pohledem na stage. Na ní bylo šest muzikantů a navíc z repráků šla hudba, která byla poměrně tvrdá a zároveň vzdálenější avantgardě skrze až elektro prvky. A tak mi pár songů trvalo než jsem se ujistil, že jde o Thy Catafalque, což rozsekl odhadem čtvrtý song, který mi byl známý. I tak jsem této specifické kapely dal půlku setu a mizel na pauzu. Jsem rád za toto shledání, ale příště budu hodně váhat zda na ně jít, kór pokud se budou překrývat s jinou kapelou.

/// KORPSE ( Slam/Brutal Death Metal / Holandsko )
A zas mohu kopírovat to co u výše zmíněných DEVOURMENT a EXTERMINATION DISMEMBERMENT... Zase slam, který nemusím, ale toleruji. I je jsem doposud viděl jednou v roce 2018 na festivalu Nice To Eat You Deathfest. Tehdy (vlastně i tentokrát) mne nejvíce lákal vynikající bubeník "Marten van Kruijssen" (Cliteater, ex-Houwitser, ex-Dictated, Beheaded (živě) atd..), který je jak " Pan bubeník", tak má nezamněnitelnou image.
Samotný set za mě rozdrtil obě výše zmíněné kapely, ač i on byl ovlivněn pařákem. Korpse předvedli opravdu špičkový výkon, který dokonce nebyl ani žánrově monotóní. O to více zklamala až vlažná odezva fandů, kdy byl kotel sotva třetinový vůči EXTERMINATION DISMEMBERMENT. Wall of death mu i zde pomohla, ale velikosti "Běloruského kotle" nedosáhl. Tak jako tak za mne milé překvapení a skvělý set!

/// MŮRA ( Death/Doom Metal / Praha )
Můra vznikla teprve v roce 2020 a hlavně mne lákala žánrem, který prostě miluji. Jenže s tím žánrem to není tak čiré, protože se jedná o "nablacklý" death/doom, ale v reálu to byl víc black jak death/doom (to mi potvrdilo poslední setkání na TranSiberian Hunger 2021). Což by nebylo špatně, kdybych nečekal svůj oblíbený žánr. Tak jako tak v tento slabší den padla volba na další šanci pro tyto Pražáky.
Výsledek byl fakticky totožný jako v Brně, kdy jediným rozdílem bylo, že zde hráli za světla a tak člověk viděl i na warpainty. Samotný set mi přišel jako pomalější hutný black metal, který moc nenadchl. A tak v půlce setu padla volba na relax v přilehlé budově s tím, že se zbytek setu doposlouchá.

/// VIO-LENCE ( Thrash Metal / USA )
Mám pocit, že toto jméno moc nerezonuje metalovým světem, ač chlapi hrají od roku 1985. Tímto brzkým vznikem stojí jen kousek za Americkými legendami jako jsou například Slayer, či Exodus. Ostatně v řadách této kapely jsou členové a ex-členové kapel jak zmíněných Exodus, tak dalších legend alá Testament, Overkill, či Machine Head. Takže kvalita zde je a navíc 3z5 členů stáli u zrodu této kapely.
Očekávání jsem měl poměrně vysoko, ale to mne nenapadlo jaký ten set nakonec bude! Precizní zvuk, práce s fandy, velký kotel (dle obrazovky) a hlavně enormně zábavná hudba. Tam byla tvrdost, přechody, energie no prostě jsem si "rochnil". Sice dorazilo poměrně málo lidí na slot v 21:00, ale zase bylo úterý tak to lze tolerovat. Opravdu perfektní až naléhavý set, který právem patří mezi řekneme top20 ročníku. Děkuji.

/// PALLBEARER ( Doom Metal / USA )
A již nastal čas na jednu ze stěžejních kapel celého lineupu. Pallbearer vznikli teprve v roce 2008 a v jejich řadách mne zaujal pouze Brett Campbell, který je ex-členem Australské perly The Slow Death. I tak na mne kapela zapůsobila jako zjevení. Jejich hudba je poměrně otevřená, pozitivní, ale stále si drží Doom metalové postupy. Notně mi připoměla i srdcovky jako Warning, či jejich bokovku 40 Watt Sun. To vše mne rozsekalo zde v roce 2018, kdy tehdejší set byl pro mě nejlepší z celého ročníku!
Od té doby kapela vydala album "Forgotten Days", které má trošku jiný zvuk a přijde mi jak kdyby o chlup ustoupilo z Doom metalu směrem až k rocku. Je to dobré album, ale ta famózní vyváženost emocí zde absentuje. I tak byla očekávání vysoká, ale nějaký ten "červíček strachu" mi v hlavě hlodal. Toho přiživil zvuk, kdy z repráků šlo jakési "lupání" při nějakém tónu. Zvukaři se s touto "zradou" v průběhu setu vypořádali, což zaslouží pochvalu. V globálu byl tedy byl zvuk solidní a nikterak kapelu nelimitoval. A já si tak mohl užít naplno tento krásný set, který bavil od startu do konce. Nejvíce mne bavily starší kusy setlistu jako "Given To The Grave", ale základ je, že nezazněl song, který bych "odzíval". I tak bylo minulé setkání (v roce 2018) lepší, což však nesnižuje kvality letoška.
Jinak potěšilo, že zde bylo vcelku dost lidí, když uvážíme doom metal, bokovou stage a ještě úterý.

/// EVOKEN ( Funeral Doom/Death Metal / Spojené státy )
Tak toto bylo splnění "vlhkého snu", kdy považuji Evoken za nejlepší funeral doomovou kapelou. A to znám mnoho kapel, ale prostě Evoken jsou za mě nejlepší už jen proto, že mne baví všechna jejich alba a mám je v rámci subžánru i nejvíce naposlouchané.
To vše potvrdil i set na který jsem stál již v první třetině prostoru, což je víc vepředu než mám ve zvyku. Blízkost kapele znamená i intenzivní prožitek ve formě vibrací z repráků, což nebylo zcela ideální. Co se setlistu týče, tak ten byl naprosto skvělý, kdy na závěr zazněla skladba "Shades of Night Descending" z jejich prvního dema (rok 1994). Dalším velkým kladem je, že kapela hrála skladbu za skladbou bez řečí, které by čistotu setu poškodily. Naopak drobnou výtku dávám za "hecování lidí" ke skandování, což je za mne špatně u tak niterního žánru. I tak vynikající set, který byl ve finále za mne nejlepší z celého festivalu. Co se týče návštěvnosti, tak ta byla opravdu vysoká na úterý, pozdní start (00:10), bokovou stage a hlavně funeral doom.

Tento den mne zajímali kapely:
----
- At The Gates (střet s PALLBEARER)
- Pathology (střet s VIO-LENCE + relax)

Středa

Ráno byl cíl dorazit na kapelu Sceletons, ale vyhrával degustace piv před areálem.

/// ELBE ( Atmospheric Death/Doom Metal / Praha )
Elbe potkávám v poslední době stále častěji a jsem tomu rozhodně rád. Ostatně baví mne jak první instrumentální album "Sudety", tak jeho nástupce "Eschatology". To album posunulo tvář z řekněme "Post rock/metal / shoegaze" vod blíže k "Doom metal" a navíc celou transformaci podtrhává vynikající zpěvák Insomnic (Doomed, Somnus Aeternus, ex-Arch of Hell). Tudíž Elbe jsou pro mne jednou z kapel jejíž vývoj je přirozený, krásný a zábavný ve všech jeho fázích. A tak jedinou otázkou bylo jaký vliv bude mít obří Brutalová stage na jejich výkon. Ostatně v rámci festů jsem je viděl "jen" 2x na "MetalGate Czech Death Fest", což je o dost menší akce i stage.
A hned z kraje musím říci, že chlapi to zvládli bravurně. Jde vidět, že je fuk zda hrajte za světla, že nemáte nějaké vysoké pódiové nasazení, že je velká stage, že zde není narváno k prasknutí... Prostě pokud hrajete kvalitně, tak Vám není žádná stage malá/velká a úspěch se dostaví. A zde to byla perfektní práce, které logicky dopomohla i má znalost obou alb a zároveň i množství shlédnutých koncertů v poslední době (naposledy letos v červnu v Brně). Avšak obrovským plusem byl zvuk, který byl tak mohutný až mi občas naběhla "husí kůže". A právě díky němu kapela dokázala "zaplnit" tak obří stage i prostor před ní.
Mimo koncertně lze říci, že zde nebylo nějak moc lidí (asi 1/3 prostoru), ale šlo o hlavní stage v ranním čase kdy mnoho fandů teprve přijíždělo, protože vynechali úterý. Tudíž nakonec solidní účast a hlavně velmi pozitivní reakce. Za mne klobouk dole a zároveň jeden z top setů celého ročníku.

/// SCHIZOPHRENIA ( Death/Thrash Metal / Belgie )
Předpokládám, že hromada lidí tuto kapelu jednoduše vyignorovala. Death/Thrash Metal a ještě z Belgie? To je poměrně atyp.. Vznik teprve v roce 2016 (fakticky 2010 jako Hämmerhead)? To bude stát za prd... Jenže tyto rychlé soudy jsou mnohdy hrubou chybou. A kdo sem neplánoval jít, tak chybu jednoznačně udělal, protože na Obscene Extreme v roce 2021 byli naprosto skvělí. Tehdy mne překvapili přívalem energie a radosti ze samotného hraní. A již "jen" skrze to byla povinnost chlapi podpořit, ač se částečně kryly s větším žánrovým jménem a to s Heathen.
Nakonec je dorazilo podpořit poměrně dost fandů což potěšilo nejen mě, ale i kapelu. A ta fandy odměnila setem, který byl plný energie, tvrdosti a solidního zvuku. Za mě tedy kvalitní set, ale nadále výše řadím ten z OEF, kde byl bonusový faktor ve formě "poprvé a hned skvělé".

/// BLOODBATH ( Death Metal / Švédsko )
Tato kapela hraje "pouze" od roku 1998, ale již dlouho je legendou celého žánru. Krom vynikající porce death metalu zde můžeme spatřit opravdu vynikající muzikanty, kteří jsou/byli členy kapel jako Katatonia, October Tide, Nifelheim, Opeth, Paradise Lost, Lik a mnoho dalších. Zároveň chlapi nepatří mezi nejaktivnější koncertní kapely a tak jejich set "o prsa" porazil moje oblíbené Misery Index v přímém překryvu. Misery Index jsem viděl již 5x, ale Bloodbath pouze 1x (Brutal Assault 2015). A to navíc Bloodbath mají nové album "Survival of the Sickest" (2022).
Celý set provázel ne moc dobrý zvuk, který byl mnohdy klasickou "zvukovou koulí", kdy i samotný vokál zněl divně. A to jsem stál fakticky u zvukařů, kde by měl být nejlepší. Rázem kapela postrádala atmosféru, energii a celé to vyznělo slabě. A to platí i o legendárních peckách z alba "Nightmares Made Flesh" (2004), či notoricky známé skladbě " Like Fire". Set nezachránily ani meziskladbové průpovídky, kdy Nick Holmes například zdravil močícího fandu na "toi-toice". Zábavná to situace, ale na koncertě jde o hudbu a ta mne bohužel dost zklamala. Zklamání neodvrátil ani pohled na "první letce", či závěrečná pecka "Eaten". Okolí se naopak zdá se bavilo.

/// STRIGOI ( Death Metal/Crust / Spojené království )
Strigoi vznikli teprve v roce 2018, ale velmi záhy se upsali velkému vydavatelství Season of Mist. A hned v zápětí se objevovali stále častěji na festivalech. Z toho jejich boomu jsem byl až překvapen, ale mohu říci, že jejich hudba je opravdu zajímavá a specifická. Avšak hlavním argumentem "nástup slávy" je jednoznačně soupiska této kapely. V jejím čele totiž stojí Gregor Mackintosh (Paradise Lost, ex-Vallenfyre). A právě on po utlumení zmíněných Vallenfyre rozjel kapelu Strigoi. A hudebních nápadů má zdá se mnoho, protože za 4 roky existence kapela vydala již 2 alba, kdy poslední vyšlo letos (Viscera).
Velkou zajímavostí tohoto setu bylo, že se jedná o teprve jejich druhý v historii (první na In Flammen Open Air 8.7.2022). A ten zdejší u mne v nadšení gradoval až se "procpal" do osobní festivalové "top30". Ze skladeb zazněli například "Seven Crowns", či "Abandon All Faith". Při uvádění jedné skladby Gregor pobavil žádostí na fandy, aby předvedli "Slowest mosh pit" a prý "olny move...".
Celkově kvalitní set, kterému pomohl jak stín tak zajímavý "warpaint" zpěváka.

/// PENTAGRAM ( Doom Metal / USA )
Brutal assault se již roky snaží potvrzovat obří jména historie doom metalu. Jen jim osud moc nepřeje jako v případě Saint Vitus, Trouble, či The Obsessed. Letos padla volba na legendární Pentagram, kteří hrají již od roku 1971! Tudíž jen o 2 roky méně jak Black Sabbath. Jejich sestava se logicky za ty roky pozměnila, ale stále zde působí zpěvák Bobby Liebling (ročník 1953).
Osobně doom metal zbožňuji, ale takto staré kapely poslouchám jen minimálně, ale i tak byla povinnost zde být. Což zdá se platilo pro hodně lidí, protože set jich navštívilo opravdu hodně. Dalším překvapením byla samotná hudba, která dala vzpomenout na zmíněné Black Sabbath, či takový řekněme "heavy stoner doom metal". Opravdu krásný set, který vysoce předčil očekávání a navíc jsem lehce znal poslední song. Ne nadarmo jsou Pentagram pojmem a tak mohu poděkovat, že jsem měl tu čest je vidět.

/// JINJER ( Groove metal / Metalcore / Progressive Metal / Ukrajina )
Na hlavní stage jsem stíhal až druhou půlku této velmi oblíbené kapely, která láká davy fandů. Ti se na jejich sety hrnou buď skrze hudbu, či skrze pohlednou zpěvačku (Tatiana Shmaylyuk). Já fandou žánru "alá Jinjer" nejsem, ač si sem tam pustím jednotky kapel v tomto "širokém rybníčku" (mimo Jinjer třeba Infected rain). Tudíž letos mi bohatě stačila část setu a hlavně získaná "fajfku" u této "grupy" zvláště poté co jsem je zde vynechal v roce 2019.
Na set dle očekávání dorazila fůra fandů a snad každý se bavil po celý set. Což platí i o mě, ač to určitě nebyl nějaký z vrcholů festu co by mohl pomýšlet na "top30". I tak zde byla energie, komunikace s publikem i pódiové nasazení okořeněné o kvalitní technickou práci. Set měl logicky i politický/válečný podtext se vzkazem Putinovi "ať táhne domů" (Rusko zaútočilo na Ukrajinu pár měsíců zpět), či že ČR je pro ně jako druhý domov (zde nevím zda to "říkají všude"). Fajn set na který klidně někdy v budoucnu zajdu.

/// VULTURE INDUSTRIES ( Avant-garde/Progressive Metal / Norsko )
Avantgardní metal je pro mne velmi zvláštní žánr. Hudebně jde často mimo mne, kdy mi přijde jako předělaná opera, divadlo, či dokonce cirkus. Avšak existují jednotky kapel v kterých si nacházím to co mi "šmakuje" a avantgarda to okořeňuje. To "něco" je Black metalový základ, protože většina zmíněných kapel v těchto vodách začínala. A to platí i o Vulture Industries a já jsem tak o to víc rád, že sem byli potvrzeni.
Jejich set měl asi 15 minut sekeru, což zkrátilo dobu po kterou jsem zde mohl být (přechod na CANNIBAL CORPSE). Což tolik nevadilo, protože nebyla potřeba zde být celý set, zvláště když neznám většinu skladeb (ze setlistu jsem poznal pouze song "Strangers"). Samotný set měl dobrou atmosféru, vcelku malou návštěvnost a takovou pohodu. Prostě příjemný melodický dýchánek na který příště klidně zajdu. Jinak zpěváka mrzelo, že neviděl set kapely PENTAGRAM.

/// CANNIBAL CORPSE ( Death Metal / USA )
Kdo poslouchá Death Metal, tak ten zná tuto kultovní kapelu. Její hudba je stále stejně kvalitní ať se podíváte na první desky, či na poslední alba. Zároveň je fuk, zda daná alba zpíval Chris Barnes, či George "Corpsegrinder" Fisher. Je i jedno kdo byl v daném albu u kterého nástroje, protože zde nebyl a není špatný muzikant. To je persóna vedle persóny. To jsem si osobně potvrdil 3x (naposledy Obscene Extreme 2019) a zde to byla opět čest/povinnost vidět alespoň část setu. Proč jen část? Set dlouhý 1h a 15min mi přijde v posledních letech opravdu hodně v rámci dlouhých festivalů.
A tak jsem dal půlku setu, který měl jednu z nejvyšších návštěv ročníku. Opět se zde jednalo o precizní a profesionální práci s fůrou známých skladeb (například "Death Walking Terror"). Možná to bylo až tak profesionální, až to celé působilo odtažitěji. A právě to možná srazilo tento "diktát" až na chvost "festivalové top30", což čekám mnoho z čtenářů zarazí kór, když i já sám jsem fanda death metalu i CC.

/// ME AND THAT MAN ( Country/Blues / Polsko )
Opět kapela, kterou by "pravověrný fanda festivalu Brutal Assault" zavrhl jen pouhým pohledem na žánr. Já naštěstí nepatřím mezi tyto "konzervy" a tak jsem se již do tohoto "temného country" dostal. A vstupní branou byl právě projekt Me And That Man. V tuzemsku k němu lze přirovnat Pražáky Mr. Pink and the Bad Thoughts, které jsem viděl živě 2x a vždy to byla bomba. A Me And That Man je ještě kvalitnější kapelou. Ostatně v jejím čele je Nergal ze slovutných Behemoth, kdy právě on byl očekávám hlavním lákadlem jak pořadatelů, tak fandů.
Samotný set otevřela pecka "My Church Is Black", která měla nádherný zvuk i atmosféru. Ostatně tyto klady provázely celý set spolu se skvělou komunikací s fandy, extrémní pohodovostí a roztančenými fanoušky. Jejich upřímná radost a spontální tancování působilo mile. Slovo "mile" zní strašně v reportu na metalovém festivalu, ale je to tak. Ostatně i "Country/Blues" zní na podobné akci blbě... Zapálené zapalovače nad hlavami? To je jak na pop akci... Jenže může to znít/vypadat jak chce, ale prostě toto byl tak upřímný, pohodový až snový zážitek, že si jej budu pamatovat ještě dlouho. Ostatně atmosféru dokreslovala celá kapela svým pohodových vystupováním, či Nergal slovy jak se zde cítí jako doma. No prostě jeden z top setů letos, ač to tvrdí i fandové co byli na hlavní stage o setu Dark Funeral... Za mě raději Me And That Man jak celé legendární Dark Funeral (a to je mám vcelku rád).
Ze skladeb si vybauji mimo zmíněné "My Church Is Black" věci jako - "On the Road", "Burning Churches", či "Run with the Devil".
P.S.: Set si užíval i takový Čurby z Obscene Extreme.

/// AMENRA ( Doom/Sludge Metal/Hardcore / Belgie )
Tato Belgická kapela je uznávaná "zprava/zleva" jak od fandů sludge/doom, tak i od lidí, kteří tyto žánry nemusí. O samotných vysoupeních kolují zvěsti jak to byly fenomenální zážitky. To potvrzují i záznamy daných koncertů, které mají obrovkou energii i punc "haluze" s háky v zádech zpěváka a podobně. K tomu, když přidám, že mne baví i hudba, tak byla povinnost zde konečně být. Jenže program je postavil proti Death/Doomu Nailed to Obscurity a tak padla volba na půlku setů obou kapel.
Hned od začátku nastala opravdu silná atmosféra, kterou okořenily záběry promítané na plátno. Ty byly laděny do černobíla a převážně ukazovali sílu přírody a setu výrazně pomáhaly. K tomu, když se začala linou hudba, tak to byl opravdu težkotonážní zážitek. Ani mi nevadilo, že jsem většinu skladeb neznal, protože to bylo něco úžasného. Čemuž pomohla i absence komunikace s fandy, či nějaké okecávání skladeb. Prostě pěkně song za songem ať atmosféra graduje.
Celkově vynikající set z kterého se mi odcházelo strašně špatně, protože byl perfektní. A tak jediné co zklamalo byl nižší počet fadů.

/// NAILED TO OBSCURITY ( Melodic Doom/Death Metal / Německo )
Jejich slot šel bohužel proti kapele Amenra a tak padla volba na část setu obou uskupení. NtO jsou jednoznačně menší kapelou, kterou nezají mnohdy ani žánroví fandové, ale sám je mám rád od jejich potvrzení zde na ročník 2019. Tehdy však hráli na "pre-assaultu" a já se je rozhodl oželet, abych ušetřil síly a celý den dovolené. Tehdy jsem se však zařekl, že jak bude na festu možnost, tak na ně jednoznačně půjdu.
Jenže set Amenry byl famózní a tak to NtO měli strašně těžké. Zvláště, když Amenra není svým žánrem/atmosférou nikterak daleko. A tak mi set těchto Němců od začátku přišel jako průměrný melodický doom/death, který je zahraný slušně, ale nedává nic navíc. Postupně jsem se do setu dostal víc, ale na "festivalovou topku" to tentokrát nebude. Tudíž lehčí zklamání.
Zaujalo, že v rámci jedné skladby se cosi pokazilo a tak kapela musel přerušit danou skladbu a zpěvák prostoj vyplnil komunikací s fandy. O co šlo nevím, ale po pár minutách se již opět hrálo.

/// REGARDE LES HOMMES TOMBER ( Sludge/Post-Black Metal / Francie )
Start až v 02:00 ráno je smrtící, ale tito Frantíci za to rozhodně stojí. Obecně Francie produkuje dokonalé kapely a jednou z nich jsou i Regarde les Hommes Tomber. Jejich kombinace Post-Black metalu s prvky sludge je hutná, tvrdá, rozmanitá a má vynikající auru. Po jejich boku stojí Francouzské perly jako Celeste, The Great Old Ones, Year of No Light, CRIB45, či třeba Deluge (Déluge). Těžko volit kdo je lepší, protože vše to jsou lahůdky!
Na set jsem dorazil poměrně dost unavený a navíc bylo i vcelku chladno, což mé náladě moc nepomohlo. Avšak i přes tyto negativa tito Francouzy zabrali a dokázali svojí silnou muzikou probrat nejednoho "spáče". Celý set měl až okultní atmosféru, které dopomáhala všeobecná tma. To vše povýšilo kvalitu celého vystoupení až jej považuji za jedno z nejlepších letos. V tomto hodnocení nejspíše nebudu sám, protože dorazilo dost fandů na takto pozdní slot.

Tento den mne zajímali kapely:
----
- Heathen (nakonec pauza na pivo s kamarády)
- Misery Index (přímí střet s Bloodbath - velmi těžká volba)
- D.R.I (střet s Jinjer a pauzou - Uznávám je ač zatvrzelý fanda nejsem.)
- Hangman´s chair (střet s Cannibal corpse - Žánrově mi sedí, ale CC jsou legenda a srdcovka.)
- Dark Funeral (roky je uznávám avšak nastal střet s ME AND THAT MAN)

Čtvrtek

/// THE DEVIL'S TRADE ( Post metal / Dark folk / Maďarsko )
První den zde hrál Maďarský projekt/kapela THY CATAFALQUE a ve speciálnostech na ni teď navázal další projekt a to THE DEVIL'S TRADE. Zde jsme ve vodách Post metal / Dark folk, které jsou příjemné, zasmušilé, tklivé až přemýšlivé. A právě to mi velmi sedí. Na tomto festivalu je to opravdu okrajový žánr, který by spíš sedl na "Octagon" (letos Bastion) v noci jak na hlavní stage v 10:00, ale alespoň se kapela vyhnula nějakému střetu.
Na set dorazilo, dle očekávání, méně fandů, kterým se představila koncertní sestava tohoto projektu uzpůsobená pro metalové festivaly. Jejich hudba je opravdu plná emocí a temnější atmosféry, které sedí tma, ale ani denní nakonec nebyl problém. Ze setlistu bych vypíchl song "Dead Sister", který pojednává o sestře, která zemřela 10 let zpět, či 10 let před jeho narozením, či když mu bylo 10. To si bohužel přesně nepamatuji, ale to nic nemění na úžasném textu, hudbě a ryzích emocích. Pozadu nezůstaly ani ostatní skladby u kterých bylo jedno zda jsou anglicky, či maďarsky. Celý zážitek navíc dokreslovaly i úsměvné proslovy mezi songy.
Sume sumárum vynikající set, který předčil očekávání. Ty byly po prvním poslechu "nic extra".. týden před BA "paráda zní to fajn zajdu" a na festu "fantazie jsem fanda".

/// EXCREMENTORY GRINDFUCKERS ( Grindcore / Německo )
Tito Němci jsou již poměrně známou kapelou i v naší republice. Jejich hudba není příliš originální, protože jejich cíl je parodovat známé skladby do grind stylu. Když to řeknu blbě, tak to jsou "grindová Morčata na útěku". Obdobný přístup k muzice mi je vyloženě cizí, protože mi to přijde jako parazitování. Beru třeba za set 2 covery "po svém", ale stavět na tom celou kapelu no nevím. I tak jsem po THE DEVIL'S TRADE čekal na PHLEBOTOMIZED, tak byl cíl vidět část setu.
A z něj jsem dal asi 3 skladby a mizel do chladu Octagonu. Mezi těmi to songy byla i překopávka skladby "David Hasselhoff - Looking for Freedom". Celkově podprůměrný set co nebavil, ač kotel valil a fandů dorazilo hodně.

/// PHLEBOTOMIZED ( Progressive/Avant-garde Death/Doom Metal / Holandsko )
Jak v žánru vidím Death/Doom Metal, tak jsem vždy "v pozoru". Jenže toto jméno sice funguje od roku 1989, ale již v roce 1997 vlastně ukončilo činnost. Na scénu se vrátilo v roce 2013 (z původní sestavy je zde "jen" kytarista Tom Palms), ale až do roku 2018 mělo jen 2 alba, která vznikla před rokem 2000. Navíc jsem je dlouhé roky neznal až to změnil časopis Pařát, který je měl tuším na obálce včetně rozsáhlého rozhovoru. Tehdejší poslech mne moc nenadchl, protože to zdaleka není čistý Death/Doom, ale má zde vliv jak Avantgarda, tak progresivní postupy. Celkově to je strašně rozmanitá hudba, která mi příliš nesedí, ale proč si předpoklady nepotvrdit i živě. Zvláště když je zde zajímavý zpěvák Ben de Graaff (Caedere).
Z chladu Octagonu se mi nechtělo vylézat, ale na posledních 15 minut jsem se "trhl". Ve výsledku mohu konstatovat, že to je opravdu "podivná kapela" co míchá fůru žánrů, kdy vlastně ani nelez říci co hrají. Každý song mi přišel odlišný a zároveň složitý na poslech, což bylo na mne až příliš. Tudíž kapela to je kvalitní, ale píště klidně vynechám.

/// GODLESS TRUTH ( Technical Death Metal / Olomouc )
Aneb jedna z nejlepších tuzemských death metalových kapel. Mé poslední setkání proběhlo na MetalGate Czech Death Fest 2019 a dopadlo na výbornou, což přesně jsem čekal i zde. Zvláště když jim vyšlo album "Godless Truth" (2022), které zde zahráli komplet celé. Jenže celý set postrádal agresi a působil mdle i přes to, že členové kapely makali na 100%. Tudíž viditelná intenzita, ale z repráků se linula hudba se "zataženou ruční brzdou", tudíž bohužel špatný zvuk. A tak jsem asi v půlce odešel na pivo. Každopádně příště si je ujít nenechám.

/// ONSLAUGHT ( Thrash Metal / Spojené království )
Toto zásadní jméno Britského thrash metalu jsem viděl naposledy letos v červenci na Obscene Extreme 2022. Tam to byl zábavný set a znovu jsem si potvrdil, že Britský Thrash metal je neprávem upozaďován za ten Americký, či Německý. Ostatně Onslaught hrají již od roku 1982 a tak patří věkem mezi největší legendy žánru. Své kvality potvrzují celou kariéru, ač v současnosti je zde jediný zakládající člen a to kytarista Nige Rockett. Ten zde byl sice od roku 1982 do roku 1991 a vrátil se až v roce 2004, ale u zrodu stál.
Ze setu jsem stíhal až jeho koncovku, která byla příkladně tvrdá a zároveň zábavná. A co je nejdůležitější, tak nechyběla pověstná thrashová chytlavost a divokost (v míře hodné věku členů). Celkově opět solidní set. Zaujali mne i trika členů, kteří měli black metalové kapely Behemoth a Dark Throne.

/// BUTCHER BABIES ( Metalcore / USA )
Butcher Babies je velmi slavná kapela, ale slávu nemají skrze hudbu, ale spíše skrze "prsatice" (Heidi Shepherd + Carla Harvey) v jejím čele. Ty se mi tedy extra nelíbí, což však platí i o muzice. Proč jsem tedy dorazil? Potvrdit si předchozí věty živě, omrknout chování lidí a udělat si "fajfku" u velmi známé kapely.
Ze setu jsem zde zvládl jen 2 skladby a rychle mazal pryč. Hudba to byla opravdu průměrná, kterou se snažily nakopnout obě zpěvačky běháním po stage, poskakováním, či pořádným "headbanging". Za mne se jim to nepovedlo a vlastně ani nemohlo povést.

/// ABORTED ( Death Metal / Belgie )
Prvním velkým lákadle dne byl Sven de Caluwé a jeho parta. Svena vypichuji proto, že Aborted dosti často točí se sestavou a jediný Sven zde zůstává. Což je zároveň skvělá zpráva, protože to je fantastický zpěvák s charismatem. Ostatně toto bylo mé 4. setkání (naposledy Brutal Assault 2019) a od té doby kapela vydala album "Maniacult" (2021), které jsem tedy neměl možnost slyšet živě. A tak setlist reflektoval jak toto album, tak staší tvorbu, kterou velmi dobře znám. Velkým kladem byl drsný a čitelný zvuk, který mají Aborted snad vždy. Jako čekal jsem špičkový set, ale že nakonec Aborted zařadím do top5 ročníku to jsem opravdu nečekal. Zvláště, když i žánrově tu měli těžké kalibry a k tomu zde hrála fůra doom metalu (ten preferuji)...

/// PUPIL SLICER ( Mathcore/Deathgrind/Powerviolence / Spojené království )
Do potvrzení to pro mne byla neznámá kapela, ale předposlech mi dal vzpomenout na jinou Britskou kapelu a to Venom Prison. Ty jsem též do potvrzení neznal a nakonec to tu rozsekali neuvěřitelným způsobem (v roce 2019), až se procpali do top5 ročníku. Pupil Slicer "nežeru" tak jak Venom Prison, ale je to zajímavý guláš stylů který baví. A tak padla volba vidět půlku setu skrze překryv jejich slotu se srdcovkou jménem CATTLE DECAPITATION.
Jenže za tu půlku setu jsem dostal řekněme chaotický hardcore, slušné pódiové nasazení, ale celé to nezafungovalo. Možná to bylo vynikajícími Aborted a blížícím se hřebem v podobě Cattle Decapitation, ale prostě set Pupil Slicer mne nechal chladným. Do budoucna na ně nezanevřu, ale tentokrát to prostě nesedlo.

/// CATTLE DECAPITATION ( Progressive Death Metal/Grindcore / USA )
"Cattly" zde vidím počtvrté a vždy to je famózní práce, která ještě víc vynikne v klubu. Každopádně tato kapela je příkladně živelná a kvalitní ať hraje kdekoliv. To mi naposledy potvrdil jejich set v Brně roku 2017. Od té doby proběhly změny v kytarové sekci kapely, ale když jsem mezi posilami viděl basáka jakým je Olivier Pinard (Cryptopsy, Neuraxis, ex-Solium Fatalis), tak mne ani nenapadlo pochybovat o kvalitě setu, který to také potvrdil. Avšak to co mne na kapela baví nejvíce je famózní vokál... To co zde předvádí Travis Ryan je jak kdyby řvaly/zpívaly zvířata, kdy je až nemožné popsat to co se svým hlasem dokáže. K tomu když uvážíme výborný zvuk, špičkové muzikanty, známost diskografie kapely, fůru fandů... Tak mi z zoho nevychází nic jiného než opět vynikající set!

/// KATATONIA ( Doom/Death Metal, Depressive Rock/Metal / Švédsko )
Toto kultovní jméno funguje již od roku 1991, ale já s nimi mám roky "problém". Zbožnuji Doom/Death Metal a mimojiné i jejich kultovní album "Brave Murder Day" (1996), ale vývoj Katatonie mne v následujících letech zklamal. Skupina se postupně svezla s vlnou "měknutí" po boku Amorphis, Swallow The Sun (již jsou zpět kam patří), či Paradise Lost (již jsou zpět kam patří). Najednou z kultovních Doom/Death Metal kapel člověk poslouchá spíše "zasmušilý rock". Ten žánr je sám o sobě zajímavý, ale pokud jedna z hlavních kapel jakéhokoliv žánru opustí styl co pomalu stvořila, tak je to vždy špatně. Za mě chcete hrát jiný styl? Proč ne pozastavte kultovní kapelu a založte si novou, či prostě tvůrčí múzu dávejte do nové bokové kapely. A tak jsem Katatonii viděl pouze 1x zde v roce 2011 a od té doby ji 2x vynechal (2014 + 2015). Letos šli do střetu s kapelou 1914, která mne baví, ale ty vím, že ještě uvidím. A tak padla volba po 11 letech mrknout na Katatonii.
A set naplnil mé obavy, protože zde šlo vlastně o zasmušilý rock a ne o Doom/Death Metal. A to ještě tak nějak líbivě pojatý no nevím. Již druhý song "Deliberation" z roku 2006 mne moc nechytl a to zdaleka není nový... Z nových zazněla skladba "Old Heart Falls", která též není ničím převratným... No prostě dal jsem půl setu a šel pryč. Katatnoii budu nadále poslouchat z prastarých alb a novou tvorbu začnu spíše ignorovat. Určitě se nebráním nějakému příštímu shledání, ale na takto náročných festech si jej klidně odpustím... Naopak kamarádi si jejich set chválili, že byl super.

/// ASPHYX ( Death/Doom Metal / Holandsko )
Asphyx jsou zajímavým úkazem kapely, kterou kde kdo bere za esenci "Death Metalu" a jiní je mají za "Death/Doom Metal". Osobně se kloním spíše k Death metalu, který je okořeněn o občasné "Death/Doom Metal" prvky. To nic nemění na tom, že Martin van Drunen moc dobře ví co dělá a jak mají Asphyx znít. A jejich hudba je jasně rozpoznatelná v jakémkoliv období a v jakékoliv sestavě. Zde je samo faktor skvělého osobitého vokálu zmiňovaného Martina.
S touto srdcovkou jsem měl tu čest prozatím 3x (naposledy MetalGate Czech Death Fest 2019) a tak mé uši ještě neslyšely (živě) songy ze skvělého alba Necroceros (2021). Zde z něj zazněla minimálně klipovka "The Nameless Elite", kterou doplnily i staré klasiky jako "Death The Brutal Way", či "Deathhammer". Ostatně většinu setlistu jsem znal včetně závěrečné perly "Last One On Earth". Vše vyšperkoval vynikající zvuk a taková až pohoda, která se snoubila s tvrdostí a závanem minulosti. Prostě vynikající set, který byl vkusně doplňován průpovídkami, kdy zaznělo napřííklad "no alcohol, no fucking Asphyx". Opět famózní set a zároveň jeden z nejlepších letos!

/// PARADISE LOST ( Doom/Death Metal, Gothic Metal/Rock / Spojené království )
Na Katatonii navázali tito Britové u kterých také bylo období, které je odválo kamsi do Gothic Metal/Rock vod. Avšak i v tomto období nacházím několik oblíbených skladeb (Erased / Mouth / Say Just Words atd..), ale ty logicky nemají na pecky z alb "Gothic", "Shades of God", či "Icon". I tak jsem byl k vývoji PL více smířlivý jak k Amorphis, natož Katatonii. Naštěstí v roce 2015 vyšlo famózní album "The Plague Within", které rázně stočilo kormidlo vývoje zpět ke kořenům kapely potažmo žánru. Do teď si pamatuji jak mne nadchla klipovka "Beneath Broken Earth" u které jsem si řekl "Konečně! to je přesně to co čím jsou Paradise Lost!".
Zdejší set tak vkusně kombinoval jak staré pecky (True Belief, Eternal, Pity the Sadness, As I Die atd..) s těmi "rockovějšími" (Say Just Words, One Second, atd..), tak s těmi novějšími co se vrátili ke kořenům (No hope inside, Ghosts, Blood and chaos, atd...). I zde vše podpořil solidní zvuk, ale vcelku mne překvapilo, že nedorazilo až tolik lidí kolik bych očekával. Což nic nezměnilo na mém nadšení, kdy ze stage hrají notoricky známé songy, které prostě miluji v čele se srdcovkou "As I Die". Opět nádherný set!

/// SHAAM LAREIN ( Psychedelic Rock - Occult Rock / Švédsko )
Skrze odpadnutí oblíbené kapely Uada jsem viděl část setu této kapely, které se posunula do jejich slotu. Předposlech před BA nedopadl zle, ale jejich původní slot neměl moc nadějí na to, abych na ně šel. Jenže osud tomu chtěl a nakonec jsem je kousek viděl. Hned od startu zaujala kombinace třech vokalistek, která byla opravdu příkladně harmonická. K tomu měla hudba takový nádech blízkého východu a tajemna. Čemuž odpovídá ten "Occult Rock" v žánru, ač já zde cítil až folkové prvky. Každopádně set to byl poměrně zajímavý, ale dal jsem odhadem 4 skladby a mizel směr NECROPHOBIC, které jsem chtěl vidět více.

/// NECROPHOBIC ( Death/Black Metal / Švédsko )
Tito Skandinávci fungují již od roku 1989, ale doposud se mi je nepodařilo vidět. Mám je rád hodně let, ale zároveň nad ně "stavím" mnoho kapel. Což nic nemění na faktu, že se zde jedná o špičkové spojení dvou metalových žánrů, které proslavily celé Švédsko.
Chlapy dorazila podpořit jedna z nejvyšších účastí na této stage a fandové dostaly za odměnu pekelně rychlý black. Ostatně i pohled na stage dával jasně tušit, že zde jde primárně právě o "černý kov", což dokazovaly i gesta zpěváka i osvětlení stage. Osobně jsem z celého setu poznal jen jednu skladbu, což tak nějak odpovídá tomu jak "moc" mám tuto legendu naposlouchanou. Každopádně se jednalo o opravdu kvalitní set, ale na nějakou "topku" to nebylo.

/// FLESHGOD APOCALYPSE ( Symphonic/Technical Death Metal / Itálie )
V koncovce dne na scénu nastoupila kapela hrající řekněme orchestrální death metal. Jejich hudba s operou velmi koketuje čemuž se i uzpůsobují samotné sety, či oblečení. K jejich hudbě mají nejblíže Řekové Septicflesh, ale Fleshgod Apocalypse posouvají ještě dál tu orchestrální složku. Ostatně kvalita muzikantů je zde špičková kór, když zmíním kapely kde působí/působili zdejší členové - Bloodtruth, Hour of Penance, Angerseed (živě), Obliterate (živě), Afgrund, Belphegor (živě), Decapitated (živě), Vital Remains (živě), Hideous Divinity. Co kapela to perla a výsledkem je tato až jedinečná muzika, která na mne platila živě hned 2x (naposledy zde v roce 2017).
Avšak tentokrát mi trvalo několik songů, abych se do jejich hudby ponořil. Což se naštěstí podařilo, ale na nějaký top set ročníku to tentokrát nebude. Zvláště, když jsem asi v půlce odcházel skrze krátký oddech před vrcholem dne (koncert Skepticism).

/// SKEPTICISM ( Funeral Doom Metal / Finsko )
Jak byli osobním headlinerem úterka Funeral Doom Metalový velikání Evoken, tak headlinerem dneška byli Skepticism. Tyto Finy jsem zde viděl 2x (naposledy v roce 2015) a vždy to byly ryzí emoce, hudba od srdce a perfektní atmosféra. Tu zcela zásadně prohlubují klávesy, které posouvají celek až do samotného nitra každého posluchače. A poté, když nastoupí vokál, tak je dílo dokonáno. Ne nadarmo Skepticism miluji roky a patří mezi mé nejoblíbenější kapely a to nejen v úzké škatulce jakou je "Funeral Doom Metal". Navíc od posledního setkání kapela vydala výborné album "Companion" (2021).
Samotný set započal až pietním pokládáním bílých růží po celé stage. Ty byly občas využity v rámci skladeb a hlavně byly postupně rozdány mezi fanoušky. Kamarád se k jedné dokonce dostal a prý se jednalo o "živé" růže a nejen nějaké umělé náhražky. Každopádně tento úvod navodil tu pravou atmosféru, kterou ještě dál a hlouběji posouvala samotná hudba. Musím se přiznat, že pár skladeb jsem neznal, ale to nikterak nesnížilo jejich intimitu a kvalitu. Avšak předchozí věku lehce popřela jedna z posledních skladeb, která byla dosti rychlá na tento žánr a zároveň jsem z ní nebyl úplně unešen.
Suma sumárum vynikající set, ale když jej porovnám s těmi předchozími, tak minimálně ten z roku 2015 řadím před něj. Tak jako tak se jednalo o jeden z nejlepších letošních setů, který podpořil opět dosti vysoký počet fandů. Je fajn vidět, že i funeral doom umí natáhnout lidi.

Tento den mne zajímali kapely:
----
- Mercyful Fate (Legenda legend, ale již jsem viděl sólo King Diamond, tak mám splněno.)
- 1914 (střet s kapelou Katatonia - 1914 mám rád již jsem je viděl, tak po letech padla volba na Katatonii.)
- Blood Incantation (střet se srdcovkou Paradise Lost)
- Cradle Of Filth (nakonec pauza na pivu Rohozec)
- Valkyrja (střet s Fleshgod Apocalypse + minule mne moc nechytli

Pátek

/// CARNATION ( Death Metal / Belgie )
Dnešní den otevírala poměrně zajímavá Death metalová kapela z Belgie. V této zemi v daném "ranku" vládnou smrťáci z Aborted, kdy Carnation až takovou kvalitu nemají. Potvrdil t o i tento, který měl vše co k death metalu patří, ale nic víc... prostě solidně zahraný death metal. Jinak zazněla i nová klipovka "Stench of Death".

/// AVIANA ( Progressive Metalcore - Djent / Mezinárodní )
Předposlech tohoto mezinárodního uskupení, které má kořeny ve Švédsku mne nechal chladným a považoval jsem je za jasnou pauzu. Avšak kamarádi se chtěli podívat na část setu, než vyrazíme na pivo, a tak jsem viděl asi 3 skladby. Již pohled na stage zaujal muzikanty v maskách, ale u mne spíše vznikl vykřičník, že daná kapela tlačí víc image jak hudbu. Má skepse k této kapele však poměrně rychle opadla, protože zde šlo o solidní melodický metalcore, který občas přecházel až do HC tvrdosti. Skladby zněly rozmanitě i technicky vyspěle, ale i tak toto není můj šálek kávy. Ve výsledku tedy ucházející set.

/// ARTILLERY ( Thrash Metal / Dánsko )
Artillery lze považovat za stěžejní jméno Evropského Thrash metalu. Vždyť fungují již od roku 1982! Jejich žánr bych osobně označil za Thrash/Speed Metal jak čistý Thrash. Základem však je, že to baví živě což mi potvrdil zdejší set v roce 2017. Bohužel letos neustával pařák a tak padla volba vidět pouze druhou půlku setu, která mi opět předvedla poctivý "šlapavý" thrash metal, který občas jde až k heavy metalu. Což zní možná "vyměkle", ale není tomu tak. Kapela je dostatnečně "tvrdá", aby na tuto akci zapadla, což potvrzuje i vcelku vysoký počet fandů před stage. Ze setlistu si vybavuji pouze klipovku "Legions". Celkově solidní set.

/// NUNSLAUGHTER ( Death Metal / USA )
Toto je poměrně zajímavá kapela, která sice hraje Death Metal, ale vzhledem i atmosférou je blízko k Black Metalu. Co mne však zarazilo je, že jsem je neznal, ač hrají od roku 1987 a mají za sebou obrovské množství alb (ač z toho "jen" 5 plých alb)! Každopádně předposlech zněl fajn a to potvrdil i set, který mi přišel jako old school black metal v rychlejším tempu. Bohužel však neustále pařilo sluníčko a já tak dal asi 4 skladby a šel se skrýt do chládku Octagonu. I těch pár skladeb bylo slušnou podívanou, ač ji trošku pokazil nic extra warpaint členů kapely, který působil až vtipně.
Jinak v kapele je jediný původní člen a to Don of the Dead.

/// FAÜST ( Thrash Metal / Praha )
Chlapi vznikli v roce 2013, ale od té doby mění názvy. Já je poznal jako Coldblooded Fish, ale než jsem se stačil rozkoukat, tak se v roce 2020 přejmenovali na Faüst. Od té chvíle mi přijde, že je o nich slyšet víc i skrze vysokou koncertní aktivitu. Sám jsem je (jako Faüst.) viděl na Obscene Extreme 2021, kde se jednalo o zábavný set a tak nebyl důvod je zde vynechat i přes neustále pražící slunce, které vysilovalo každého bez rozdílu. S tím vším se však chlapi popasovali pěkně rychlou verzí thrash metalu, která lidi baví a snadno roztáčí kotel. Rázem tak člověk zapomene na počasí a prostě se baví. Ze skladeb si vybavuji "Life Is An Open Grave", či "Born To Be Sacrificed". Dokonce nastaly i dva covery od jejich oblíbených kapel. Jednalo se o nějaký song od Discharge a "Celtic Frost - Into the Crypts of Rays". Za mne opravdu povedený set, který předčil očekávání. Nezbývá než se těšit příště, což bude na akci Power Grindcore v Brně.

/// BENIGHTED ( Brutal Death Metal/Grindcore / Francie )
První kapelou na kterou jsem se dnes vyloženě těšil byli tito Frantíci. Jejich hudba je nářezem ať jste na nich v klubu, nebo na festu, což mám potvrzeno již 5x (naposledy MetalGate Czech Death Fest 2019)! A nářez to byl i zde, ač jsem první skladby nebojoval pouze s vysokou teplotou, ale hlavně se zvukem. Ten kapelu až tlumil v její nátlakové hudbě. Naštěstí to "odneslo" jen pár songů a tak se tato smečka mohla projevit naplno. Ostatně i já se s lepším zvukem bavil mnohem víc a vrcholem se stala závěrečná lahůdku "Let the Blood Spill Between My Broken Teeth". Opět drtivý set a nezbývá než se těšit na budoucí setkání.

/// GOD MOTHER ( sludgy hardcore / Švédsko )
O této pecce slýchám již roky jak má skvělé a živelní sety, či jak je jejich zpěvák nejpohodovějším člověkem. Já si předchozí větu potvrdil zde v roce 2017 a tak byla povinnost dorazit i letos, ač proti půlce jejich setu stála má srdcovka SWALLOW THE SUN. To hodně zamrzelo a tak bylo v plánu dát pouhou půlku setu GOD MOTHER a odtud na celý set SWALLOW THE SUN. Jenže to by nesměli GOD MOTHER hrát tak skvěle kór po rychlé svižné zvukovce... Hned od startu jsem se neskutečně bavil přívalem nadšení, energie a tvrdosti hudby. K tomu se zpěvák (Sebastian Campbell) jednoduše nezastavil to byly až taneční kreace na stage, pak běhal s mikrofonem v kotli, či plaval v lidech. Divočil až tak, že se mu podařilo rozbít mikrofón, který pak nějak dal do kupy aby mohl pokračovat. Jednoduše velmi upřímný zajímavý tvrdý hardcore. Bavil jsem se až tak, že jsem oželel půlku setu zmíněných SWALLOW THE SUN, které považuji za jednu ze svých zásadních kapel... Až tak to bylo skvělé!

/// SWALLOW THE SUN ( Melodic Doom/Death Metal / Finsko )
StS jsou významnou žánrovou kapelou, ale je mnoho významnějších jmen. Avšak pro mne je to nejzásadnější kapela, protože právě jejich zdejší set, v roce 2008, mne dostal k Doom Metalu. Od té doby tento žánr, a jeho subžánry, považuji za svůj nejoblíbenější. I tak se kapela nevyhla poklesu kvality +/- od alba "New Moon" (2009), kdy mi StS přišli až moc měkcí a nepřirození. Což byl šok, když první tři alba točím kdykoliv v jakémkoliv pořadí a jednoduše je miluji. Naštěstí návrat zpět ke kořenům proběhl již v roce 2015 trojalbem "Songs from the North I, II & III". A od té doby mne StS opět baví, což je podobný vývoj jakým si prošli například Paradise Lost.
Od letošního setu jsem čekal špičkový výkon, ač poslední setkání zde v roce 2017 dopadlo poměrně rozpačitě. Staré pecky měly ohromnou sílu, ale set byl protkán i novějšími věcmi, které mne až tak nebavily. A možná i to způsobilo, že jsem se letos nedokázal trhnout z vynikajícího setu GOD MOTHER. A jsem na StS došel až v půlce, ač bylo v plánu naopak v půlce opustit GOD MOTHER. Po příchodu mi logicky nějaký čas trvalo si zvyknout na stage, kde praží slunce (Obscure již bylo ve stínu) a hlavně přepnout hlavu z divokého hardcore na doom metal. A k tomu všemu jsem "mé první songy" neznal, což změnila až věc jménem "Stone Wings" z novějšího alba "When A Shadow Is Forced Into The Light", která byla povedená a konečně mne naladila na vlnu kapely. Avšak já čekal spíše na věci z prvních třech alb, což se mi dostalo vlastně až na závěr kdy zazněla má oblíbená "Swallow".
Celkově kvalití set, který se do letošní top30 vejde, ale i tentokrát zde přetrvává drobný otazník nad novějšími songy v porovnání s prastarými kusy.

/// DEPRESY ( Symphonic Black/Death Metal / Slovensko )
Depresy patří mezi nejvýznamnější Slovenské kapely, ale i tak se mi je podařilo vidět pouze 3x (naposledy Nice To Eat You Deathfest 2019). Tato skutečnost jasně vybízela k účasto na jejich koncertu zvláště, když letos po dlouhých 13ti letech vydali album ("Psycold"). Z něj zde zazněla minimálně skladba "Escapism", ale kapela logicky sahala i do minulosti a tak zazněl naříklad song "Paliatin series" (?). Celý set měl solidní podporu fandů i zvuku, ač mi kapela přišla poměrně alternativně zaměřená na to, že zde jde o Black/Death Metal. Každopádně kvalitní set, který určitě předčil ten z NTEY 2019.

/// SOMNIATE ( Black Metal / Plzeň )
Nové black metalové kapely v ČR jsou velmi zajímavé a mezi ně patří i Somniate. Sice je to novější kapela, ale je složená ze zkušených muzikantů, kteří prošli kapelami jako Brutally Deceased, Mallephyr, Et Moriemur, Self-Hatred, Heaving Earth, Feeble Minded, Sól, či Neurotic Machinery. A tak nepřekvapilo, že jejich letošní set na MetalGate Czech Death Fest byl velmi solidně zahraný, ač mne příliš neseděl zvuk. I přes to jsem se tehdy bavil a tak zde jejich set dostal přednost před slovutnými Decapitated!
Zvuk na Bastion stage doposud nebyl nějaký topový a tak jsem měl trošku obavu o Somniate, ale zde se obavy nepotvrdily. Ostatně nazvučit dva tak rozdílné vokály nebude úplně jednoduché, když jeden jde k až k depressive black stylu (potažmo staré Burzum - tvrdil někdo v okolí) a druhý je posunutý k až death metalu. A právě tato kombinace zajímavě posouvá hudbu této kapely vstříc budoucnosti. I tak mi pár skladeb trvalo se do jejich setu dostat, protože jejich hudba není "snadno stravitelná", což je ve své podstatě dobře. Posluchač musí hudbě věnovat čas a pozornost a tím vznikají ta silná pouta kapela-poslouchač. Osobně mé pouto ke kapele sílí a tak i tento set hodnotím pozitivněji jak ten na CDF. Jinak z okolí šly řekněme průměrné ohlasy, kdy jeden mluvil o tom, že kapela to je zajímavá, ale taková ještě nedotažená. Naopak kamarád, který holduje black metalu byl nadšený a to o Somniate nikdy neslyšel dokud jsem ho na tuto stage nepřivedl.

/// BLIND RULER CURSED LAND ( martial industrial / dark ambient / drone/doom / Praha )
Na zdejší KAL stage chodím max 2-3x za ročník a to hlavně na "dark ambient" kapely, což tak nějak splňuje i tento projekt. Nejedná se zde o čistý "dark ambient", ale působí na mne snově a zábavně. Ve výsledku tak zvítězil nad nad hvězdou jakou je Abbath.
Na set jsem dorazil raději v předstihu, protože jsem nevědě jak bude KAL koncipován, zda se opět nebude sedět na zemi atd... A tak byla možnost vidět zpěváka "v civilu" s trikem Primordial jak se baví s kamarády, či jak ladí "serepetičky" na stage. Jakmile začal set, tak jsem dostal dosti monotónní hudbu, což je fakticky jeden z poznávacích znaků podobných kapel, ale zde to bylo až moc. Ostatně vždy je třeba dodat něco "navíc", což zde bylo průměrné promítání na plátno, "kovové tyčinky", či jeden velký činel s paličkou. Moc jsem se nebavil a po asi třetí skladbě zvolil odchod. Za mne tedy zklamání, ač byla KAL stage velmi slušně zaplněná.
Jinak zajímavé je, že si tento projekt zahrál na vynikajícím žánrovém festu Hradby Samoty.

/// SUFFOCATION ( Brutal/Technical Death Metal / USA )
Psát cokoliv o legendě jakou jsou "Suffo" je pomalu jak "házet hrách o zeď". Toto je prvotřídní agrese a špičková kvalita v jednom. Logicky mrzí, že zde již nepůsobí Frank Mullen, ale zdraví člověk neporučí. A hlavně Ricky Myers je velmi solidní náhradou, což mi potvrdilo i poslední setkání na MetalGate Czech Death Fest 2018.
A i tentokrát Ricky na stage dominoval, kdy neustále prokazuje, že je správnou volbou na takto zásadní pozici v metalovém světě. Celý set měl ohromný a kvalitní zvuk, který podpořila výborná práce osvětlovače. Avšak to hlavní jsou skladby, které byly naprosto fantastické až mne mrzelo, že jsem potřeboval v asi 3/4 setu odejít na KAL stage. Kde kdo si klepe na čelo proč?? Důvod je ten, že Suffo miluji, ale viděl jsem je několikrát a jistě je ještě uvidím, ale Italský dark ambient jen tak neuvidím, tudíž bohužel jen půl setu.
Zajímavá událost byla, že v tento den měl narozeniny jejich řidič Meryk (?). A tak jej kapela pozvala na stage a fandové si zakřičeli otřepané "Happy birthday".

/// NEW RISEN THRONE ( Dark Ambient / Itálie )
I druhá zastávka na KAL stage mne zavála k pro mne neznámé kapele. Zde jde o pravý "dark ambient", který zní poměrně monotónně, ale jak se do něj člověk zaposlouchá, tak najednou čas začně plynout úplně jinak. A to potvrdil i zdejší koncert, který byl jak hluková stěna, kterou doprovázely pestrobarevné abstrakce na plátně. Jakmile se člověk tou hlukovou stěnou prodral, tak začal nacházet lahodnost a sílu hudby samotné. Opravdu výborný set, který až předčil vyšší očekávání. Drobnou vadou byl několikasekundový problém se zvukem, jak kdyby se někde odpojil kabel, a tak repráky začali dosti pískat. Muzikant na stage opravdu nebyl nadšen, ale vše se zvládlo.

/// FLESHCRAWL ( Death Metal / Německo )
Tito mazáci hrají již od roku 1991 a potvrzují, že kvalitní Death Metal může být i mimo "svatou trojici" (Švédsko, USA, Holandsko). Doposud jsem je viděl 2x a vždy to byla paráda a hlavně mne těší, že jsem na pódiu stihl vidět zpěváka Sven Gross, který zemřel v roce 2021. Jeho náhradou je Maďar Borisz Sarafutgyinov (Deprived of Salvation), který zde již byl u mého posledního setkání s kapelou na Obscene Extreme 2021, které dopadlo na výbornou.
A i opáčko zde bylo pěkně tvrdou porcí starškolského death metalu. Ten logicky není nějak technický, či extrémně rozmanitý, ale jeho válivost a chytlavost prostě baví. Bohužel lidí na ně příliš nedorazilo, kdy se jednalo nejspíše i střet s Venom na hlavní stage. I ta menší návštěva však dokázala rozjet menší kotel o asi 5 - 20 lidech. Naštěstí na poslední skladbu se lidé zvedli a kotel měl rázem asi 50kusů. Odezva tedy byla slabší, ale set to byl naopak parádní a to i přes moji dosti silnou únavu.
Jinak ze setlistu si vybavuji skladby "Flesh Bloody Flesh" a "Into the Fire of Hell".

Tento den mne zajímali kapely:
----
Decapitated (střet se Somniate)
Abbath (Je to pan muzikant, ale přednost dostala KAL stage.)
Venom (Tuto legendu jsem již viděl, tudíž přednost dostala KAL stage.)

Sobota

/// STELLARIS / STELL/RIS ( Melodic metalcore / Praha )
Dnešní den otevíral metalcore, což je žánr který zrovna moc nemusím. Avšak bývají zde pohledné zpěvačky a občas mne baví i hudba (například klasika Infected Rain). Jenže to příliš neplatí o této "kometě", která ještě nemá venku ani jedno plné album (venku naposledy EPku "Upside Down") a i přes to všechno hrála na mnoha zajímavých festivalech ( Fajt fest, Basinfirefest, Chlístovský HEJK, Death Coffee Párty, či menší Slovinský festival "Petroleum Beat Festival") ke kterým teď přibývá Brutal Assault. Což je opravdu raketový rozjezd, který zaslouží hlubokou poklonu. Avšak u mě nadále platí, že mne kapela nesedí, což potvrdil i letošní MetalGate Czech Death Fest. I tak jsem opět dorazil, protože hned v dalším slotu hrála má oblíbená kapela Mass Infection.
Samotný set potvrdil mé nízké očekávání, ač jej navštívilo poměrně dost lidí. Ti předváděli i mnohem silnější odezvu jak v červnu na CDF, ale to nic nemění na mém názoru. Prostě obyč metalcore, který nenadchne ani neurazí. Naopak chválím nasazení zpěvačky, která i pěla na okraji kotle, či si na závěr šla zaplavat do lidí. 

/// MASS INFECTION ( Death Metal / Brutal Death Metal / Řecko )
První kapela na kterou jsem se těšil byl tento Řecký nářez. Za necelých 20 let na scéně mají venku pouhá 4 alba, ale kvalita je na nich opravdu vysoká, což mi potvrdil i jejich set na MetalGate Czech Death Fest v roce 2016. Zde jsem čekal totéž, ale byly zde i obavy z velké stage skrze jejich statická vystoupení. Naštěstí však dostali naprosto precizní zvuk v kterém šlo slyšet naprosto vše jak u kytar, tak bicích. Tím ještě více vynikla kvalita jednotlivých muzikantů a já tak byl nadšený od startu do konce a rázem velikost stage nehrála roli. To, že se bude jednat kvalitní set jsem čekal, ale toto opravdu ne!
Drobnou vadou je nižší počet fandů jak na předchozích STELLARIS a to, že zde vznikal kotel spíše krátkodobě jen v pár lidech... Už i já jsem byl rozhodnutý do něj jít, ale nesnáším takové to jo/ne a navíc nejsem "buřič" co okope x lidí okolo a vyvolá kotel.

/// HIDEOUS DIVINITY ( Technical/Brutal Death Metal / Itálie )
Z Itálie pochází celá řada špičkových Death Metalových kapel a jednou z nich jsou právě Hideous Divinity. Ti jsou sice méně známí, ale to nic nemění na jejich vysoké technické kvalitě. Ta funguje, jak v klubu tak na festivalu, což jsem si doposud potvrdil 2x (naposledy MetalGate Czech Death Fest 2018). Vůči Mass Infection dorazilo více lidí, ale zase dostali horší zvuk ač kapely to jsou obdobně kvalitní. Tudíž i přes vyšší živelnost na pódiu z pomyslného souboje vychází vítězně Řecká parta. I tak to byl výborný set, který se stihl "nacpat" do mé top30 ročníku, což není k zahození.

/// GOROD ( Progressive/Technical Death Metal / Francie )
Další kapela a opět technické pojetí "kovu smrti" jen tentokrát z Francie. Z tohoto státu neznám mnoho Death Metalových kapel, ale to neznamená, že zde není kvalita. Sice mé poslední setkání nedopadlo na výbornou (zde v roce 2019), ale i tak byl plán chlapy podpořit. A právě každým dalším setkáním mi přijde, že Gorod dál a dál posouvají svůj death metal do extrémně technických výšin, kdy až koketují s jazzem, či něčím podobným. Rázem se pro mě stávají dosti těžce čitelnou kapelou s kterou mám na velkých festech problém, abych se na ni naladil. Věřím, že na koncertě v klubu s pár kapelami by byl jejich set "orgasmem", ale zde mi ta "přetechnizovanost" nesedla. Naopak na závěr dali starou věc, která byla pěknou borcí až brutal death metalu a to již byla jiná.

/// HAEMORRHAGE ( Goregrind / Španělsko )
Nastal čas na jednu z nejvýznamnějších kapel v rámci Goregrindu. Jejich živá vystoupení mají šťávu (čti krev) a jsou velmi zábavná. Což jsem si však potvrdil pouze 1x (Brutal Assault 2011) a o to vyšší očekávání měl právě tento set. Na něj překvapivě dorazilo méně lidí jak na předcházející Gorod a navíc v kapele chyběla kytaristka Ana. On i ten kotel nebyl tak velký jak bych čekal, což platí i o wall of death. No prostě odezva fandů byla poměrně slabá a tak mohu jen doufat, že si je zopakuji do pár let na OEF. Hudebně to zde není nic objevného, což platí pro celý Goregrind a jde zde primárně o spojení tvrdé hudby a zábavy. Zábavnost dělá hojně zpěvák Luisma s těmi všemožnými plastovými zakrvácenými nohami, srdcem atd...
Celkově slušný set, ale na "topku" to letos nebude.

/// UNEARTH ( Metalcore / USA)
Metalcore takřka neposlouchám, ale jméno UNEARTH mi cosi říkalo z minulosti, že o ně lidé žádali a dokonce zde hrálo. Avšak nevybavuji si, že bych je měl nějak naposlouchané. Jenže kamarád má rád HC a na UNEARTH jsme dostaly od jiného kamaráda pozitivní doporučení, že se jedná o kvalitní starý Metalcore. A tak se vyrazilo na pár skaldeb, které i pro mě dopadly solidně, ač nadále fanda žánru/kapely nejsem.

/// UNDERGANG ( Death Metal / Dánsko )
Dánsko nepatří mezi nejznámější Death Metalové země, ale i zde lze nalézt celou řadu perel. A jednou z nich jsou právě Undergang, kteří vznikli teprve v roce 2008. Samotný zvuk Undergang je pořádným hnilobným death metalem, který neoplývá zrovna čistým zvuk, což mu dává punc historie. A tak se při poslechu na mysl derou kapely jako Demilich, či třeba i Grave. Set to byl dle očekávání pěkně hutný, ale přijde mi, že mohl dostat lepší zvuk. S tím mi pomohl přesun od zdi na druhou stranu k záchodům, kde to již znělo lépe. Celkově velmi kvalitní set na kterém mne hodně bavil zpěvák David Torturdød (Phrenelith).

/// VOIVOD ( Thrash Metal, Progressive Metal / Kanada )
Tato Kanadská legenda (vznik 1981) je pro mne zvláštní kapelou, kteoru mám rád, ale zároveň ji často eliminuji v rámci střetu s jinou kapelou. A tak jsem je doposud viděl pouze 1x zde v roce 2016. Ostatně i letos bylo v plánu je vynechat, ale nakonec jsem viděl posledních 15 minut setu při čekání na následující INSOMNIUM. Z toho mála skladeb jsem se bavil, ale překvapivě dorazil dosti nízký počet fanoušků. Na nějaké hlubší hodnocení to však nebylo.

/// INSOMNIUM ( Melodic Death Metal / Finsko )
Insomnium patří mezi mé srdcovky minimálně ve škatulce "Melodic Death Metal". Baví mě jak stará alba, tak ty nová. O to víc mne mrzí, že toto setkání je teprve třetí (naposledy zde v roce 2016). Set otevřela skladba "Shadows Of The Dying Sun" (snad se nepletu) a hned v ní nastal problém se zvukem, který byl dosti špatný zvláště na vokálu. Avšak již druhá skladba jej měla v pořádku a to potěšilo dvojnásob, protože druhou skladbou byla má nejoblíbenější "Mortal Share". Zvláště u ní lidé začali "bláznit", kdy se rozjel solidní kotel a začalo plavat opravdu hodně lidí. Z následujících skladeb si vybavuji song "Pale Morning Star" a k němu x dalších, které z hlavy, a poznámek, nedám názvem. Každopádně vynikajíc set jako vždy, ač ten zvuk v předních řadách byl překvapivě o něco slabší jak v zadnějších řadách. Každopádně jeden z top zářezů letos!

/// GAAHLS WYRD ( Black/Heavy Metal / Norsko )
Tato kapela vznikla teprve v roce 2015, ale v jejím čele je zpěvák Gaahl (ex-Gorgoroth, ex-God Seed, ex-Wardruna), což je zárukou kvality. Mne navíc těší, že i taková persóna je ochotná tvořit něco jiného jak "obyčejný Norský Black Metal". Zde Gaahl kombinuje silné melodie se zmíněným blackem a z alb to opravdu baví. Jenže živý set mne až tak nenadchl, což mi opět přijde, že bylo o zvuku. Ten byl v druhé půlce určitě lepší, ale celkově na mě set neměl takový efekt jaký jsem čekal. A to mu v koncovce pomohl kouř na stage i začínající déšť. Celkově jsem lehce zklamán, ale na tuto kapelu jednoznačně nezanevřu.

/// ARCTURUS ( Atmospheric Black Metal, Avant-garde Progressive Metal / Norsko )
A opět Avantgradní metal... Vztah k němu jsem v tomto reportu rozebíral již u výše zmíněných THY CATAFALQUE a VULTURE INDUSTRIES. Aneb nejsem jeho fandou, ale jednotky kapel mám v oblibě. Arcturus jsou jednou z nich, což je nejspíše pro, že i oni vzešli z Black Metalu. Což potvzuje i velmi známý black metalový bubeník Hellhammer (Mayhem, ex-Covenant, ex-Den Saakaldte, ex-Dimmu Borgir, ex-Nidingr, ex-Shining, ex-The Kovenant, ex-Emperor (živě), ex-Immortal (živě)). Ostatně i zbytek sestavy přidává další špičkové severské kapely jako Ulver, Borknagar, či Ved Buens Ende. No prostě hvězdný projekt, který jsem doposud viděl 1x zde v roce 2012. A letošní set dostal do vínku lehký déšť, což mu jednoznačně pomohlo. Dokonce i zvuk byl výborný a tak jsem se mohl nerušeně bavit i přes to, že neznám moc skladeb této legendy. Zážitek mi však umocňovali kamarádi, kteří Arcturus milují a v partii se člověk vždy baví více jak sám. I tak nastal v půlce setu můj odchod, abych viděl na Bastinu set kapely GAEREA, kterou jsem doposud neviděl.

/// GAEREA ( Black Metal / Portugalsko )
Tyto Portugalce lze považovat za odezvu na Polskou kapelu Mgła. Jednoduše podobné vyznění black metalu + zahalené tváře je teď "v módě". To však nic nemění na tom, že mne Gaerea baví. Avšak u přípravy reportu mne zarazilo, že v roce 2022 zde skončil zpěvák Ruben Freitas a tak byla trošku obava jak budou živě znít.
Obavy se naplnily, ale ne skrze vokál, či hudbu, ale skrze zvuk. Bastion stage zde nezafungovala a já prostě slyšel jen vokál a bicí, kdy kytary byly jakýmsi bzučením v pozadí. A to platí jak o prostředku mezi stage a zvukařem, tak o pozici ještě víc vlevo od zvukaře, tak naopak vpravo. Ty kraje byly překvapivě zvukově lepší, ale též nic moc. A tak člověk viděl kapelu makat na 100%, pohybově aktivního zpěváka, super kouře, masky i osvětlení... ale ta hudba byla prostě trápení. A tak jsem asi v 2/3 setu odešel dříve na set SOLSTAFIR. Velká škoda, ale zde to opravdu nebylo o kapele, tudíž snad někdy příště s lepším zvukem.

/// SOLSTAFIR ( Viking/Black Metal, Post-Metal/Rock / Island )
Island patří mezi mé nejoblíběnější země a to nejen skrze hudbu. Tolik úžasných a rozmanitých kapel v tak malém státě? To je fascinující. A právě Sólstafir patří mezi nejvýznamnější zdější kapely, ač sám jsem je objevil až v roce 2012 (na zdejším festivalu). Tehdy jsem plánoval je vidět max pár skladeb, ale přes les do stanu se linula tak skvělá muzika, že jsem urychleně "běžel" do areálu. V roce 2015 jsem si jejich set užil celý a byla to dokonalost v čele se srdcovkou "Fjara".
Jenže letos se půlka jejich setu kryla s další srdcovkou a to Ahab. Ty jsem doposud neviděl a zároveň více preferuji Funeral Doom a zároveň podobné kapely koncertují méně často jak Sólstafir. Tudíž byl plán vidět pouhou půlku setu. Avšak setlist byl pro mne jako stvořený, kdy jako první šla tuším skladba "Lágnatti", následovala "Djákninn" a pak přišla dokonce nesmrtelná "Fjara". Snad mne pamět a poznámky neklamou. Každopádně vynikající set, který podpořila jak tma, tak kouř a hlavně déšť. Opravdu krásná atmosféra z které až "běhal mráz po zádech" (skrze pocity ne zimu). Strašně těžce se odcházelo pryč, ale jak jsem psal výše, tak vidět Ahab je těžší jak Sólstafir.
Celkově výborný set co právem patří do top letoška, ač jsem absolvoval pouhou půlku.

/// AHAB ( Funeral Doom Metal / Německo )
Jejich částečný překryv se Sólstafir zamrzel. Avšak platí to co jsem psal u nich, že Ahab mám žánrově raději + koncertují mnohem méně + jsem je ještě neviděl. Tudíž nastal přesuv směr Ahab. Zde ihned nastalo zklamání, protože kapela teprve začala zvučit a její set tak začal až v 23:00, tudíž jsem vlastně mohl dokoukat Sólstafir a pak v klidu přejít na celé Ahab.
Každopádně Ahab mám rád celou řadu let a beru je za jednu z těch větších subžánrových kapel, ale zároveň jsem před ně roky dával odhadem 10-15 jiných kapel. I tak mne v roce 2010 zamrzelo, že odpadli a navíc v roce 2011 odnesli moji únavu. Což zpětně štve a beru to za zásadní hrubku, kterou jsem si mohl konečně odmazat. A to tímto hutným setem, který doprovázel vcelku silný déšť a kvalitní zvuk. Ze setlistu mi bylo povědomých hned několik skladeb, kdy jedna z nich byla tuším "Like Red Foam (The Great Storm)". Jednoduše výborný set, ač v rámci letošních funeral doom kapel skončil až třetí.
P.S.: V půlce setu se mi vybila i druhá baterka u foťáku, tudíž v galerii jsou asi 2 fotky z mobilu.

/// MAYHEM ( Black Metal / Norsko )
Tuto legendu mám rád řadu let, ale jak více ustupuji od "klasického Norského Black Metalu", tak zároveň ustupuji i od tohoto kultu. I tak jsem je doposud viděl 4x (naposledy Brutal Assault 2017) a letos padla volba, že jsem stejně čekal na poslední Oranssi Pazuzu, tudíž proč před ně nedat kousek legendy. Ten kousek trval jen asi 15 min a ještě z úhlu od druhé stage, kde jsem si držel flek na oblíbenou kapelu. Lidí dorazilo vcelku hodně, zvuk byl pekelně tvrdý, ale zároveň mi nepřišel nějak super. Ač stál jsem z úhlu, tudíž to mohlo být tím. Každopádně na nějaké hlubší hodnocení to letos není.
P.S.: Ještě před setem se mi vybila i druhá baterka u foťáku, tudíž v galerii jsou pouze nic moc fotky z mobilu.

/// ORANSSI PAZUZU ( Psychedelic Black Metal / Finsko )
Start v 00:30 po festivalu, který má 5 dnů a fůru stage? Tak to je velmi nepopulární slot, ale Oranssi Pazuzu za to jednoznačně stojí. Jejich pojetí Black Metalu je opravdu specifické a funguje i živě. To jsem si potvrdil v roce 2014 na festivalu MetalGate Czech Death Fest. Tehdy nehráli vyloženě za tmy, ale byl to fantastický set. Od té doby kapela vydala hned dvě kvalitní alba a to "Värähtelijä" (2016) a "Mestarin kynsi" (2020). I sestava dostala jedné změny na postu kytaristy.
Úvod setu mne zaujal tím, že zde byly obří klávesy a vlastně 2 klávesáci. Ač tento nástroj moc nemusím, tak do této řekněme psychedelické hudby pasují. To vše okořenil stále lehký déšť, špičkový zvuk a hlavně hudba samotná. To co tito Finové předvádí je až jedinečné. Zde se přelamují základy black metalu kamsi k post metalu, či Psychedelic/Stoner Metalu a zároveň to funguje. Věřím, že stavy jaké mají fandové z poslechu jsou podobné jak když někdo "hulí", či pojídá "houbičky". Já měl v sobě jen pár piv, ale užíval jsem si tu hudbu neskutečně. Tomu určitě pomohla i má pozice v odhadem 15.řadě, což je na mne dosti vepředu, ale zde to za to rozhodně stálo. Špičkový set a perfektní zakončení tohoto festivalu!
P.S.: Ještě před setem se mi vybila i druhá baterka u foťáku, tudíž v galerii jsou pouze nic moc fotky z mobilu.

Tento den mne zajímali kapely:
----
Melt-banana (Až tak mne to nechytlo, tak vyhrál relax a čekačka na Gaahlls Wyrd)
Leprous (střet s Gaahls Wyrd)
Insania (Poměrně mě začali bavit, ale na Brutalu je s čistým svědomím vynechávám.)
Ad Nauseam (Poměrně zajímavá kapela, ale proti Sólstafir + Gaerea + Ahab neměli šanci.)

- top kapely festu (za mě): 
1. EVOKEN 2. SKEPTICISM 3. ASPHYX 4. ORANSSI PAZUZU 5.ABORTED 6. AHAB 7. PALLBEARER 8. ME AND THAT MAN 9. CATTLE DECAPITATION 10. PARADISE LOST 11. BENIGHTED 12. ELBE 13. AMENRA 14. GOD MOTHER 15. SOLSTAFIR 16. SUFFOCATION 17. MASS INFECTION 18. INSOMNIUM 19. VIO-LENCE 20. FLESHCRAWL 21. NEW RISEN THRONE 22. PENTAGRAM 23. REGARDE LES HOMMES TOMBER 24. SWALLOW THE SUN 25. THE DEVIL'S TRADE 26. KORPSE 27. STRIGOI 28. UNDERGANG 29. CANNIBAL CORPSE 30. HIDEOUS DIVINITY
- zklamání festu (za mě):
1. odpadnutí kapely UADA přímo na festu 2. BLIND RULER CURSED LAND 3. GAEREA 4. BLOODBATH 5. PUPIL SLICER
- příjemné překvapení festu (za mě): 
1. PENTAGRAM 2. THE DEVIL'S TRADE 3. KORPSE 4. VIO-LENCE